24. července 2024, Milan Frydryšek
Brno letos v květnu schválilo „Vizi rozvoje a technický koncept C-ITS v Brněnské metropolitní oblasti“. O bližší informace, jaký význam pro rozvoj dopravní telematiky v jihomoravské metropoli toto rozhodnutí má, jsme požádali správního ředitele Brněnských komunikací (BKOM) Ing. Romana Nekulu, MBA.
Jak byste zhodnotil současný stav rozvoje ITS v Brně?
Co se týče současného stavu inteligentních dopravních systémů v Brně, ty jsou v poměrně dobré kondici. Jde však nyní o to, abychom neztratili dosavadní tempo rozvoje.
Z operační programu Doprava je standardně obnovován a modernizován majetek města jako jsou řadiče světelné signalizace na křižovatkách, přenosové cesty a dohledové kamerové systémy. Zvláštní kapitolou je pak rozvoj kooperativních ITS. C-ITS systém jsme vybudovali a otestovali mezi prvními v městských podmínkách, a to s využitím z programu CEF v případě projektu C-Roads (Brněnské komunikace, a. s.) a z programu IROP v případě projektu RIS II (DPMB, a. s.).
Velkou radost mám z toho, že tyto projekty postupně začínají překračovat hranici města a rozšiřují se také do Brněnské metropolitní oblasti, což je případ i projektu společnosti KORDIS „Systematická podpora konceptu Mobility as a Service (MaaS) v Brněnské metropolitní oblasti“, v rámci něhož bude mimo jiné vybaveno 150 regionálních autobusů komunikačním modulem ve standardu C-Roads/V2X, který umožní propojení s křižovatkami, dalšími vozidly a zařízeními kooperativního telematického systému (C-ITS). Autobusy budou například propojeny on-line s informačními panely na autobusových zastávkách. Projekt bude financován z programu IROP. Jako určitý milník vidím schválení „Vize rozvoje a technický koncept C-ITS v Brněnské metropolitní oblasti“ a vzorového Memoranda o spolupráci při rozvoji systémů C-ITS v BMO, k němuž došlo v květnu tohoto roku Radou města Brna.
Co nového přináší schválená strategie oproti stávajícímu stavu?
Schválená strategie je v souladu s Plánem udržitelné městské mobility města Brna a otvírá nám nově možnost regionální spolupráce i se subjekty mimo městský koncern, kde již společnost Brněnské komunikace má schválenu úlohu koordinátora rozvoje systémů C-ITS mezi městskými společnostmi.
Pozitivně se to projevilo již na novém pojetí veletrhu URBIS The Smart Cities Meetup na brněnském výstavišti, kde se naše společnost aktivně prezentovala, jak v panelu „Pokročilé dopravní technologie“, tak i na stánku nebo na venkovní expozici, na které jsme rádi přivítali ministra dopravy Martina Kupku, ale také delegaci z rakouského ministerstva dopravy, univerzit i zástupců měst v návaznosti na akci PROPED (Projekty na podporu ekonomické diplomacie).
Bez našich partnerů by ale další rozvoj nebyl možný, vždyť DMPB má vybavena všechna svá vozidla (cca 750) palubní C-ITS OBU, správci ŘSD a BKOM celkem 80 vozidel údržby, 17 OBU je ve vozidlech HZS JMK, 2 OBU má HZS SŽ a 23 OBU je ve vozidlech ZZS JMK. Nyní k tomu přibude i 150 OBU jednotek v regionálních autobusech.
Je zde propojení s dřívějším projektem C-Roads?
Propojení s projektem C-Roads je velmi významné, a to zejména v tom smyslu, že vybudovaný C-ITS systém pracuje se standardy C-Roads, které jsou evropsky interoperabilní. Dále jsou zde i státem garantované centrální prvky, tj. bezpečnostní prvky PKI a integrační platforma v gesci ŘSD. V rámci zmíněného projektu byla zpracována jednak doporučení pro ostatní města, která by chtěla C-ITS zavádět, ale především výše uvedená Strategie rozvoje C-ITS v BMO, která se stala základem pro schválení tohoto strategického dokumentu města v oblasti mobility.
Jaký je časový rámec schválené strategie a jaké povinnosti z ní vyplývají dotčeným subjektům?
Časový rámec je uvažován do roku 2030 a týká se jak města Brna, tak Jihomoravského kraje, s jejichž finančními zdroji se počítá, a to včetně využití dotačních titulů MD/SFDI a MMR.
Podílelo se na přípravě také ŘSD, případně bude se podílet na realizaci některých projektů?
Vzhledem k tomu, že všechny dílčí části projektu C-Roads byly schvalovány všemi členy konsorcia, tak ano, ŘSD se se podílelo (ale nejen ono) na vzniku strategie pro Brněnskou metropolitní oblast a dále v ní prostřednictvím centrálních prvků hraje velmi významnou roli. Rovněž je potřebné vyzdvihnout propojení C-ITS Back-Office (BO) ŘSD a C-ITS BO BKOM a možnost sdílení C-ITS zpráv vysílaných z infrastruktury nasazené v terénu, ať již z RSU nebo z OBU jednotek, jimiž jsou vybavena vozidla.
Jaké je geografické pokrytí těchto systémů? Jedná se jen o centrální Brno, případně o okrajové části? A kromě toho, některé komunikace má na starosti BKOM, jiné ŘSD…
Brno je svým způsobem unikátní i v tom, že dálnice D1 supluje, bohužel, i některé městské funkce, například nedobudovaný jižní segment městského okruhu. Je pro nás proto důležité, abychom nějakou formou mohli vidět a předávat si informace mezi C-ITS Back Offices ŘSD a BKOM. Vedle toho přejímáme i další dopravní informaci z Národního dopravního informačního centra v Ostravě.
S ŘSD máme také nadstandardně uzavřenou smlouvu na využívání obrazového záznamu z jeho kamer. Historicky velice dobrá je spolupráce i z hlediska provozních řádů tunelů, které pro ŘSD dálkově dohlížíme a také se složkami Integrovaného záchranného systému.
Takový klasický use case na dálnici je, že systém například ukáže řidičům, jak mají utvořit záchrannou uličku a v jaké vzdálenosti od nich je vozidlo IZS, ale ve městě je žádoucí jeho rozšíření. Již léta dáváme prioritizaci vozidlům dopravního podniku a nyní ji umíme dát i hasičům. To má však bezpečnostní aspekty. I když má řidič, který jede pod modrým majákem, přednost v jízdě, nezbavuje ho to odpovědnosti v případě nehody. Díky našemu systému však umíme nastavit světla tak, že pokud se maják dostane do blízkosti RSU, na křižovatce se automaticky ve všech směrech vyjma toho, ze kterého vozidlo přijíždí, spustí červená. Takže řidič tam vjíždí nejen s právem přednosti v jízdě, ale zároveň je vyviněn z právní odpovědnosti za případnou nehodu.
Máme k tomu na youtube video (https://www.youtube.com/watch?-v=7JEqpbbEBW4), kde na záběrech z dronu je jasně vidět, jak preference vozidel IZS funguje. Pokládáme to za velký úspěch z hlediska dojezdových časů vozidel integrovaného záchranného systému a složky IZS tuto spolupráci s námi oceňují. Navíc nyní vzniká i na mezinárodní úrovni pracovní skupina pro „modrá světla“ a celkově toto pokládám za velice přínosné téma.
Jsou již alespoň zhruba vyčísleny finanční nároky projektů, které s přijatou strategií souvisejí, respektive celkové náklady?
Přestože Sdružení pro dopravní telematiku zpracovalo pro společnost Brněnské komunikace jako součást strategie indikativní seznam projektů v celkovém rozsahu mezi 500 – 700 miliony korun, včetně vyhodnocení ekonomických a společenských přínosů významně přesahujících vynaložené prostředky, nebyla tato část zahrnuta do městem schváleného materiálu. Mimo jiné proto, že významná část se netýkala pouze města Brna a případná spoluúčast bude muset být dojednána - viz Memorandum o spolupráci.
Jaká je, případně jaká bude role Brněnských komunikací při realizaci této strategie?
Po vzniku národní platformy C-ITS iniciované ministerstvem dopravy a aktivním zapojením se společnosti Brněnské komunikace rýsuje určitá vize regionálního koordinátora rozvoje C-ITS, minimálně pro Brněnskou metropolitní oblast. Naše společnost také společně s ŘSD trvale poskytuje MD ČR součinnost, a to jak při šíření povědomí, například na Svazu měst a obcí, u zahraničních delegací, tak i aktivní účastí na XXVII. Světovém silničním kongresu, který se po 52 letech konal opět v Praze v říjnu loňského roku. V minulosti jsme u nás na BKOM přivítali mimo jiné delegaci ze vzdáleného Japonska, v současnosti očekáváme delegaci z portugalského města Porto.
Milan Frydryšek
Foto: BKOM
