10. února 2023, lan
10.2. - Firmy očekávají, že i rok 2023 bude pro jejich podnikání náročný. 46 % firem sice předpokládá, že udrží své výkony a pozici na trhu. Zlepšit či zachovat hospodářské výsledky pro firmy ovšem nebude snadné. Ekonomika zpomaluje, řadě firem klesá ziskovost. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR), který proběhl od 12. do 25. ledna mezi 136 průmyslovými firmami.
Navzdory některým pokračujícím problémům v ekonomice a složité situaci na trhu se firmy snaží udržet své pozice. Přesto zlepšit či zachovat hospodářské výsledky pro firmy nebude snadné, stále mají vysoké obavy a rizika. Více než třetina firem očekává, že v roce 2023 udrží zisk z předchozích let. 14 % firem odhaduje, že se jim zisky zvýší. Z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR ovšem také vyplývá, že 39 % podniků očekává pokles zisků. 6 % podniků předpokládá pokračování ztráty a 7 % firem odhaduje, že v letošním roce propadne do ztráty. Situace se ale často výrazně liší v závislosti na konkrétní firmě nebo odvětví.
„Díky snažení firem, přijatým protikrizovým opatřením a pozitivnímu vývoji na energetických trzích jsme se zatím vyvarovali krizové situaci, která hrozila v loňském roce. Bez přispění této kombinace faktorů by předběžné ekonomické výsledky za rok 2022 a výsledky tohoto našeho šetření byly jiné. Firmy jsou ve svém výhledu nyní celkově trochu optimističtější, než byly ještě třeba na podzim. I nadále ale mají z dalšího ekonomického vývoje obavy. Ekonomika zpomaluje, řadě firem klesá ziskovost. Naději na růst podniky pochopitelně vidí, ale stále je brzdí řada nejistot a otazníků,“ upozornil Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Firmy bojují hlavně s dopady vysokých cen vstupů a kumulací bariér
Na firmy nadále dopadají některé faktory, které dle aktuálního průzkumu výrazně ovlivňují jejich podnikání. Je to zejména růst cen energie, zdražování surovin a materiálů potřebných k výrobě, celkově prostředí vysoké míry inflace, tlaky na růst mezd, nedostatek zaměstnanců či snížení domácí a zahraniční poptávky. Slabší poptávka posledních měsíců a zhoršení očekávání vývoje zakázek snižuje ekonomická očekávání podniků. Řadu firem to limituje, aby zdražování vstupů promítly do ceny své produkce.
Rekordní zdražování energie stále patří mezi nejzásadnější problémy, které na firmy dopadly. Firmy se proto mimo jiné snaží s energií šetřit. Investice do energetických úspor plánuje letos 59 % firem a 39 % podniků chce investovat do vlastních obnovitelných zdrojů energie. Mimořádnost nárůstu cen energie a jejich volatilita v minulém roce vedly k potřebě opatření ze strany státu. Svaz prosazoval například programy pomoci dle Dočasného krizového rámce, zastropování pro firmy všech velikostí, snížení poplatku za obnovitelné zdroje energie na nulu, kompenzace nepřímých nákladů či program EGAP Plus. Dle průzkumu 63 % podniků plánuje využít opatření ke snížení cen energie, zejména zastropování cen elektřiny a plynu.
„Vládní opatření ke snížení cen energie pro firmy vítá 88 % podniků. Některé ovšem s výhradami, jako například, že cenový strop je nastavený příliš vysoko. Je ovšem potřeba říct, že opatření dává firmám alespoň základní jistotu pro plánování. Funguje ale krátce a jeho skutečný dopad se teprve ukáže,“ řekl Radek Špicar.
Na aktuální situaci na trhu plánují firmy nejčastěji reagovat snižováním provozních nákladů nebo zdražováním produkce. Třetina podniků také hledá alternativní technická řešení, 34 % firem se snaží zvýšit produktivitu s využitím prvků digitalizace a Průmyslu 4.0. Firmy jsou také opatrnější v oblasti investic. 35 % firem v průzkumu uvedlo, že je nuceno omezit investice do svého rozvoje. Situace a možnosti firem se ale často liší a důležité je, že podniky stále chtějí a potřebují investovat. Tomu může napomáhat i podpora z dotačních fondů EU.
Důsledky ruského útoku na Ukrajinu dopadají na většinu podniků
Firmy se také potýkají s důsledky ruské invaze na Ukrajinu. Přímé a zejména nepřímé dopady války v podobě např. skokového nárůstu cen materiálu či energie doposud negativně ovlivnily podnikání dvou třetin firem. „Po koronavirové krizi se už firmy začaly pomalu nadechovat, ale s příchodem války se vše zaseklo. Ztížila se logistika a dostupnost některých surovin, raketově zdražila energie. Válka zkrátka celkově zbrzdila ekonomický růst a nakumulovala další bariéry, se kterými firmy od té doby musí bojovat. K tomu se podnikům začala snižovat poptávka a určité ochlazení je vidět i v očekáváních na nejbližší měsíce,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Navzdory dopadům ruské agrese se firmy chtějí zapojit do případné poválečné obnovy Ukrajiny. Podílet by se na ní chtělo 60 % firem. Zapojit se chtějí hlavně strojírenské podniky, firmy ze zpracovatelského průmyslu nebo z oboru infrastruktury a dopravy, ale i z dalších odvětví. Část z nich ovšem za předpokladu, že zajištění projektů a jejich proplacení bude garantovat stát či Evropská unie.
V souvislosti s dopady války firmy také podle své konkrétní situace vítají některá vládní či evropská opatření, která mají průmyslu pomoci. Kromě již zmíněného opatření ke snížení cen energie, které plánuje využít 63 % firem, by 28 % respondentů například uvítalo mít připravený kurzarbeit či další možnosti finanční pomoci. Záleží samozřejmě na konkrétních odvětvích a faktorech, které se jich a následně multiplikačně i dalších firem dotýkají, jako je například energetická náročnost technologií. Celkově ale průzkum ukázal, že řada firem spíše než další krátkodobá opatření státní pomoci preferuje dlouhodobá prorůstová opatření.
„Firmy by v tomto směru ocenily zejména dlouhodobou koncepci státu. Ať už se jedná o podporu exportu na nové trhy, podporu aplikovaného výzkumu včetně vstřícného postoje finanční správy k daňovým odpočtům, rozjetí programů investiční podpory nebo obecně celkového zlepšení přístupu státu k podnikatelům,“ dodal Radek Špicar.
Zvyšování daňové zátěže si firmy nepřejí
Firmy jsou také proti případnému zvyšování daňové zátěže. Za určitých podmínek by s ním souhlasila pouze třetina podniků. Zároveň podle firem ale záleží na tom, jaké konkrétní daně by se vláda rozhodla zvýšit, v jaké výši a nastavení, co by za to nabídla a zda by to bylo spojeno také s jinými, vážně mířenými snahami konsolidovat státní rozpočet. „Firmy si uvědomují, že zvyšování daní by v současné složité situaci jejich podnikání spíše uškodilo, není na to vhodná doba. Místo toho by se stát raději měl podívat na svůj rozpočet a výdaje, abychom věděli, kde je možné něco ušetřit. V první řadě by totiž měl stát začít šetřit sám na sobě, než zavede nějakou daňovou novinku, která firmy i občany zbytečně zatíží či dokonce zbrzdí do budoucna růst naší ekonomiky jako hlavní zdroj veřejných financí,“ uvedl Radek Špicar.
Parametry průzkumu
Průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR se uskutečnil ve dnech 12. až 25. ledna 2023 a zúčastnilo se ho 136 průmyslových podniků napříč odvětvími a regiony. 23 % z nich bylo malých firem do 50 zaměstnanců, 36 % středních firem s 51 až 250 zaměstnanci a 41 % velkých firem s více než 250 pracovníky.
(lan)
Ilustrační foto: Škoda Auto
