13. června 2002
Členové Aircargo klubu Svazu spedice a logistiky ČR (SSL) na svém jarním
zasedání pověřili tehdejšího předsedu svazu Zdeňka Miarku, aby se
obrátil na ministerstvo dopravy a spojů s požadavkem, aby ministerstvo
přehodnotilo svůj postoj k ratifikaci Montrealského protokolu č. 4, který
doplňuje Varšavskou úmluvu. Na rozdíl od řady jiných zemí Česká
republika tento protokol, který mimo jiné umožňuje zavedení elektronického
nákladního leteckého listu, neratifikovala. Dala přednost ratifikaci
obecnější Montrealské úmluvy ´99, která však zatím ve světě nemá
dostatečnou podporu (viz DN 17/02).
„Dovolte mi obrátit se na vás ve věci nešťastné koncepce vašeho
úřadu, pokud jde o přístup ČR k významným mezinárodním dokumentům
z oblasti letecké dopravy,“ uvedl ve svém dopise adresovaném ministru
dopravy Zdeněk Miarka s tím, že svaz již dříve upozorňoval na
nepříznivé důsledky této koncepce.
Montrealský protokol č. 4 (MP4) mimo jiné legalizuje používání
„elektronického“ (bezpapírového) nákladního leteckého listu a
uvolňuje tak cestu pro využívání moderních informačních technologií.
Takřka souběžně ovšem probíhá ratifikační proces plně aktualizované
Varšavské úmluvy, která se označuje jako „Montrealská úmluva ´99“ a
zahrnuje i problematiku, kterou řeší MP4.
Ratifikace celé úmluvy bude podle názoru SSL vzhledem k její obsáhlosti a
možné různosti názorů trvat podstatně déle, než vcelku jednoduché
přesměrování výhybky na cestu potřebné administrativní a smluvní
racionalizace v podobě přijetí MP4. Již v roce 1999 proto svaz
ministerstvo dopravy a spojů požádal, aby ČR nejdříve přistoupila ke
schválení MP4 a teprve potom ratifikovala Montrealskou úmluvu ´99. To ovšem
ministerstvo odmítlo. Obor spedice a letecké dopravy tak čeká již čtvrtý
rok, až svůj podpis připojí ještě minimálně třináct zemí, aby
Montrealská úmluva mohla vstoupit v platnost.
Svaz spedice a logistiky proto požaduje nápravu této situace. České
společnosti zabývající se přepravou a manipulací s leteckým zbožím
„mají plné právo se cítit přístupem vlastního státu
diskriminovány,“ zdůraznil ve svém dopise Zdeněk Miarka.
Postoj ČR je téměř ojedinělý
Některé země ratifikovaly oba dokumenty – to je jak vidno z tabulek
případ Bahrajnu, Slovinska, Makedonie, Jordánska, Spojených arabských
emirátů, Japonska a Keni. Zcela ignorovat Montrealský protokol se naopak
zatím rozhodly Česká a Slovenská republika; a vedle nich takoví
„letečtí velikáni“ jako například Belize, Botswana nebo Barbados.
Česká republika uložila u ICAO dne 16. listopadu 2000 ratifikační
listinu o přístupu k novému dokumentu – Úmluvě Montreal ´99. Za
současné situace, kdy řada zemí připravuje přístup k této úmluvě na
výzvu Valného shromáždění ICAO a – pokud jde o země Evropské
unie – Evropské komise (ratifikační proces zemí Evropské unie má být
ukončen do konce letošního roku), není možné vládě a Parlamentu ČR
navrhnout přístup k dokumentu, jehož platnost bude ukončena. Dosavadní
vývoj přístupu k nové úmluvě dává předpoklad jejího vstupu
v platnost v průběhu prvního pololetí příštího roku, odpověděl na
konci května na dopis předsedy SSL ministr dopravy a spojů Jaromír
Schling.
MP4 ratifikovalo i devět členských zemí EU
Celý případ stojí za zmínku především proto, že je ukázkou
protichůdného přístupu podnikatelské sféry a administrativy. Vlády více
než padesáti zemí – včetně mnohých leteckých „velmocí“ –
nepovažovaly za nevhodné nejdříve ratifikovat MP4, protože si dobře
uvědomovaly význam legalizace nových trendů v oboru letecké dopravy. To se
týká i devíti členských zemí Evropské unie, s nimiž Česká republika
podle ministerstva dopravy v této věci údajně táhne za jeden provaz.
Například v Německu otálení vlády s ratifikací MP4 vyvolalo nesouhlas
odborné veřejnosti.
Naopak Montrealskou úmluvu ´99 dosud žádná členská země Evropské unie
neratifikovala. Také Mezinárodní federace národních spedičních svazů
FIATA v souladu s Mezinárodním sdružením leteckých dopravců IATA plně
podporuje prioritní ratifikaci MP4, i když – kupodivu – další
mezinárodní organizace tento postup neschvalují. Přístup českých
úředníků nejspíše utváří určitý byrokratický purismus, který
odmítá dvě ratifikace prakticky stejné věci. Podobně asi také uvažovali
například v Belize a Barbadosu, ale nikoli ve většině zemí s rozvinutou
leteckou dopravou. Jiří Kladiva
