23. května 2020, mm
Prodej jídla skrze platformy třetích stran samozřejmě má své výhody. Často se jedná o dobře známé služby s širokou uživatelskou základnou, takže jistý odbyt je svým způsobem zajištěn. Rozvoz skrze podobné služby má však také celou řadu méně viditelných, ale o to zásadnějších nevýhod.
Tou první je, že restaurace přijde o mnoho peněz na poplatcích, které jdou vysoko nad rámec poplatku za doručení, který platí zákazník. Mnohem větším problémem ale je, že daný podnik přichází o svou identitu a o svůj kontakt se zákazníkem. Služby jako Uber Eats, Wolt či Dáme Jídlo jsou tržištěm, kde zákazník najde širokou nabídku pokrmů všeho druhu, ale rozhodně nejsou místem, kde by podnik mohl budovat svou značku a získávat si loajalitu zákazníka.
Na tuto skutečnost v poslední době přichází mnoho hráčů na českém trhu, kteří si začínají rozvoz řešit po svém. Rozjíždějí svou vlastní rozvozovou službu dostupnou na svém vlastním webu, kde mohou dlouhodobě budovat svou image, a kde je nikdo neomezuje v tom, jak mají svou službu stavět. Rozvoz se pro restauraci může stát silným komunikačním kanálem, na které se podnik může dále profilovat a pod svým vlastním jménem nabízet konkrétní přidanou hodnotu svým zákazníkům.
Příjemným bonusem pak je, že se restaurace nemusí o své tržby dělit s prostředníkem. To ale samozřejmě neznamená, že má mít každá restaurace vlastní vozový park – samotná logistika je tím posledním krokem v celém procesu a mnohdy je efektivnější ji outsourcovat.
Na základě našich dlouholetých zkušeností při spolupráci s významnými hráči v gastro segmentu jsme si ověřili, že restaurace a řetězce požadují primárně jedno – chtějí se zákazníkem navazovat vlastní vztah, prostřednictvím vlastních kanálů, a tento vztah mít plně pod kontrolou. Snaha budovat svůj vlastní brand a nevzdávat se jej ve prospěch rozvozce je patrná napříč celým trhem, ať už jde o klasické restaurace, nebo třeba fast foody.
Velkou výhodou pro restaurace je, že pokud se rozhodnou jít touto cestou a rozvážet jídlo po svém, na trhu existují logistické služby, které jim rozvážku zajistí plně „na klíč“ a dle jejich představ. Kurýr takových služeb navíc může sloužit nejen jako ten, kdo předá jídlo, ale jako nedílná součást celé zákaznické zkušenosti a dobře vyškolený ambasador dané restaurace – může mít dokonce co-brandovaný vůz a uniformu.
Kvalitní logistický partner navíc dokáže pružně reagovat na změny poptávky a balancovat rozvozové kapacity, což restaurace s vlastní omezenou flotilou přirozeně nedokáže. Výhoda kvalitního logistického zázemí byla ostatně o to viditelnější v době nejhlubší koronavirové krize. DoDo zajišťuje rozvoz například pro Hotovky Košík, po nichž ze dne na den raketově vystřelila poptávka a bylo tedy potřeba okamžitě zajistit dostatečné logistické zajištění. Vlastní flotila v takové chvíli není alternativou a zdánlivé řešení v podobě vstupu na rozvozovou platformu má bohužel již výše popsaná úskalí.
Možnosti pro restaurace jsou skutečně široké a je jen na nich, jak si rozvoz a jeho podobu nastaví. Dnes je již ale zřejmé, že rozvoz není jen cestou, jak „udat navařené jídlo“. Rozvozová služba je další plnohodnotnou cestou k zákazníkovi a je tedy velmi důležité, jakým způsobem se k ní restaurace postaví. S tím, jak se veškeré naše nakupování přesouvá čím dál více na internet, může být právě celková kvalita rozvozové služby tím, co rozhodne o úspěchu a neúspěchu restaurace.
Michal Menšík, CEO logistického startupu DoDo
Foto: DoDo
