7. listopadu 2002
Na zvyšování bezpečnosti při přepravách nebezpečných věcí po silnici se již i v České republice
skutečně začínají podílet bezpečnostní poradci. Všechny společnosti zabývající se přepravou nebezpečných věcí musí mít tuto funkci zabezpečenu nejpozději do 1. prosince letošního roku.
Restrukturalizovaná Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (Dohoda ADR), platná od loňského července, se pomalu začíná dostávat do povědomí dopravců, odesilatelů i všech ostatních subjektů začleněných do dopravních řetězců. Změny, které dohoda přinesla, se také postupně začínají uplatňovat v praxi.
Jednou z velmi zásadních změn bylo právě zavedení institutu bezpečnostního poradce. Ačkoli se touto problematikou již několikrát zabýval například odborný tisk, řada zaměstnanců – zejména dopravních – firem stále ješ-tě nemá k dispozici všechny potřebné informace. Ve stručném přehledu proto přinášíme souhrn základních informací vztahujících se k institutu bezpečnostního poradce.
Povinnost ustanovit bezpečnostního poradce
Tato povinnost platí pro všechny podniky, jejichž činnost zahrnuje silniční přepravu nebezpečných věcí nebo s touto přepravou související operace, jako jsou balení, nakládka, plnění nebo vykládka nebezpečných věcí.
Dohoda ADR umožňuje příslušným orgánům členského státu stanovit, že se tato povinnost nevztahuje:
- na podniky, jejichž činnosti se týkají množství menších, než stanoví meze uvedené v kapitolách dohody ADR věnovaných omezenému a podlimitnímu množství;
- na podniky, jejichž hlavní činností není silniční přeprava nebezpečných věcí nebo činnost s touto přepravou související, ale které se výše uvedenými činnostmi zabývají příležitostně.
Vzhledem k nepřesné formula-ci bodu b) Ministerstvo dopravy a spojů ČR konstatovalo, že v České republice se povinnost ustanovit bezpečnostního poradce nebude vztahovat pouze na podniky podle bodu a); podle bodu b) se v ČR postupovat nebude.
Zaměstnanec nebo externista?
Dohoda ADR nestanovuje právní vztah osoby vykonávající funkci bezpečnostního poradce a daného podniku. Záleží tak pouze na rozhodnutí obou subjektů. Funkci bezpečnostního poradce tedy lze vykonávat jak v zaměstnaneckém poměru, tak i externě, například i pro více firem. Přitom počet podniků, pro něž může jedna osoba takovou funkci zastávat, v současné době dohoda ADR nijak neomezuje.
Hlavní povinnosti bezpečnostního poradce
Mezi hlavní povinnosti bezpečnostního poradce patří zejména dohlížet nad dodržováním předpisů pro přepravu nebezpečných věcí, radit podniku při operacích souvisejících s přepravou nebezpečných věcí a připravovat pro vedení podniku a orgány veřejné samosprávy roční zprávy o činnostech podniku týkajících se nebezpečných věcí. Poradce má rovněž za povinnost sledovat zejména aktivity a postupy vztahující se k činnostem podniku, jež jsou uvedeny v tabulce.
Školení a zkoušky bezpečnostních poradců
Funkci bezpečnostního poradce může vykonávat pouze držitel zvláštního osvědčení o odborném školení platném pro silniční dopravu. Takové osvědčení může vydat pouze příslušný orgán státu (nebo instituce jím pro tento účel pověřená), který přistoupil k dohodě ADR. V České republice je to ministerstvo dopravy a spojů. Osvědčení je platné po dobu pěti let a po absolvování obnovovacího školení a zkoušek v posledním roce platnosti je lze
automaticky prodloužit o dalších pět let.
K získání osvědčení musí uchazeč absolvovat školení a složit zkoušku před zkušební komisí. (Ke zkoušce je uchazeč připuštěn až po předložení dokladu o absolvování školení.) Školení mohou v České republice provádět organizace pouze se souhlasem ministerstva dopravy a spojů. Jednou z prvních organizací, jimž byl tento souhlas udělen, byl Ústav silniční a městské dopravy, a. s. Školení – v současné době organizovaná v jednotlivých regionech – trvají šest dnů (tři plus tři dny) a jsou zakončena cvičnými testy podle standardů Evopské unie. Na jednotlivé termíny se lze přihlásit telefonicky nebo prostřednictvím internetových stránek společnosti, na nichž jsou jednotlivé termíny uvedeny.
Zkoušky absolventů školení bezpečnostních poradců v České republice probíhají od října letošního roku – jejich prováděním bylo ministerstvem dopravy a spojů pověřeno Centrum dopravního výzkumu v Brně (CDV).
Ke zkoušce se může přihlásit každý, kdo absolvoval předepsané školení bezpečnostních poradců. K přihlášce je třeba přiložit kopii maturitního vysvědčení, osvědčení o absolvovaném školení bezpečnostních poradců od jedné z pověřených firem, výpis z rejstříku trestů a kopii o zaplacení poplatku ve výši jednoho tisíce Kč na účet CDV Brno. Přihlášky přijímá CDV Brno v pořadí, v jakém jsou doručeny.
Termíny zkoušek jsou v současné době stanoveny na každé úterý, a to vždy třikrát v Praze a jednou v Brně. Vlastní zkouška začíná testem z všeobecné části, v němž uchazeč odpovídá na otázky – k některým z nich jsou uvedeny tři odpovědi a je nutné vybrat tu správnou, jiné jsou s tzv. otevřeným koncem; v tomto případě musí uchazeč doplnit celou odpověď. U dalších je třeba uvést kapitolu, podkapitolu, oddíl a pododdíl dohody ADR, jichž se problematika popisovaná v otázce týká.
Na všeobecnou část navazuje část specializovaná, členěná podle tříd, v nichž uchazeč hodlá funkci bezpečnostního poradce vykonávat. Tato část má opět podobu testu s otázkami kladenými obdobným způsobem jako ve všeobecné části.
Poté následuje případová studie, ve které uchazeč například řeší konkrétní přepravu nově vyrobené látky z České republiky do Francie – uchazeči jsou zadány vlastnosti dané látky a on ji musí správně klasifikovat, zabalit, zvolit dopravní jednotku, tu vybavit a označit atd.
Rozsah činnosti bezpečnostního poradce
Dohoda ADR umožňuje příslušným orgánům smluvních států dohody ADR stanovit, že uchazeči mohou být zkoušeni pouze z takových druhů nebezpečných věcí, které jsou spojeny s jejich činností, a přesně tyto druhy definovat. MDS v tomto ohledu v souladu s dohodou ADR stanovilo, že těmito druhy věcí v ČR budou třída 1 (výbušné látky a předměty), třída 7 (radioaktivní látky) a třídy 2, 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 6.2, 7, 8 a 9. Jinými slovy, lze absolvovat samostatně školení pro třídu 1, samostatně pro třídu 7 a dále pouze společně pro všechny ostatní třídy. Například bezpečnostní poradce ve společnosti zabývající se přepravou pohonných hmot musí absolvovat školení v rozsahu všech tříd, kromě tříd 1 a 7.
Ohlasy z prvních školení a zkoušek
V zahraničí se jedná o poměrně obtížnou zkoušku a úspěšnost jejího složení se pohybuje kolem 50 procent. Úspěšnost prvních zkoušek v České republice byla podstatně vyšší, což je dáno zejména dobrou připraveností prvních uchazečů, kteří s dohodou ADR aktivně pracují nezřídka již několik let. K situaci, že uspěla přibližně jen polovina uchazečů, došlo v ČR zatím pouze jednou.
Největší problémy se vyskytují (a do budoucna nepochybně i budou vyskytovat) u uchazečů, jimž zaměstnavatel nařídil vykonávat funkci bezpečnostního poradce bez jakýchkoli předchozích zkušeností s dohodou ADR. Připravit na zkoušku bezpečnostních poradců během šesti dnů osobu, která před školením neměla o dohodě ADR ani ponětí, je úkol takřka nadlidský. Proto lidem bez zkušeností v oblasti ADR doporučujeme, aby nejprve absolvovali alespoň seminář pro ostatní osoby zúčastněné na přepravách nebezpečných věcí podle kapitoly 1.3 Dohody ADR, který například ÚSMD, a. s., pořádá minimálně jednou měsíčně.
Dr. ing. Jiří Došek,
vedoucí střediska pro přepravy
nebezpečných věcí ADR a ADNR při ÚSMD, a. s.
l postupy pro dodržování požadavků upravujících zařazování nebezpečných věcí určených k přepravě
l postup podniku při pořizování dopravních prostředků s ohledem na respektování všech zvláštních požadavků souvisejících s přepravou nebezpečných věcí
l postupy kontrol zařízení užívaného při přepravě, nakládce nebo vykládce nebezpečných věcí
l vlastní školení zaměstnanců podniku a vedení záznamů o tomto školení
l uplatňování vhodných nouzových postupů v případě jakékoli nehody nebo mimořádné události, která může nepříznivě ovlivnit bezpečnost přepravy, nakládky
nebo vykládky nebezpečných věcí
l analýzy, a pokud je to zapotřebí, vypracovávání zpráv týkajících se vážných
nehod, mimořádných událostí nebo závažných porušení předpisů zjištěných během přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí
l uplatňování vhodných opatření k zamezení opakování nehod, mimořádných událostí nebo závažných porušení předpisů
l dbát na právní předpisy a zvláštní požadavky spojené s přepravou nebezpečných věcí, týkající se volby a využití subprovozovatelů nebo jiných třetích osob
l ověřování, zda zaměstnanci účastnící se přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí mají k dispozici podrobné pracovní postupy a pokyny
l zvýšování informovanosti o nebezpečích spojených s přepravou, nakládkou
a vykládkou nebezpečných věcí
l uplatňování kontrolních postupů s cílem zajistit, aby v dopravních prostředcích
byly k dispozici doklady a bezpečnostní výbava, které musí doprovázet přepravu, a aby tyto doklady a výbava byly v souladu s požadavky předpisů
l uplatňování kontrolních postupů s cílem zajistit dodržování požadavků pro nakládku a vykládku
