19. října 2021, čtk
19.10. - O možném rozšíření sankcí proti běloruskému režimu zaměřeném zejména na leteckou společnost Belavia jednali včera ministři zahraničí zemí Evropské unie. Zvláště Polsko a pobaltské státy se snaží prosadit, aby společnosti z unijních zemí přestaly pronajímat běloruským aerolinkám letadla, v nichž do Běloruska putují migranti z asijských a blízkovýchodních zemí. Zejména Irsko, kde sídlí některé firmy mající s Belavií kontrakty, je však skeptičtější, pokud jde o rychlé řešení. Podle českého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka Praha další sankce podporuje. Unijní země vedle toho zvažují, že by běloruskou opozici pozvaly na prosincový summit se zeměmi Východního partnerství.
Běloruské úřady od léta svážejí k hranicím Polska a Litvy tisíce běženců, které unijní státy nechtějí vpustit na své území. Běloruský autoritářský vládce Alexandr Lukašenko podle názoru sousedních unijních zemí využívá uprchlíky k odvetě za sankce, které na Bělorusko uvalila EU za květnový incident, při kterém byl k přistání v Minsku přinucen civilní letoun s kritikem režimu na palubě. Varšava s pobaltskými státy nyní naléhá, aby sedmadvacítka omezila akceschopnost běloruských aerolinek, které ve velkém vozí migranty do Minsku, odkud pak putují k západním hranicím.
"Myslím, že bychom měli pomocí sankcí zcela vyloučit, aby Belavia dostávala jakoukoli podporu," řekl novinářům při příchodu na jednání lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs. EU by podle něj měla zařadit běloruské aerolinky na sankční seznam, aby nemohly získávat jakoukoli technickou podporu. Kromě toho je na místě i zákaz pronajímání letadel, dodal ministr. Podobně se vyjadřuje řada jeho kolegů z dalších unijních zemí.
Ke schválení jakýchkoli sankcí je potřeba jednomyslná shoda členských států. Zásadní je proto postoj Irska, kde sídlí společnosti vydělávající peníze na pronájmu letadel Bělorusům. Šéf irské diplomacie Simon Coveney dnes uvedl, že nevidí problém v zákazu jakýchkoli budoucích kontraktů, avšak rušení těch současných nepodpořil. "Jsme velmi otevření zvýšení tlaku na Bělorusko, jako mnoho dalších zemí si myslíme, že zneužívá zranitelné lidi. Nejsme si ale jistí, zda po právní stránce půjde zrušit současné smlouvy," řekl Simon Coveney při příchodu na ministerské jednání.
Podpořit další cílené sankce proti běloruským společnostem včetně omezení pronájmů letadel Belavii hodlá podle ministra Kulhánka Česko. "My jsme za přitvrzení sankcí proti běloruskému režimu, protože zatím nevidíme žádné zlepšení," řekl Jakub Kulhánek.
EU již v červnu v rámci dosud největšího balíku sankcí proti Lukašenkovu režimu zakázala běloruské letecké společnosti vstup do svého vzdušného prostoru. Aerolinkám z unijních zemí pak doporučila nevyužívat běloruský vzdušný prostor.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell po dnešním jednání novinářům řekl, že EU "připraví odpovídající reakci" na pokračující praktiky, avšak shodu na opatření proti Belavii nepotvrdil. Zdůraznil naopak, že se unie bude snažit jednat se státy, odkud Bělorusko migranty vozí, aby podobné praktiky zakázaly. Připomněl své letní jednání v Iráku, který po počátečním odmítání na argumenty EU přistoupil a běloruskou vládou sponzorované lety do Minsku zakázal.
Ministři dnes hovořili také o přípravě prosincového summitu se šesti postsovětskými zeměmi Východního partnerství. Do tohoto projektu řadí unie vedle Ukrajiny, Moldavska, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu také Bělorusko, jehož vláda však letos členství pozastavila a odmítá se zúčastnit summitu.
"Někteří kolegové navrhují, že by měla zůstat prázdná židle, případně, a za to já bych se za Českou republiku přimlouval, pozvat zástupce běloruské opozice," prohlásil Jakub Kulhánek. Tímto tématem se podle něj unie bude dále zabývat, neboť není jasné, nakolik by opozice mohla nahradit vládu, kterou sice EU neuznává, jež však oficiálně stále zemi vede.
(čtk)
Foto: Belavia
