7. února 2008
Sotva se v Německu podařilo zvládnout velmi napjatou situaci v železniční dopravě, doprovázenou sérií stávek strojvedoucích, vyvrcholila liberalizace poštovního trhu, která nečekaně vyvolala veliké sociální problémy.
Během celého podzimu v Německu řešili problém, co dále se „Žlutým obrem“ – Německou poš-tou (DP). Podnik se 180 tisíci tarifních zaměstnanců se potýkal s konkurencí, za jejímž úspěchem podle jeho představitelů stály nízké, údajně dumpingové mzdy. Protože něco takového by podle nich stát neměl připustit, vznikla myšlenka na zaručenou minimální mzdu pro celý sektor poštovního doručování.
Ve vládní koalici vedlo její prosazování ke značným sporům. Zatímco pravicová část (CDU/CSU)
v čele s ministrem hospodářství a technologií Michaelem Glosem a podnikatelskými svazy byla proti (šlo by o „státní mzdový diktát“), sociální demokraté a jejich významný činitel, bývalý ministr práce Franz Müntefering a také poštovní odbory byli pro. Pro celý obor poš-tovních služeb by se podle nich měla minimální hodinová mzda pohybovat mezi 8,00 a 9,80 €.
Myšlenka vzbudila ostrou kritiku konkurentů DP. Nesouhlasili především s tím, že pokud by výše mzdy byla uzákoněna, měla by se týkat všech konkurentů bez výjimky. Počátkem prosince se ve vládní koalici zrodil náznak kompromisu, podle nějž se mělo rozlišovat mezi trvalými a přechodnými pracovníky. Ostrý rozpor však přetrvával mezi parlamentními frakcemi.
Parlament rozhodl pro minimální mzdu
Po týdny trvajících sporech dolní komora německého parlamentu – Spolkový sněm – v polovině prosince minimální mzdu zaměstnanců pošt schválila. Poslanci velkou většinou rozhodli, aby služby doručování dopisů byly zařazeny do novely zaměstnaneckého zákona. Zákon následně schválila i horní komora – Spolková rada – a těsně před koncem loňského roku jej podepsal spolkový prezident Horst Köhler. Od 1. ledna tak v Německu celostátně pro poštovní doručovatele a třídiče platí minimální mzda mezi 8,00 až 9,80 €, a to paralelně se zrušením dopisového monopolu Německé pošty.
Spolková vláda podle jejích kritiků údajně chtěla uplatnit systém minimální mzdy v poštovní branži i přesto, že například konkurenční poskytovatel poštovních služeb PIN (dceřiný podnik koncernu Springer) ohlásil, že kvůli tomu bude muset propustit tisícovku pracovníků. Jeho ředitel Günter Thiel oznámil, že za takového stavu podnik nemá šance na přežití. Na soukromé dopisové služby je vázána také budoucnost pěti německých spedic. Jedna z nich – joint venture Xanto GmbH – zajišťuje po Německu logistickou dopravu pro PIN – Gruppe. Podle jeho vedení je „pohled na budoucnost víc než černý“.
Podle některých firem ze sektoru kurýrních, expresních a balíkových služeb dělají politici chybu, že pro minimální mzdu nestanovili přechodné období. Důsledkem podle nich bude to, že nevznikne vážnější konkurence. Poškozeni budou především zákazníci, kteří nyní nemohou čekat žádné snížení poštovného.
K čemu prospěje bohatá minimální mzda, když jsou zaměstnanecká místa pryč? Tuto otázku si musí po zprávách o hromadném propouštění položit ti, kdo minimální mzdu na politické úrovni prosazovali. Zdálo se, že i u spolkové kancléřky Angely Merkelové pozvolna převládl názor, že nepomůže hnát lidi do nezaměstnanosti, když podniky nejsou schopny vyplácet státem předepsanou mzdu. Přece jen mzdy a platy představují při zasílání dopisů kolem 70 procent z celkových nákladů.
Monopol DP v praxi zůstává
Výše dohodnuté minimální mzdy zřejmě ze závodu vyřadí nové aktéry, takže monopol Německé pošty sice formálně odpadne, ale v praxi bude dále pokračovat. A tak je také „Žlutý obr“ jasným vítězem. Může se dále těšit z dopisového obchodu jako z nejdůležitějšího zdroje svých příjmů.
Tak to vidí i burza, jak ukázal nejnovější kurzovní skok poštovních akcií. Nakonec si na své přijde i stát, který se na poštovním kapitálu nadále podílí 33 procenty. Tím také vstupuje do dvojí role: jednak jako akcionář pošty, tudíž jako hráč, a dále jako rozhodčí, který určí pravidla hry. Když však státní podnik preferuje na úkor nových konkurentů, má to celé nedobrou pachuť.
Jiří Kladiva,CBC
