21. listopadu 2002
Společný tranzitní režim NCTS (New Computerised Transit System) zjednodušuje celní formality a zefektivňuje tak činnost celních orgánů a přispívá ke zvýšení bezpečnosti a k řádnému průběhu mezinárodní přepravy. S vedoucím oddělení tranzitu odboru celního dohledu Generálního ředitelství cel ČR ing. Jaroslavem Illem jsme hovořili o zavádění NCTS v České republice a výhodách, které systém přinese pro dopravní a spediční sektor.
„Jaké poznatky získala celní správa při zavádění společného tranzitního systému NCTS v České republice?“
„Systém NCTS ve společném tranzitním režimu je prvním mezinárodním celním elektronickým systémem, který byl vyvíjen za aktivní spolupráce Evropské komise, členských zemí Společenství a dalších smluvních stran Úmluvy o společném tranzitním režimu. Česká celní správa v tomto procesu aktivně působila od roku 1996 a vystupovala v něm jako rovnocenný partner. Česká celní správa se tak přesvědčila, že dosavadní zkušenosti z postupného počítačového zpracování vybraných celních režimů lze využít a zúročit i při vývoji systému NCTS a jeho národní aplikace.“
„Jaký je přínos systému pro celní správu?“
„Zavedením systému NCTS získaly celní správy členských zemí společného tranzitního režimu elektronický dohled nad celým průběhem tranzitní operace ve společném tranzitu, a to prostřednictvím elektronických zpráv, které zasílají tranzitní celní úřady při překročení hranice mezi smluvními stranami Úmluvy o společném tranzitním režimu, a elektronických zpráv, které zasílají celní úřady určení při ukončení společného tranzitního režimu. Díky tomu je možné přesně a rychle zjistit místo, kde se zboží propuštěné do společného tranzitu nachází. Prostřednictvím zpráv je celní úřad odeslání také velice rychle informován o možných nesrovnalostech ve společném tranzitním režimu a může rychle určit místo vzniku celního dluhu, určit dlužníka a přijmout příslušná opatření k vybrání vzniklého celního dluhu.“
„Jak systém NCTS ovlivnil zasílání zpráv o ukončení režimu, zasílaných z celního úřadu určení na celní úřad odeslání?“
„Česká celní správa a ostatní celní správy mohou prostřednictvím systému NCTS rychle získat informaci o ukončení režimu, zasílanou z celního úřadu určení na celní úřad odeslání. Srovnání stavu před zavedením systému NCTS a po jeho zavedení hovoří jednoznačně pro tento systém. Česká celní správa monitoruje zasílání listu č. 5 tranzitního celního prohlášení na tiskopise ‚Jednotné celní deklarace‘ zpět do tuzemska celnímu úřadu odeslání – průměrná lhůta v loňském roce byla 38 dní. I po zavedení systému NCTS jsme samozřejmě sledovali lhůty, kdy přijdou příslušné elektronické zprávy z celního úřadu určení: nejkratší doba byla dvacet hodin a nej-delší šest dnů. Počítáme s tím, že při plném rozšíření NCTS na všechny české celní úřady a zároveň na všechny celní úřady ostatních smluvních zemí Úmluvy o společném tranzitním režimu se maximální lhůty pro zasílání elektronických zpráv z celního úřadu určení budou pohybovat v rozmezí osmi až deseti dnů.
Celní úřady zavedením NCTS v neposlední řadě získaly možnost elektronického podávání celních prohlášení do režimu společného tranzitu. Tuto možnost chceme dále využívat a rozšířit ji do národního tranzitního režimu, přičemž se zároveň nabízí možnost využít těchto zkušeností i v dalších celních režimech. To je skutečný začátek elektronického celního řízení, které je ve světě označované jako ‚e-customs‘.“
„Jaké hlavní výhody systém NCTS ve společném tranzitním režimu přináší pro dopravní, spediční a obchodní firmy?“
„Za první výhodu bych označil možnost elektronického podávání tranzitních celních prohlášení a s tím spojenou rychlost při propouštění zboží do společného tranzitního režimu a zahájení tranzitní operace. Elektronické podávání tranzitních celních prohlášení také umožní propouštění do společného tranzitního režimu po dobu 24 hodin denně a 365 dnů v roce, samozřejmě při použití zjednodušeného postupu schváleného odesilatele.
Za jednu z nejdůležitějších výhod považuji možnost zachování si vydaných povolení schváleného odesilatele nebo povolení schváleného příjemce po 30. červnu příštího roku. Tento termín stanovila česká celní správa jako konec lhůty pro dosavadní schválené odesilatele nebo schválené příjemce k přechodu do NCTS. Pokud stávající schválení odesilatelé nebo schválení příjemci ve společném tranzitu nepřejdou do NCTS v této lhůtě, bude jim vydané povolení odejmuto. Tento krok je činěn v souladu s příslušnými legislativnímu ustanoveními:
l § 144i, odst. 2, písm. d), Celního zákona a čl. 7, odst. 7, písm. b),
Usnesení č. 1/2000 Smíšeného výboru ES-ESVO (č. 61/2001 Sb. m. s.), týkající se elektronického podávání tranzitních celních prohlášení a elektronické komunikace s celním úřadem odeslání pro schváleného odesilatele,
l § 144l, odst. 2, písm. d) Celního zákona a čl. 3, odst. 3 Usnesení č. 1/2001 Smíšeného výboru
ES-ESVO (č. 85/2001 Sb. m. s.), týkající se elektronické komunikace s celním úřadem určení pro schváleného příjemce.
Další výhodu vidím v možnosti hlavního povinného (deklaranta v režimu tranzitu) sledovat přehledným způsobem průběh konkrétní tranzitní operace a provádění konkrétního společného tranzitního režimu. Česká celní správa se připravuje na to, že tuto možnost nabídne prostřednictvím internetové aplikace, která bude obsahovat informaci o propuštění do společného tranzitního režimu, informaci o překročení jednotlivých hranic a informaci o ukončení společného tranzitního režimu. S tím je spojena rychlá zpráva o ukončení režimu, zasílaná z celního úřadu určení na celní úřad odeslání.
Neposlední výhoda přechodu do systému NCTS je dána přímo ustanovením Úmluvy o společném tranzitním režimu, a to dodatkem III přílohy I, který přímo stanovuje, že při povolování globální záruky pro společný tranzitní režim se sníženou zaručenou částkou nebo při povolování nezajišťování celního dluhu pro společný tranzitní režim se požadované lhůty pro získání dostatečných zkušeností s prováděním společného tranzitního režimu hlavním povinným zkracují o rok.“
„Jak společný tranzitní režim ovlivní výši globální záruky?“
„Snížení referenční částky globální záruky pro společný tranzitní režim nebo povolení nezajišťovat celní dluh pro společný tranzitní režim je další výhodou systému NCTS. Vše spočívá ve zrychlení přenosu zprávy o ukončení režimu zasílané z celního úřadu určení na celní úřad odeslání. Zasílání listu č. 5 tranzitního celního prohlášení na tiskopise ‚Jednotné celní deklarace‘ zpět do tuzemska celnímu úřadu odeslání poštou trvalo v loňském roce průměrně již známých 38 dnů. Zavedením systému NCTS se maximální lhůty pro zasílání elektronických zpráv z celního úřadu určení na celní úřad odeslání budou pohybovat v rozmezí osmi až deseti dnů. Referenční částku si hlavní povinný musí stanovit na dobu dostatečně dlouhou, tak aby pokryla i dlouhé lhůty, v nichž jsou listy č. 5 zasílány zpět celnímu úřadu odeslání.
Jednou z dalších výhod zavedení systému NCTS a elektronického podávání tranzitních celních prohlášení je to, že umožňuje nastavení stejného prostředí pro všechny, a to takového prostředí, které vychází z podmínek a pravidel zapracovaných do systému NCTS. Poslední výhodu zavedení NCTS ve společném tranzitním režimu je možné dále znásobit jeho následným použitím v národním tranzitu. Česká celní správa svou národní aplikaci vyvinula takovým způsobem, aby mohla být s drobnými úpravami použita i v národním tranzitu. V budoucnosti bude moci deklarantská veřejnost tyto zkušenosti dále použít v dalších vybraných celních režimech.“
„Jak probíhá zavádění NCTS v České republice?“
„Jak mnozí z čtenářů Dopravních novin vědí, systém NCTS prošel několika vývojovými fázemi. Česká republika se přihlásila do pilotní skupiny zemí, které se zaváděním systému NCTS přišly do styku nejdříve. V této pilotní skupině jsou dále Španělsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Švýcarsko a Norsko. Úvodní vývojová fáze NCTS označovaná jako ‚fáze 2‘ byla postupně spouštěna od prosince roku 2000 a Česká republika k ní přistoupila na jaře loňského roku. Další fáze, 3.1, byla spuštěna loni v prosinci a Česká republika k ní přistoupila na začátku letošního srpna. První elektronicky podané celní prohlášení v systému NCTS česká celní správa přijala letos 2. května.“
„Kolik celních úřadů je do systému NCTS zapojeno?“
„Začínali jsme s jedním celním úřadem odeslání. V současné době máme v NCTS zapojených devět celních úřadů a do konce roku bude připojeno dalších přibližně šest celních úřadů. Masivní nárůst počtu připravujeme na začátek příštího roku s tím, že všechny celní úřady budou k systému NCTS připojeny do konce února příštího roku. Nyní probíhá školení příslušných pracovníků jednotlivých celních úřadů tak, abychom do konce letošního roku měli proškoleno přibližně 300 celníků z celních úřadů. Samozřejmě, že další školení budou probíhat i v příštím roce. Zde bych chtěl ještě podotknout, že Evropský parlament dal Evropské komisi jednoznačný úkol – zavést systém NCTS ve všech smluvních zemích Úmluvy o společném tranzitním režimu do poloviny příštího roku a další rozšíření společného tranzitního režimu podmínil zavedením systému NCTS i v nově přistupujících státech. Aktuálně se jedná o Slovinsko, které by mělo k Úmluvě o společném tranzitním režimu přistoupit a systém NCTS zavést v polovině příštího roku.“
„Připravují se na úrovni Evropské unie nějaké nové programy, které by měly přispět ke zvýšení bezpečnosti a k řádnému průběhu mezinárodní přepravy?“
„Pokud je mi známo, tak na úrovni Evropské komise a Generálního ředitelství pro daně a celní unii (TAXUD) jsou v oblasti zvýšení bezpečnosti a řádného průběhu mezinárodní přepravy veškeré síly zaměřeny na úspěšné zavedení systému NCTS do praxe, a to jak ve fázi 3.1, tak v nové fázi 3.2, která je zaměřena na kontrolu existence, platnosti a dostatečnosti záruk použitých ve společném tranzitním režimu nebo v tranzitu Společenství.
Samozřejmě v této oblasti dále pokračují programy řízené Evropskou komisí, které byly zahájeny v minulosti a osvědčily se. Zde mám na mysli program zřízení sítě národních koordinátorů pro režim tranzitu a regionálních zástupců pro režim tranzitu a program pravidelných jednání Kontaktní skupiny pro režim tranzitu, která se skládá jak ze zástupců národních a mezinárodních profesních sdružení zabývajících se režimem tranzitu, tak ze zástupců národních celních správ. Dále běží také úspěšný program sledování přeprav rizikového zboží, které bylo propuštěno do režimu tranzitu.“
„Jak se celní správa připravuje na rozšíření společného evropského trhu?“
„Nejsem si zcela jist, zda jsem dostatečně kompetentní hovořit o této otázce, ale mohu vás seznámit se svým pohledem. Tuto oblast primárně upravuje Pravidelná hodnotící zpráva EU, která se v kapitole 25 zabývá celní unií. V ČR bylo dále přijato Usnesení vlády č. 653 z 19. června 2002, které stanovuje úkol připravit a předložit návrh komplexní legislativní úpravy kompetencí a organizační struktury celních orgánů po vstupu ČR do EU. A v neposlední řadě je to Smlouva o přistoupení a její kapitola 25 – Celní unie.
Před celní správou leží úkoly vyplývající přímo z členství země v EU, spočívající ve zrušení pravidelných celních kontrol pohybu zboží přes vnitřní hranici (Schengenský aquis) při dočasném ponechání hraničních kontrol Ministerstvu vnitra ČR, aplikaci společné zemědělské politiky (obchodování se zemědělskými produkty), v zavedení a používání systému TARIC (společný celní sazebník), v ochraně vnitřního trhu, v zajištění vlastních zdrojů EU, v ochraně vnější hranice EU a v napojení na příslušné informační systémy EU.
Dále před ní leží úkoly vyplývající z národních úprav, jako je zajištění správy cel, spotřebních daní a dalších daní, statistická registrace intrakomunitárního obchodu (INTRASTAT), celní pátrací služba, možné kontrolní a asistenční služby, následné kontroly při posilování kontrol územních finančních orgánů, posílení kontrol Inspekce životního prostředí, České obchodní inspekce a České zemědělské a potravinářské inspekce, posílení státního dozoru a kontrol ve výherních loteriích a sázkových kancelářích, vážení kamiónů na silnicích atd.
Je nutné si také uvědomit, že aktuální činnost České celní správy je závislá na zahraničním obchodu ČR. Zahraniční obchod s EU tvoří 66,6 procenta jeho celkové částky, zahraniční obchod s Evropskou unií, Maďarskem, Polskem, Slovinskem, Estonskem a Kyprem tvoří 73,4 procenta jeho celkové hodnoty. A pokud se zaměříme na variantu EU a deset kandidátských států (Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Estonsko, Kypr, Malta, Litva, Lotyšsko a Slovensko), jedná se o hodnotu přibližně 83 až 85 procent.“
„Jak se rozšíření Evropské unie odrazí na počtu celních úřadů v ČR?“
„Samozřejmě se musí promítnout do snížení jejich počtu. Jestliže celní správa získá nové kompetence, tak ze současných 91 celních úřadů jich bude po vstupu ČR do EU zapotřebí přibližně jen 30 až 35. Na tento pokles samozřejmě naváže snížení počtu pracovníků celní správy: ze současných 9440 pracovníků jejich
počet klesne na přibližně šest tisíc. Přičemž vstup do EU se dále promítne do poklesu příjmů státního roz-počtu v oblasti vybíraných cel a daní.“ (von)
