4. srpna 2013
V příštích měsících a letech se bude dále rozšiřovat využití elektronických médií v prostředcích veřejné dopravy. Shodli se na tom odborníci z oblasti ITS, které Dopravní noviny oslovily se třemi otázkami:
1/Jaké je podle vás postavení ITS ve veřejné dopravě v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie?
2/Jaká je podle vás budoucnost elektronického odbavování cestujících? Jaké jsou výhody a nevýhody tohoto odbavování?
3/Jaké aktuální projekty momentálně řeší vaše instituce v oblasti ITS?
JUDr. Ondřej Michalík, vedoucí odboru veřejné dopravy ministerstva dopravy
1. Domnívám se, že Česká republika v uvedené oblasti ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie nijak nezaostává. Jednotliví objednatelé veřejných služeb i silniční a železniční dopravci si uvědomují přínosnost a výhody informačních technologií a jejich využití ve veřejné dopravě i nadále roste.
2. I na základě vývoje v okolních zemích lze předpokládat, že bude docházet k dalšímu rozšiřování a širšímu využití elektronických médií v prostředcích veřejné dopravy. Nespornou výhodou je vyšší komfort pro cestující při odbavení, zvláště pokud je jim umožněno cestovat více druhy dopravy s jedním elektronickým jízdním dokladem, což obecně přispívá k vyšší atraktivitě veřejné dopravy. Nevýhodou je především vstupní finanční nákladovost projektu a úkoly spojené se zajištěním bezpečnosti dat.
3. Odbor veřejné dopravy se podílí na koordinaci činností souvisejících se zpracováním národního standardu elektronického odbavení cestujících. Za účasti dotčených subjektů (územních samospráv, dopravců a dodavatelů) se řeší související technické, provozní a právní otázky. Cílem je zajistit podmínky pro vzájemnou propojitelnost elektronických odbavovacích systémů.
Ing. Jiří Vítek, manažer pro bezkontaktní platby, Telefónica Czech Republic, a. s.
1. Je velmi těžké hodnotit postavení České republiky v rámci EU, každá země má svá specifika a každá země jiným způsobem zajišťuje a organizuje veřejnou dopravu. V každém případě však ČR byla první zemí, která představila Evropě řešení mobilního telefonu s NFC jako náhradu plastové dopravní karty a revizorského řešení mobilním telefonem. Telefónica se tak podílela a bude se i nadále podílet na zásadních inovacích ve veřejné dopravě. Společně s organizátory a provozovateli veřejné dopravy budeme pokračovat v nasazování nových řešení v rámci celé ČR.
2. V současnosti je vidět, že nejenom v oblasti dopravy, ale všeobecně se stále více aplikací přesouvá do mobilního telefonu nebo tabletu a mobilní zařízení se tak stávají pro uživatele hlavním komunikačním nástrojem, nosičem informací a zábavy. Navíc jsme se již dostali do doby, kdy jsou mobilní telefony vybavovány i technologií NFC, která umožňuje využít NFC SIM karty jako bezpečný nosič pro dopravní karty. Směřování elektronického odbavování do mobilního telefonu je tak logickým krokem dalšího vývoje. NFC SIM karta jako jediná multiaplikační karta, která má k dispozici kontaktní i bezkontaktní rozhraní, má klávesnici a displej a je stále online, umožňuje realizovat nové, dosud nedostupné use case, jako je přímý okamžitý nákup jednorázové jízdenky a její uložení v dopravní kartě, platba pouze za konzumované služby formou check-in a check-out při použití dopravního prostředku, funkce spojené s rezervací cestovního dokladu. Informace k cestujícímu můžeme doručovat cíleně, přičemž informace o aktuální dopravní situaci, zpoždění je doručena tomu cestujícímu, pro kterého má význam, jsme schopni nabídnout alternativy atd. Na druhé straně dopravce získává další on-line informace o vytíženosti jednotlivých dopravních prostředků. Systémy mohou poskytovat rozsáhlé statistiky o pohybu cestujících a následně tak umožňují optimalizovat dopravní systém a nabídku cestujícím. Možnosti a hlavně dostupnosti mobilních telefonů a tabletů tak předznamenávají, kam se bude elektronické odbavení cestujících ubírat.
3. Z odpovědí na předcházející otázky je již možné vytušit, kam se aktivity společnosti Telefónica zaměřují. Jedná se především o implementaci dopravních karet na NFC SIM kartu, rozšíření možností odbavovacích a informačních systémů, implementace nových revizorských systémů atd. A to vše s využitím mobilního telefonu nebo tabletu.
Ing. Miloš Žák, oddělení podpory a rozvoje aplikací, České dráhy, a. s.
1. V porovnání s řadou zemí EU je postavení ITS v ČR na velmi dobré úrovni a ve vztahu k železniční dopravě patří odbavení a související ITS ČD k evropské špičce.
2. Podle našeho názoru je budoucnost elektronického odbavení cestujících zřejmá. Lidé ve stále širším měřítku používají nové a modernější technologie nejen pro komunikaci a zábavu, ale i pro služby. Stále více se jednotlivé funkce kumulují do jednoho či dvou těchto přístrojů či zařízení, které mají lidé téměř neustále u sebe. Výhodou těchto zařízení je poměrně velká variabilita nastavení a použití ze strany zákazníka. Nutností je zajistit vhodnou skladbou rozložení požadovaných funkcionalit na jednotlivá zařízení a nosiče. Elektronická odbavovací zařízení a systémy musí zvládnout komunikaci s nejrůznějšími nosiči informací. Z pohledu budoucnosti lze očekávat na jedné straně požadavky na sofistikovaná zařízení s možnostmi nejrůznějších způsobů využití pro technicky náročné a zdatné uživatele a na druhé straně jednoduché, levné prostředky například pro jednorázové použití, které umožní provádět elektronické odbavování. Nevýhodou těch-to přístrojů je právě zmíněná kumulace. Pokud zákazník takové zařízení ztratí, může přijít o spoustu služeb vázaných na jedno zařízení. Výhodou dopravy je možnost použití protokolů podle ISO/IEC 14443 v plném znění. Pokud jej budeme dodržovat a nebudeme vytvářet ostrovní řešení, můžeme se dočkat doby širší elektronizace odbavení.
3. ČD v současné době řeší projekt zavedení Systému MAP – moderní multiaplikační a multifunkční karty – jako generačního nástupce In-karty. Systém se opírá o požadavky zákazníka, odděluje službu od samotného nosiče, nastavuje prostředí pro skutečnou interoperabilitu, umožní cestování prostřednictvím více dopravců jen pomocí jednoho nosiče. Systém je připraven na plnou elektronizaci jízdních dokladů. MAP Systém je založen jako plně otevřený, použitelný v celé ČR a ne, jak je dnes obvyklé, jen regionálně či lokálně. MAP Systém pokrývá různé požadavky na přepravu, dopravce, region, druh dopravy. MAP ale není určen jen pro použití v dopravě. Umožňuje i zapojení dalších subjektů, jejichž prostřednictvím zákazník může použít nabídky služeb například pro registraci, věrnost, parkovné, platbu apod.
Ing. Věra Fuksová, jednatelka, Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje, s. r. o.
1. Česká republika patřila mezi první země v EU zavádějící využívání elektronických systému v oblasti finančních operací. Současný vývoj ITS v oblasti veřejné dopravy u nás lze považovat rovněž za pozitivní a to je příkladem i pro ostatní země EU. Považujeme-li za evropskou špičku v ITS Anglii, Francii a Německo, lze hodnotit naši pozici jako velmi blízkou, což je s ohledem na historické okolnosti pozitivní stav. Není to jen v rozsahu využívání nových technologií v dopravě, ale také v zapojení dodavatelů v ČR i v jejich úspěších v oblasti zdokonalování ITS.
2. Elektronické odbavování cestujících má svoje nesporné přednosti ve snížení manipulace s hotovostí a z toho vyplývající úspory času při odbavení. V rámci předplatního systému se pozitivně projevuje také variabilnost využití karet pro různé tarifní systémy. Zde jsou rovněž otevřeny široké možnosti pro zapojení více dopravců i partnerů mimo sektor veřejné dopravy. Nevýhodou z pohledu garantů služeb je nutnost řešit vysokou úroveň zabezpečení a v rámci vyúčtování mezi více zapojenými subjekty zajistit precizní zpracování i režim kontroly. Z toho vyplývající požadavky na kompatibilitu zařízení se jeví i do budoucna jako prioritní úkol.
3. V současné době řešíme ve Zlínském kraji v rámci ITS právě rozšíření již osvědčeného systému elektronických plateb v oblasti linkové a městské hromadné dopravy. Do projektu Vzájemná akceptace čipových karet ve Zlínském kraji jsou zapojeni dopravci ČSAD Vsetín, a. s., ČSAD BUS Uherské Hradiště, a. s., KRODOS BUS, a. s., HousaCar, s. r. o., a Kroměřížské technické služby, s. r. o. Další oblastí je sledování aktuální polohy vozidel a zajištění systému návaznosti mezi jednotlivými spoji. Služby budovaného centrálního dispečinku veřejné dopravy jsou přínosem pro veřejnost i objednatele veřejné dopravy. Toto je doprovázeno také aktivitami zajišťujícími preferenci veřejné dopravy v oblasti silného provozu. Zatím je tento projekt realizován v aglomeraci krajského města.
Martin Chval, ředitel úseku Plzeňská karta, Plzeňské městské dopravní podniky
1. ČR si podle mého stojí v rámci Evropské unie relativně slušně. Zejména pokud jde o odbavovací systémy a informační systémy ve vozech. V porovnání s bývalým východním blokem bych stavěl ČR na špičku.
2. Budoucnost EOC vidím ve využití mobilních telefonů, ať již je to NFC technologie anebo jiný způsob řešení. Pro cestující je nejdůležitější jednoduchost a rychlost odbavení, což zpravidla EOC umožňuje. Na druhé straně je nevýhodou nejednotnost systémů odbavení (není míněno pouze technické řešení, ale i tarifní a zónové systémy).
3. Aktuálně řešíme především přechod na čipy typu MIFARE DESFire. Paralelně k tomu vyvíjíme odbavení mobilním telefonem s využitím technologie NFC.
Aleš Stejskal, předseda České asociace organizátorů veřejné dopravy
1. Vzhledem k informační a rovněž geografické dostupnosti různých aplikací ITS ve veřejné dopravě v zahraničí (zejména v Německu, Švýcarsku, Rakousku apod.) je možné dobře porovnávat, jak jsme daleko v ČR. Lze konstatovat, že podobně jako v řadě dalších oborů máme stále co dohánět, tzn. opožďujeme se v řádu několika let, ale ne ve všem. Například zatímco v oblasti informačních systémů pro cestující (například on-line informace o odjezdech) doháníme v současné době to, co ve vyspělých zemích funguje již několik let, v oblasti elektronického odbavování cestujících patříme k málu evropských zemí, které mají za sebou řadu let reálného provozu a mohou se právem řadit na přední příčky. V jiných oblastech ITS ve veřejné dopravě, například v aktivní preferenci veřejné dopravy na křižovatkách, lze až na výjimky konstatovat velké zpoždění, což má jako jeden z faktorů za následek snižování atraktivity veřejné dopravy oproti dopravě individuální. Rovněž reálné využívání ITS pro optimalizace dopravní obsluhy je teprve v počátcích. Důležité je však to, že v ČR existují dobré předpoklady (jak technické, tak personální) pro intenzivní rozvoj využívání ITS, a tedy postupné snižování náskoku sousedních vyspělejších zemí.
2. Jednoznačná budoucnost v odbavení cestujících je v jeho jednoduchosti, a to jak technické, tak tarifní. Cestující nemůže být vystaven složitým systémům, ve kterých musí dlouze hledat v složitých návodech, jakým způsobem a jaké podmínky musí být splněny, aby se mohl přepravovat ve vozidlech a systémech veřejné dopravy. S technickou jednoduchostí jde ruku v ruce také tarifní jednoduchost. Cestujícího je třeba osvobodit od různých složitých jízdenek, kdy si musí hlídat čas, zóny, podmínky přestupů a podobně. Pokud je vůle jít cestou elektronického odbavení, je třeba také najít vhodný tarifní model, při kterém se co nejvíce starostí s platností jízdenek přehazuje na nějaké elektronické médium – jednotná bezkontaktní čipová karta, jednoduchý e-shop, jakýkoliv čip například v mobilu atd. Budoucnost je rovněž v co nejmenším zásahu jakékoliv obsluhy dopravce, tedy nákupy jízdného a nabíjení elektronických peněženek přes e-shop, spolupráce s bankovními institucemi, například minimálně pro využití bankomatů jako jednoho z nástrojů distribuční sítě prodejů jízdenek, ale je zde i vize spolupráce s bankami jako garanty mikroplateb platebními kartami.
3. Naším nejrozsáhlejším projektem s největším vlivem na cestující je započetí přechodu jednotlivých dopravců jako vydavatelů bezkontaktních čipových karet na systém jednotné krajské karty, kde není rozhodující, kdo je vydavatelem karty, ale jaká karta je cestujícím vydávána a jak jsou nastaveny procesy uznávání těchto karet všemi dopravci v kraji. Datová struktura jednotné karty, která byla vyvinuta pro Moravskoslezský kraj, byla schválena v rámci České asociace organizátorů veřejné dopravy jako standard, podle kterého se budou jednotlivé systémy v ČR rozvíjet. Zároveň byla tato struktura schválena Sdružením pro dopravní telematiku, kde jsou mimo jiné zastoupeni nejvýznamnější dodavatelé odbavovacích systémů v ČR. Díky těmto opatřením se jeví cíl zavedení jednotné karty napříč několika regiony v ČR jako dosažitelný. Kromě odbavovacího systému řeší naše společnost také další projekty v oblasti ITS, a to informační tabule na zastávkách, kde v současné době vybíráme dodavatele tabulí v 18 městech Moravskoslezského kraje. Tabule budou zobrazovat on-line informace o odjezdech jednotlivých spojů v přestupních uzlech. Dalším významným projektem je Centrální dispečink, kde bylo v říjnu 2012 zřízeno pracoviště Centrálního dispečinku. Hlavními úkoly tohoto dispečinku je zajišťování provozní koordinace mezi jednotlivými dopravci v ODIS v rutinním režimu (garance určených návazností), provádění kontrolní činnosti a evidence naplňování dopravních výkonů jednotlivými dopravci podle sjednaných smluvních vztahů s objednateli.
prof. Miroslav Svítek, děkan FD ČVUT v Praze, prezident SDT
1. Využití moderních ITS technologií ve veřejné dopravě má v ČR dlouholetou tradici, která obecně plyne z dobře fungující a cestujícími využívané veřejné dopravy zejména ve velkých městech. Díky historickým skutečnostem v ČR funguje centrální systém jízdních řádů, který umožňuje cestujícím vyhledávání spojů napříč jednotlivými dopravními systémy. Jednotlivé země EU se k tomuto stavu teprve postupně dopracovávají, protože jejich ITS systémy pro veřejnou dopravu jsou zaměřeny buď na územní celky, nebo na jednotlivá města bez vzájemného provázání těchto informací.
2. Aby bylo možno i nadále udržet funkční veřejnou dopravu v naší republice, je třeba neustále zvyšovat její atraktivitu. Jednou z cest, jak učinit veřejnou dopravu atraktivnější, jsou právě systémy elektronického odbavování cestujících pomocí interoperabilních platebních systémů, které umožňují cestujícím efektivní využívání integrovaných systémů veřejné dopravy i možnosti nabídky různých věrnostních programů. Následně je možno využívat dat z elektronických odbavovacích systémů pro kontrolu dodržování grafikonu jednotlivými dopravci, případně reagovat lepší nabídkou spojů veřejné dopravy v přepravních špičkách.
3. Fakulta dopravní ČVUT je řešitelem projektu TAČR: Technická podpora a metody pro ověřování interoperability odbavovacích a informačních systémů ve veřejné dopravě. Cílem projektu je vytvořit certifikační pracoviště pro dosažení vzájemné propojitelnosti dílčích komponent ITS systému ve veřejné dopravě tak, aby jednotliví aktéři mohli získat co největší benefity z integrovaného komplexního řešení. Do budoucna je nutno počítat s novými technologiemi, jako jsou platby prostřednictvím mobilních telefonů, a i tyto technologie integrovat do celkového řešení ITS systému veřejné dopravy.
(red, SDT)
