21. října 2009
Potíže, s nimiž se potýká současná ekonomika, dopadají na všechny dopravní obory. O tom, jak krize postihla poskytovatele expresních a balíkových služeb, jsme hovořili s předsedou Logistického klubu Svazu spedice a logistiky ČR Janem Kučerou.
„Projevují se dopady současné ekonomické krize v oblasti expresních a balíkových zásilek?“ „Bylo možné očekávat, že některé segmenty dopravního trhu budou zákazníci využívat oproti ostatním více či méně. To se projevilo například v mezikontinetální dopravě, kde klesla letecká doprava ve prospěch dopravy námořní. V segmentu expresních a balíkových služeb by mohl trh více využívat skutečnosti, že se obchoduje častěji a s menšími objemy zboží. To se však na počtu zásilek neprojevilo. Trh v tomto segmentu klesal stejně jako ostatní druhy mezinárodní i vnitrostátní přepravy a je jednoznačně ovlivněn slabou poptávkou po přepravních výkonech vlivem hospodářské recese. Jednoznačně tedy stále převažuje trend poklesu počtu zásilek, a to jak u expresních, tak balíkových systémů. Podle provozovatelů těchto systémů je druhým významným vlivem tlak zákazníků z oblasti B2B na ceny služeb a poskytování různých slev.“
„Jakým způsobem mohou expresní firmy čelit současné situaci?“ „Zákazníci chtějí snižovat náklady na dodání a někteří i za cenu nižší kvality. Expresní firmy se jim snaží vycházet vstříc a také se snaží snižovat vlastní náklady na dopravu. Úspor dosahují různě, podle své organizační struktury, velikosti a přání odesílatelů. Ve vlastních provozních rezervách se jedná nejčastěji o optimalizaci uspořádání pravidelných nočních i rozvozových linek, stanovení a dodržování tras a úsporu pracovníků nebo alespoň fondu pracovní doby. Zákazníkům se snaží všechny systémy šetřit náklady tím, že více než v minulosti nabízejí různé přepravní produkty, respektive jejich dodací lhůty. Ne všechny zásilky totiž musí být na druhém konci Evropy či světa hned druhý nebo třetí den. V České republice se více nabízí dodání do dvou až tří dnů, odpoledne následující den, na pevný termín, dodání večer a o víkendech a podobně, každý podle svých možností. Někteří dokonce zaznamenali i převod zásilek do režimu 24 hodin. Podle neoficiálních informací se ti odvážnější dokonce pouštějí i do přestavby svých informačních systémů tak, aby zdokonalením této technologie mohli redukovat počet pracovníků systému.“
„Změní se trh balíkových zásilek po skončení krize?“ „Podle mého názoru bude trh ještě několik let velmi prudce růst v zahraničních balících, a to zejména mimo Evropu. Na domácím trhu však lze očekávat růst pomalejší. Zahraniční trhy bude nadále držet silná čtyřka nadnárodních koncernů a koncentrace trhů bude pokračovat. U nás očekávám vstup dalších českých i zahraničních poskytovatelů i přesto, že náš trh je hodně malý. Na druhou stranu v počtu odeslaných balíků na obyvatele je Česká republika zatím asi na třetině průměru Evropské unie a internetové nákupy stále rostou. Předjímat vývoj v České republice je ovšem dosti obtížné, protože z nějakého nejasného důvodu je u nás téměř nemožné získat od provozovatelů přepravních systémů expresních i balíkových služeb odpovídající údaje o jejich výkonech. U firem zahraničních, ze-jména pak německých podniků a uskupení, jsou tyto údaje volně k dispozici a lze pohodlně sledovat přepravované objemy, počty zásilek i dosahované tržby. V České republice tomu tak bohužel není, a když jsem loni chtěl pro náš logistický klub SSL uspořádat tato data do tabulky, dostal jsem informace pouze od jediné firmy.“
„Jaké další věci kromě ekonomické situace trápí expresní dopravce v současné době?“ „Jednoznačně sem patří diskutované zákazy jízd, další stupeň mýtného v době, která je pro dopravce už tak nesmírně obtížná, a také nepropustná silniční síť. V oblasti ekonomiky pak splatnost faktur a tvrdší přístup bank. Dopravci také vidí, že se skoro všem ,trhem ubližovaným skupinám‘ pomáhá (ziskovým zemědělcům, emisním znečišťovatelům, automobilkám a podobně), ale od dopravců stát požaduje stále více daní a dalších poplatků, například zvyšováním spotřební daně z nafty, již zmíněným zvyšováním mýtného a podobně.“
Pavel Toman
