20. února 2003
Nedoprovázená kombinovaná přeprava Českých drah zabezpečuje zejména přepravy z a do kontejnerových terminálů. Největší přínos pro kombinovanou dopravu mají přepravy v ucelených vlacích kombinované dopravy, a to zejména přepravy mezinárodní. Všechny ucelené vlaky kombinované dopravy jsou zařazeny do nejvyšší kategorie nákladních vlaků – tzv. nákladních expresů.
Aby mohla konkurovat silniční dopravě, musí železniční kombinovaná doprava dodávat ucelené vlaky do kontejnerových terminálů s přesností na hodiny, neboť jsou na ně vázány odjezdy přípojů – lodí, jiných ucelených vlaků kombinované dopravy nebo i silničních tahačů.
Pro splnění těchto požadavků spolupracují jednotlivé zúčastněné železnice při stanovování cen za přepravu, projednávání tras vlaků, určování délky pobytu vlaků v pohraničních stanicích, při jednáních s orgány státní správy a při odstraňování případných nepravidelností v jízdě vlaků. Pro každý vlak je určena vedoucí železnice, která vystupuje jako styčný podnik ve vztahu k zákazníkovi (operátorovi) a ostatním zúčastněným železnicím. Tímto způsobem železnice vytvářejí příznivé a konkurenceschopné podmínky pro provozování vlaků kombinované dopravy.
Jednání v Praze a Bratislavě
Bez spolupráce mezi železničními podniky a operátory by nebyl možný další rozvoj kombinované dopravy a zajištění její konkurenceschopnosti vůči kamiónové dopravě. Železniční podniky proto společně s operátory pravidelně vyhodnocují kvalitu přeprav v ucelených vlacích. Jedno z velkých setkání se uskutečnilo na konci listopadu roku 2001 v Praze za účasti železničních podniků z Nizozemska, Německa, Slovenska, Maďarska a Rumunska. Za operátory se zúčastnili zástupci společností ČSKD-Intrans, European Rail Shuttle (ERS), Maersk a Metrans. Výsledkem jednání bylo projednání a následné zavádění vlaků ve směru Česká republika-Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, SRN a Nizozemsko.
Poslední významné setkání železnic a zákazníků, zástupců Visegrádské čtyřky, Slovinska a Itálie, se uskutečnilo na pozvání operátora Metrans 3. a 4. dubna loňského roku v Bratislavě. Na setkání byly projednávány přepravy mezi Polskem, Českou republikou, Slovenskou republikou, Maďarskem, Slovinskem a Itálií. Účastníci setkání jednali i o přepravě kontejnerů, výměnných nástaveb a dokonce návěsů, které České dráhy zatím (s výjimkou krátkého časového úseku v roce 2000) v ucelených vlacích nepřepravují.
Do Rotterdamu i Bukurešti
V České republice jsou nejvýznamnější přepravy ve směru západ-jih a sever-jih. Mezi nejdůležitější spoje ve směru západ-jih patří vlaky z Prahy do Rotterdamu, Hamburku a Bremerhavenu, dále vlaky Hamburk/Bremerhaven-Budapešť, Praha-Bratislava, Praha-Dunajská Streda, Praha-Györ a od konce roku 2001 nové pravidelné spoje mezi Prahou a Budapeští a Prahou a Bukureští.
Ve směru sever-jih jsou v provozu vlaky mezi Itálií a Polskem a Polskem a Rakouskem. Významný je i spoj mezi Přerovem a Policí (Polsko) a Želechovicemi a Malaszewicemi. Ve vnitrostátní dopravě je provozován ucelený vlak mezi Prahou a Zlínem a mezi Plzní a Mělníkem. V současné době se úsilí kombinované dopravy ČD zaměřuje na zvyšování kvality provozování současných ucelených vlaků, připravují se nové vlaky mezi Šluknovem a Bohumínem a spojení Praha-západní Evropa (Antverpy, Paříž), Česká republika-Polsko a Polsko-Maďarsko.
Měsíčně 950 ucelených vlaků
Toto úsilí se v praxi projevuje nárůstem objemu přeprav – od roku 1993 je již více než trojnásobný. Od roku 1995 České dráhy zaznamenávají meziroční nárůst o patnáct až dvacet procent. V prvním pololetí loňského roku se objem přeprav meziročně zvýšil o zhruba 11 procent.
Ve stejném období se zvýšil i počet ucelených vlaků kombinované dopravy – o 4,5 procenta, z toho dvacet procent tvořily vlaky nedoprovázené kombinované dopravy. Měsíčně České dráhy přepravují okolo 950 ucelených vlaků kombinované dopravy, které v současné době zajišťují zhruba 70 procent celkové nedoprovázené kombinované dopravy ČD. Vývoj počtu vlaků dokumentuje tabulka.
Zhruba 95 procent ucelených vlaků je vedeno v mezinárodní přepravě. Jejich rozšíření napomáhá přijatelná cena a hlavně rychlost přepravy, která je dána nejen vlastní dobou jízdy, ale také dobou pobytu vlaku v pohraničních přechodových stanicích: v současné době se ji daří zkracovat na zhruba 90 až 120 minut. Je zajímavé, že zkracovat dobu, kterou vlaky stráví na hranicích, se více daří mezi zeměmi Visegrádské čtyřky než mezi železnicemi na hranicích Evropské unie.
Na základě dosavadních zkušeností je zřejmé, že přepravy, které se na železnici nepodaří převést – nebo je na ní udržet – do doby vstupu České republiky a dalších kandidátských zemí do Evropské unie, budou pro železnici ztraceny. Proto je v současné době nutné učinit vše pro to, aby železnice získala co nejvíce zásilek.
Co bude do budoucna nutné – v zájmu zvýšení rozsahu kombinované dopravy nebo proto, aby některé přepravy neztratila – učinit? Podle našeho názoru nejzávažnější budou tato opatření:
- nabízet přijatelné ceny a dlouhodobě je na několik let garantovat,
- zajistit přesnost dodání zásilek do stanice určení,
- minimalizovat pobyt vlaků v pohraničních přechodových stanicích.
Ing. Jiří Konrád,
vedoucí skupiny kombinované dopravy
oddělení 21/4 Českých drah
