18. července 2002
U Českých drah je v současnosti zařazeno deset tisíc soukromých železničních vozů. Jejich podíl na celkovém parku nákladních vozů v České republice přesahuje 25 procent. O výhodách používání těchto vozů i o aktuální situaci v této oblasti v České republice jsme hovořili s prezidentem Sdružení majitelů a provozovatelů soukromých železničních vozů v ČR (SPV) a stálým členem řídícího výboru Mezinárodní unie vlastníků železničních vozů (UIP) ing. Josefem Šenou.
„Můžete nám přiblížit činnost vašeho sdružení?“
„Sdružení majitelů a provozovatelů soukromých železničních vozů bylo založeno v roce 1993 a v současné době má 38 členů, kteří mají u Českých drah zařazeno téměř sedm tisíc vozů. Členové SPV jsou z velké části vlastníky a provozovateli soukromých vozů, nechybí mezi nimi ani velké opravárenské podniky železničních nákladních vozů a spediční firmy.
Velkou skupinu soukromých vozů v České republice zpočátku vlastnily velké výrobní závody. Jednalo se převážně o speciální vozy určené například pro přepravu tekutých substrátů z rafinerií či cementu. Zatímco v průběhu transformace českého průmyslu a v souvislosti se vznikem nových soukromých subjektů v minulosti počet členů SPV rostl, v současnosti se členská základna vzhledem ke globalizaci a slučování podniků trochu zmenšuje, ale není to dramatické.“
„Jak se sdružení podařilo za dobu jeho existence naplnit záměry, které si zakládající členové stanovili?“
„Domnívám se, že hlavní záměry, které jsme si kladli za cíl v roce 1993, se nám během deseti let existence sdružení podařilo splnit. Již rok po svém založení se sdružení stalo členem Mezinárodní unie vlastníků železničních vozů, a to jako první národní svaz ze zemí střední a východní Evropy. Zasedání UIP jsou hlavním zdrojem informací ze zahraničí, které se promítají do naší další činnosti, například při zpracovávání připomínek k různým tuzemským a mezinárodním předpisům a právním řádům. Členství v UIP nám rovněž umožňuje prosazovat zájmy členů sdružení na mezinárodním poli. V České republice jsou naším hlavním partnerem České dráhy. Úzce spolupracujeme rovněž s ministerstvem dopravy a spojů, s Drážním úřadem, Svazem dopravy a dalšími orgány a organizacemi. Ve sdružení pracuje řada odborných pracovních skupin, které řeší například technické a provozní záležitosti nebo otázky spojené s přepravou nebezpečného zboží či hlukem. Své členy informujeme i prostřednictvím odborného bulletinu.“
„Jak se sdružení podílí na tvorbě legislativních předpisů?“
„Jedním z hlavních cílů sdružení již při jeho vzniku bylo vytvoření vhodného legislativního prostředí pro činnost pronajímatelů vozů v České republice. Ve spolupráci s Českými drahami byla vytvořena komise, jejímž prostřednictvím se podílíme na tvorbě předpisů a technických norem. Sdružení se například nemalou měrou podílelo na zpracování Předpisu pro zařazování a provozování soukromých nákladních vozů ve vozovém parku V 63, který nahradil zastaralé a nevyhovující podmínky Pdm 3 z roku 1960. Důležité bylo rovněž to, že do nového předpisu byly aplikovány mezinárodní vyhlášky a že do něj byla zahrnuta kapitola o zodpovědnosti za způsobené škody. Již dnes je ovšem zřejmé, že se předpis V 63 bude muset kvůli integračním a liberalizačním procesům, jež probíhají v Evropě, brzy novelizovat. V rámci UIC se například diskutuje o pojišťování vozů u komerčních bank, což by mohlo činnost provozovatelů v budoucnosti výrazně negativně ovlivnit.“
„V čem spočívají výhody používání soukromých nákladních vozů?“
„Samozřejmě jde jako vždy o ekonomiku. Soukromý vůz je vůz, který je majetkem fyzické nebo právnické osoby a který musí být zařazen v parku některé ze železnic UIC, jejichž tratě jsou uvedeny v příslušném seznamu. Pro tyto vozy platí zvláštní předpisy. Jejich největší přínos pro železniční společnosti spočívá v tom, že za jejich pořízení i údržbu odpovídá investor. Jejich další výhodou je to, že železniční podniky nemusejí pro tyto vozy zajišťovat vytížení. V evropském měřítku se tak soukromé vozy podílejí až padesáti procenty na výkonech drah, přestože na vozovém parku nákladních vozů zaujímají pouze třicetiprocentní podíl.“
„Jaká je situace v České republice?“
„Podíl soukromých nákladních vozů na tvorbě tržeb Českých drah je podobný jako v zemích západní Evropy. Bez zajištění některých řad speciálních nákladních vozů soukromými majiteli by doprava některých komodit zcela přešla na silnici. V České republice bylo k 1. lednu letošního roku u Českých drah zařazeno deset tisíc soukromých vozů. Po tratích v ČR kromě toho jezdí tři až čtyři tisíce vozů pronajatých ze zahraničí a vozy, jež pronajímají České dráhy.“
„Kdo provádí údržbu soukromých nákladních vozů?“
„Údržba soukromých nákladních vozů podléhá stejným pravidlům jako údržba ostatních vozů. V Zákonu o drahách, který drážní vozidla po-dle majitele nerozlišuje, jsou stanoveny lhůty i kritéria pro provádění technických kontrol. Vozy se přitom udržují podle předpisů příslušné zařaditelské železnice. Je-li vůz pronajat od zahraniční společnosti, neznamená to, že musí kvůli nezbytným opravám a kontrolám absolvovat stovky kilometrů dlouhou cestu přes celou Evropu. V současné době je totiž možné provádět údržbu a opravy vozů některých zahraničních železnic i v opravnách v České republice. Podmínkou ovšem je, že tyto podniky musejí být certifikovány Českými drahami, resp. příslušnou zařaditelskou železnicí.“
„Jaký je technický stav soukromých vozů?“
„Provozovatelé a majitelé soukromých nákladních vozů se stejně jako České dráhy či slovenské železnice potýkají se zastaralým vozovým parkem. Všichni pracujeme se stejnými zdroji a potýkáme se s nedostatkem prostředků na investice. Vozy jsou většinou velmi staré a již nevyhovují morálně ani technicky. Staré vozy se snažíme modernizovat a rekonstruovat. Museli jsme například řešit řadu problémů souvisejících s úpravou podvozků, které přestaly vyhovovat nejen v důsledku zvyšování rychlosti nákladních vlaků, ale i z hlediska požadované hmotnosti na nápravu. Některých vozů, například cisternových, přitom máme nadbytek. Nikdo je však nepožaduje, protože již nejsou vzhledem ke své nízké kapacitě konkurenceschopné. Obnovu neutěšeného technického stavu vozového parku by ovšem měl podle našeho mínění podporovat i stát.“
„Jak hodnotíte zákon o transformaci Českých drah?“
„Za nejdůležitější považuji, jak se v budoucnu podaří vyřešit financování akciové společnosti České dráhy. Málokdo si totiž uvědomuje, že podnik se v současné době nachází ve finanční krizi, což ostatně může potvrdit každý dodavatel. Transformační zákon sice předpokládá od-dlužení podniku, podstatné ovšem bude, zda se nové akciové společnosti podaří podstatně snížit fixní náklady. Nový podnik vzniká transformací a to mimo jiné znamená, že se bude dále potýkat s nadbytkem pracovních sil. Mrzí mě i skutečnost, že nemáme dostatek informací o tom, jak je transformační zákon naplňován, přestože členové sdružení mají u Českých drah zařazeny vlastní vozy, vozy těchto drah opravují nebo s Českými drahami jako dopravci úzce spolupracují.“
(von)
