Spediční potvrzení a zasilatelské konosamenty

Nedávno jsme se na stránkách Dopravních novin zabývali nejvýznamnějším dokladem FIATA – FIATA konosamentem pro multimodální přepravu (viz DN 10/02). Tentokrát se k problematice zasilatelských dokladů a formulářů vrátíme ještě jednou.
Systematicky lze tzv. unifikované zasilatelské doklady rozdělit do dvou skupin: 

• tzv. spediční potvrzení (v tomto kontextu se zpravidla méně po-užívá termín „zasilatelské potvrzení“), která jsou buď o převzetí zásilky (respektive o převzetí zásilky k odeslání) nebo o odeslání zásilky, a tzv. zasilatelské (spediční) konosamenty.

Spediční potvrzení o převzetí zásilky (Forwarder´s Cer­tificate of Receipt – FCR) i spediční potvrzení o odeslání zásilky (Forwarder´s
Certificate of Transport – FCT) mají zpravidla unifikovanou podobu (viz níže FIATA FCR a FIATA FCT).
Za dokumenty do značné míry problémové jsou považovány tzv. zasilatelské (spediční, speditérské) konosamenty (House Bill of La-ding).
Jedná se o doklady, které nejsou cennými, obchodovatelnými papíry – náložnými listy. Jsou „konosamenty“ v podstatě jen svým názvem, protože nesplňují pro konosamenty nutnou podmínku  – nevydal je totiž dopravce, respektive osoba přejímající odpovědnost dopravce.
Jejich název – zasilatelské konosamenty – je cílevědomě zavádějící. Na základě předložení originálu takového „konosamentu“ nelze po dopravci požadovat vydání zásilky, protože dopravce v tomto případě vůbec není smluvní stranou vztahu, který doklad osvědčuje.
FIATA multimodální konosament – FIATA FBL (někdy též FIATA B/L), o kterém jsme pojednávali minule, je tak obsahově zcela odlišný.
Mezinárodní zasilatelské doklady a formuláře FIATA
Mezinárodní federace národních spedičních svazů FIATA dosahuje s doklady, které navrhla a vyvinula, značného úspěchu. Během uplynulých let již byly vydány milióny dokladů a formulářů, které úspěšně posloužily exportérům a importérům na celém světě.
V oblasti dokumentů nejde jen o jejich formální mezinárodně jednotně unifikovanou formu, ale především o jejich obsah.
Mezinárodně sjednocenými dokumenty (doklady) FIATA jsou:
u FIATA FCR – Spediční potvrzení o převzetí zásilky (1955, 1982);
u FIATA FCT – Spediční potvrzení o odeslání zásilky (1959, 1996);
u FIATA FWR – Potvrzení o převzetí zásilky do skladu (1975, 1982);
u FIATA FBL – Konosament FIATA pro multimodální přepravu (1970, 1992);
u FIATA FWB – Multimodální nákladní list (1997).
Do značné míry relativně samostatný problémový okruh představuje v této souvislosti Neutral Air Waybill (AWB) – Neutrální letecký nákladní list (1996), o kterém se zmíníme na závěr této kapitoly.
Mezi mezinárodně zavedené formuláře FIATA patří:
u FIATA FFI – Spediční příkaz FIATA (1984);
u FIATA SDT – Prohlášení odesilatele pro přepravu nebezpečného zboží (1997);
u FIATA SIC – Hmotnostní deklarace odesilatele pro multimodální přepravu – formulář lze použít pouze při multimodálních kontejnerových přepravách z/do vnitrozemí USA v případech, že hmotnost naloženého zboží přesahuje 29 000 lbs =
13 154 kg (1997).
Úvodem před objasněním konkrétních obsahových a formálních náležitostí jednotlivých dokumentů a formulářů je ještě předem třeba zdůraznit, že: 

• důležitou otázkou v praktickém používání zasilatelských dokladů a formulářů je to, zda jsou či nejsou tzv. akreditivními doklady (dokumenty) a zda je lze považovat za tzv. cenné a tudíž i obchodovatelné papíry.

Zásadní význam těchto dokladů pak spočívá v tom, že na jejich základě je finanční ústav (banka) povinen poskytnout plnění vyplývající z otevřeného akreditivu. Tedy je-li v akreditivu výslovně uveden dokument vystavený zasilatelem a splňuje-li tento dokument – či dokumenty – náležitosti požadované akreditivem), pak je finanční ústav povinen na jeho základě poskytnout plnění. Proto je třeba, aby zasilatel příkazci vždy vystavoval takové dokumenty, které budou plně v souladu s podmínkami akreditivu a které nebudou dávat příčinu k jejich odmítnutí finančním ústavem, respektive které nezpůsobí jejich neakceptovatelnost. Neakceptováním dokladů vystavených zasilatelem dochází k tzv. neotevření akreditivu a tím zpravidla i ke vzniku finančních škod, jejichž důsledek je přičítán zasilateli.
Od počátku roku 1994 jsou v platnosti tzv. „Jednotné zvyklosti a praxe pro dokumentární akreditivy“ (The Uniform Customs and Practice for Documentary Credits), které vydala Mezinárodní obchodní komora ICC a zkráceně jsou nazývány UCP 500. Představují novelizaci původních UCP 400.
V rámci vstupu do tzv. elektronického věku se FIATA soustřeďuje i na to, aby dopravně-zasilatelské doklady a formuláře FIATA umožňovaly jejich co možná nejefektivnější elektronické zpracování a byly vzájemně kompatibilní v oblasti dat, a umožňovaly tak pokud možno co nejjednodušší EDI. Elektronická forma přenosu FIATA dokladů odpovídá předpisům OSN pro EDI včetně normy EDIFACT.
Jednotlivé dokumenty a formuláře FIATA
1/ FIATA FCR – Spediční potvrzení o převzetí zásilky (někdy též: Speditérské /zasilatelské/ potvrzení o převzetí zboží, Certifikát o příjmu apod.), Forwarder´s Cer­tificate of Receipt
FIATA FCR umožňuje zasilateli, aby přepravci (odesilateli) vydal speciální doklad jako oficiální potvrzení, že převzal odpovědnost za zásilku. Obsahem tohoto potvrzení je prohlášení zasilatele o převzetí zásilky v souladu s podmínkami uvedenými na rubu dokumentu. Především se jedná o převzetí zásilky tzv. v dobrém stavu a převzetí příslušných dispozic k nakládání se zásilkou, respektive s neodvolatelným příkazem ji zaslat příjemci uvedenému v dokladu anebo ji držet k jeho dispozici. Tento příkaz lze zrušit pouze tím, že bude originál dokladu FIATA FCR vrácen vydávajícímu zasilateli, a to jen do doby, dokud je zasilatel ještě schopen zrušení nebo změnu přepravních dispozic zajistit.
FIATA FCR se velmi často používá tehdy, dodává-li se zboží na paritě „Ex works – ze závodu“ a přitom je třeba, aby prodávající prokázal kupujícímu skutečné splnění své povinnosti vyexpedování, respektive předání zboží. To se děje právě předložením tohoto dokladu.
FIATA FCR lze využít jako akreditivní dokument. V případě akreditivu může prodávající za předem stanovených podmínek předložit FIATA FCR vydaný zasilatelem, aby obdržel platbu od kupujícího v prodejní ceně stanovené akreditivem. Prodávající již nemůže disponovat zbožím, které předal zasilateli, pokud byl doklad FIATA FCR předán kupujícímu.
Doklad FIATA FCR sám o sobě není cenným papírem, a tudíž není ani obchodovatelný.
U vydání FIATA FCR musí zasilatel především zajistit, že:
u on nebo jeho agent (filiálka, mezizasilatel) převzal popsanou zásilku a že pouze on má právo s popsanou zásilkou disponovat,
u zásilka se jeví být v dobrém stavu,
u údaje na dokladech přesně odpovídají udělenému příkazu,
u podmínky přepravních dokladů (B/L atd.) nejsou v rozporu se závazky převzatými v rámci FIATA FCR.
Zasilateli se doporučuje, aby svou odpovědnost kryl pojištěním v souladu s požadavky FIATA FCR.
Když dodání zásilky příjemci nezávisí na předání tohoto dokladu, je vydáván pouze jeho originál. Jsou-li zapotřebí další kopie, mají se použít formuláře s předtiskem „Copy Not Negotiable“.
FIATA FCR je zaveden i v České republice, kde je k dispozici členům Svazu spedice a logistiky ČR (SSL). Jedná se o dokument zelené barvy (viz reprodukce). V ČR jsou na rubu tohoto dokumentu uvedeny Vše-obecné zasilatelské podmínky SSL (v angličtině), kterými je zasilatel povinen se řídit. Formálně jsou tyto dokumenty rovněž mezinárodně unifikovány (jsou označeny logem FIATA) a v našich podmínkách navíc nesou označení Svazu spedice a logistiky ČR. Doklady FIATA FCR vydává sekretariát SSL již několik let. Číslovaná sada sestává z originálu a tří kopií. Na přední straně se uvádí odesilatel, příjemce, číslo „pozice“ zasilatele, značky a čísla zboží, počet a druh a popis zboží, hrubá hmotnost a rozměry – podle deklarace odesilatele. Ve spodní části je uveden text: „Potvrzujeme, že jsme převzali kontrolu nad výše uvedenou zásilkou vnějškově v dobrém stavu a podmínkách – k dispozici příjemci s neodvolatelným příkazem, resp. k dodání příjemci.“ Dále jsou v dokumentu popsány podmínky možného zrušení nebo změny zasilatelského příkazu. Nakonec se uvádí místo a datum vydání – razítko a podpis.
2/ FIATA FCT – Spediční potvrzení o odeslání zásilky (někdy též: Certifikát o dopravě /přepravě/, Dopravní certifikát), Forwarder´s Cer­tification of Transport
Tento formulář je do značné míry podobný FIATA FCR tím, že se rovněž odvolává na (na rubu tohoto dokladu umístěné) podmínky FIATA, které jsou však u FCT obsáhlejší. Zejména je zde uvedeno, že výstavce FIATA FCT nejedná jako dopravce (nýbrž jako zasilatel), a tudíž odpovídá pouze za zprostředkování přepravy a ne za její provedení, i když odpovídá za dodání zásilky prostřednictvím třetích osob. Zasilatel má na základě potvrzení FIATA FCT oprávnění k uzavření přepravních a jim obdobných smluv – to znamená, že v tomto kontextu sice stále vystupuje „v zájmu zboží“, ale již ne jako komisionář, nýbrž jako mandatář – tedy jinak, než je v ČR
ve smyslu ustanovení zasilatelské smlouvy podle Obchodního zákoníku ČR možné.
FIATA FCT podmiňuje pojištění zásilky pouze zvláštním ujednáním.
Také u FIATA FCT se vyskytuje určitá obsahová podobnost s konosamentem, respektive snaha tohoto dokladu o jeho substituci. Ze stejných důvodů, které byly uvedeny u tzv. zasilatelských konosamentů, není FIATA FCT cenným ani obchodovateným papírem, respektive náložným listem (jde o smluvní vztah k zasilateli, nikoli k dopravci).
Funkce FIATA FCT jako akreditivního dokladu je možná. Lze jej v podstatě použít, avšak zásadně nikoli v případech, v nichž má být užito konosamentu.
Jedná se o doklad žluté barvy. Dokument FIATA FCT zatím není v ČR zaveden. V mezinárodním provedení je rovněž unifikován, na rubové straně je opatřen všeobecnými zasilatelskými podmínkami a opatřen logem FIATA, respektive jeho vydávajícího řádného člena.
3/ FIATA FWR – Potvrzení o převzetí zásilky do skladu (někdy též: Příjmové skladové potvrzení nebo Příjmový skladový doklad nebo Potvrzení o převzetí zásilky do skladu), Warehouse Receipt
FIATA FWR zatím není mezinárodním unifikovaným dokumentem FIATA. Jedná se o doklad používaný zasilatelem v rámci jeho skladových obchodních operací. Podstatou funkce tohoto dokladu je závazek zasilatele vydat jako skladovatel jím uskladněné zboží, a to proti předložení originálu FIATA FWR.
Jde o dokument oranžové barvy, který dosud nebyl v ČR zaveden.
4/ FIATA FWB – Multimodální nákladní list (nákladní list pro multimodální přepravu), Not-Negotiable Multimodal Transport Waybill
Jde o zasilatelský doklad FIATA, který lze používat v multimodálních a kombinovaných přepravách v těch případech, kdy z nějakého důvodu není pro zasilatele či jeho příkazce vhodné či účelné použít dokument FIATA FBL.
Dokument FIATA FWB odpovídá standardům UNCTAD/ICC.
FIATA FWB není cenným ani obchodovatelným papírem.
FIATA FWW je dokument bílé barvy s modrým orámováním, na jehož titulní straně je zobrazeno logo vydávajícího národního sdružení zasilatelů a logo ICC.
5/ FIATA FFI – Spediční (někdy též zasilatelský) příkaz, Forwarding Instructions
V řadě obchodních případů zasilatelé navrhují a tisknou své vlastní formuláře spedičních příkazů, které mají vyplňovat a potvrzovat jejich zákazníci (příkazci). Proto nejsou formuláře spedičních příkazů různých zasilatelů jednotné.
Z těchto důvodů FIATA navrhla jednotný vzor Spedičního příkazu – FIATA FFI. Jednotný formulář FIATA odpovídá normě OSN pro obchodní formuláře, jejímž cílem je nabídnout normalizovanou základnu pro doklady a formuláře používané v mezinárodním obchodě. FIATA FFI je navržen tak, aby mohl být používán v sérii s ostatními formuláři a doklady a aby jejich kombinace mohly sloužit různým obchodním účelům.
Národní zasilatelské svazy FIATA mohou přizpůsobit tento příkazový formulář svým vlastním potřebám. Přitom je podstatné, že tyto změny musí být v souladu se zmíněnou normou OSN. FIATA doporučuje svým národním členům, aby formulář FIATA FFI přijali a zavedli, a to zejména proto, že jde o významný nástroj ke zlepšení profesní úrovně zasilatelů, přispívající k posílení právní jistoty a vzájemné důvěry mezi zasilateli a příkazci. Formulář FIATA FFI slouží také ke zlepšení jednotné image zasilatelství jako podnikatelského oboru.
Formulář FIATA FFI má bílou barvu s modrým tiskem. SSL jej pro své členy vydává od roku 2000.
6/ FIATA SDT – Prohlášení odesilatele pro přepravu nebezpečného zboží (někdy též: Odesilatelova deklarace pro přepravu nebezpečného zboží), Shipper´s Decla­ration for the Transport of Dangerous Goods
Kromě výše uvedených dokladů, vytvořených na podporu sjednocení zasilatelských dokumentů, se FIATA rovněž rozhodla dát zasilatelům k dispozici také speciální formulář pro odesilatelovu deklaraci týkající se přepravy nebezpečného zboží.
V případě, že se zasilatel zabývá přepravou nebezpečných věcí, potřebuje o nich co nejpodrobnější informace, zejména co se týče jejich klasifikace (ve smyslu Dohody ADR – pro přepravu po silnici, Dohody RID – pro přepravu po železnici a IMDG/IMO – pro přepravu po moři). Tato klasifikace je uvedena na rubu formuláře. Odesilatelova deklarace FIATA SDT zasilateli umožňuje, aby identifikoval přepravované nebezpečné zboží a řešil otázku odpovědnosti v případě nehody či poškození. Proto je důležité, aby formulář FIATA SDT nevyplňoval přímo zasilatel, nýbrž aby jej v každém případě vyplnil a podepsal odesilatel, a to již před jeho předáním zasilateli.
FIATA SDT má bílou barvu s červeným přerušovaným svislým lemováním, je rovněž označen logem FIATA. V ČR dosud není zaveden.
Na úplný závěr této problematiky ještě zmínka o Neutrálním leteckém náložním listu, i když se nejedná o dokument FIATA.
AWB – Neutrální letecký náložný list, Neutral Air Waybill
AWB není dokladem, resp. formulářem FIATA, a proto snad do této kapitoly ani nepatří. Přesto – vzhledem k jeho významu a praktickému použití – alespoň stručná zmínka. FIATA pouze AWB doporučuje k používání – jedná se o přepravní dokument vytvořený IATA (Mezinárodní asociace leteckých dopravců) a tak jeho obsah i další náležitosti podléhají ustanovením IATA.
AWB je relativně samostatným druhem zasilatelského leteckého přepravního dokladu, který nahra-zuje doklad House Air Waybill (HAWB). Ten je běžně používán leteckými dopravci jako přepravní doklad – nákladní list. AWB mohou používat zasilatelé vystupující jako konsolidátoři přepravy leteckých kusových zásilek, respektive smluvní dopravci či agenti leteckých dopravců (společností). AWB lze používat při přepravách „letiště-letiště“ nebo „dům-dům“ pro jednotlivé, ale zejména pro sdružené, respektive konsolidované letecké zásilky.
Aktivity zasilatele jednajícího jako smluvní dopravce, respektive jako konsolidátor – někdy též integrátor (seskupovatel) zásilek – vycházejí z toho, že v letecké přepravě jsou zásilky tarifovány především podle hmotnosti. Seskupováním zásilek dosahují zasilatelé – a tím i jejich příkazci – úspor na celkovém přepravném vyplývajících z použití nižší hmotnostní tarifní sazby za kilogram při vyšší celkové hmotnosti přepravované zásilky.
Letečtí dopravci přijímající neutrální AWB účtují zasilatelům zpravidla jen poplatky za vystavení tohoto dokladu. Smyslem vystavení AWB pak je potvrdit, že zasilatel přijímá podmínky leteckého dopravce, respektive přepravní podmínky IATA. Proto je i dokument AWB prakticky shodný s IATA Air Waybill s tím, že na zadní straně je poznámka o jeho použití zasilatelem, respektive konsolidátorem.
Mezinárodní obchodní komora – ICC – vyjádřila s obsahem a formou AWB souhlas s tím, že lze tento doklad používat i jako akreditivní doklad pro bankovní operace.
AWB je náložným listem, tedy cenným a obchodovatelným papírem.
Neutral AWB je (shodně s IATA AWB) bleděmodrý dokument, zpravidla tištěný v několika stejnopisech na tenkém papíře.
JUDr. ing. Radek Novák, CSc.,
katedra logistiky
Vysoké školy ekonomické v Praze