17. října 2015
Společnost Brněnské komunikace (BKOM), a. s., a Sdružení pro dopravní telematiku (SDT) uspořádaly v září v Brně pod záštitou primátora města Brna kulatý stůl na téma Inteligentní dopravní systémy pro brněnskou aglomeraci. Důležitým tématem tohoto jednání byla nedostatečná kapacita dálnice D1 v okolí Brna, která představuje úzké hrdlo na této důležité národní i mezinárodní komunikaci.
Hlavní problémy brněnské aglomerace vyplývají podle Romana Nekuly z Brněnských komunikací a Romana Srpa z SDT ze skutečnosti, že Brno se nachází na křižovatce evropských multimodálních dopravních koridorů. V úseku mezi exity 194 a 196 této dálnice je velmi vysoká intenzita dopravy i nejvyšší výběr mýta v ČR. Brno je také významný zdroj i cíl dopravy. Kapacita dopravní infrastruktury města je však omezená. V důsledku absence jižního segmentu vnějšího městského okruhu plní tuto roli dálnice D1. Město se rozvíjí po obou stranách D1, a dálnice proto slouží i k dopravě uvnitř města. Dopravní provoz na dálnici a ve městě se vzájemně významně ovlivňují a nedostatečná koordinace obou dopravních systémů má významný negativní vliv na bezpečnost, plynulost a ekonomiku silničního provozu.
Přínos inteligentních dopravních systémů
Určitým řešením této situace může být využití inteligentních dopravních technologií a služeb, a to konkrétně prostřednictvím přípravy a provozu komplexního brněnského inteligentního dopravního systému, výměny dat mezi Národ-ním dopravně-informačním centrem ŘSD a Dopravně-informačním centrem Brno (na CTD BKOM), tvorby a uplatnění koordinovaných scénářů řízení a ovlivňování dopravy a v neposlední řadě také sdílení kapacit technických infrastruktur správců komunikací. Zástupce ministerstva dopravy Martin Pichl z odboru ITS a kosmických technologií mimo jiné uvedl, že doporučovaná opatření jsou v souladu dopravní politikou i letos vládou schváleným Akčním plánem rozvoje ITS v ČR. Vybídl účastníky ke konkrétnější formulaci návrhů opatření tak, aby se mohly promítnout i do implementačního plánu připravovaného v současné době na ministerstvu dopravy a v projektových záměrech Operačního programu Doprava II.
Hlavní funkce navrhovaného systému
Mezi hlavní funkce případného inteligentního dopravního systému by měly patřit sběr dat, adaptivní řízení a harmonizace dopravního proudu, ovlivňování chování řidičů, a to na celém území brněnské aglomerace. Ta v praxi zahrnuje komunikace ve správě ŘSD, zejména D1 a D2, I/52 , I/42 (velký městský okruh s tunely), komunikace města Brna i některé důležité silnice ve správě Jihomoravského kraje. Mezi dílčí části inteligentního systému patří sen-zory včetně kamer, portály z proměnného dopravního značení, informační portály, řídicí algoritmy s funkcemi liniového řízení, kontrolní systémy (enforcement) a komunikace centrálních systémů ŘSD a BKOM.
Podpora ze strany policie i ŘSD
Účastníci kulatého stolu se shodli na potřebnosti navrhovaných opatření. Například plk. Leoš Tržil z titulu ředitele Krajského ředitelství JMK Policie ČR uvedl, že navrhovaná opatření jsou relevantní, nanejvýše potřebná a je velká škoda, že již nejsou v provozu. Podtrhl také význam systémů pro kontrolu dodržování dopravních předpisů, bez nichž nebudou navrhovaná opatření účinná. Současně vyjádřil připravenost sdílet a rozvíjet společně s dalšími účastníky kulatého stolu dopravní scénáře.
Ředitel brněnského závodu ŘSD David Fiala vyjádřil porozumění pro navrhovaná opatření. Problém spatřuje v realizaci liniového řízení dopravy na dálnici D1. Toto opatření totiž dosud bylo plánováno až jako součást připravovaného rozšíření dálnice na 3 + 3 pruhy. Podle ostatních účastníků kulatého stolu však takový postup není vhodný a nyní je příležitost pro změnu. Ucelené rozšíření a modernizaci dálnice D1 kolem Brna totiž nelze očekávat dříve než po roce 2030. Do té doby je liniové řízení dopravy na D1 doplněné o účinný systémem kontroly jediným dostupným nástrojem pro harmonizaci dopravního proudu a zvýšení průjezdné kapacity na D1. Podle SDT lze navíc jednoznačně vyčíslit návratnost takové investice, takže ji lze realizovat s péčí řádného hospodáře a nezávisle na budoucí modernizaci D1 kolem Brna. Myšlenku realizace telematických opatření na dálnici kolem Brna nezávisle na modernizaci povrchu vozovky podpořil i zástupce Jihomoravského kraje Michal Franek.
Potřeba sdílení dopravních dat
Účastníci kulatého stolu se také shodli na potřebě kvalitního, aktuálního, homogenního a celoplošného zdroje informací o dopravních proudech a dopravních událostech v celé brněnské aglomeraci. Je žádoucí podnikat koordinované kroky vedoucí k pořízení chybějících zdrojů dat, zejména dat FCD z plovoucích vozidel. Přesto není třeba vyčkávat, neboť na straně ŘSD, BKOM, dopravní policie i dalších složek IZS existují data ze senzorů včetně kamerových systémů, databáze událostí v reálném čase, které lze sdílet již nyní. Připravenost sdílet informace, ko-operovat na scénářích řízení dopravy a podělit se o „best practices“ z oblasti krizového řízení vyjádřili přítomní zástupci Policie ČR a HZS.
Účastníci kulatého stolu se v jeho závěru dohodli na pokračování komunikace formou tematických pracovních skupin zaměřených na dílčí diskutovaná témata: a) koordinace opatření, která ŘSD a BKOM hodlají realizovat v dalších letech směrem k inteligentnímu dopravnímu systému brněnské aglomerace, b) výměna dopravních dat, událostí, informačních služeb mezi NDIC, DIC Brno a dalšími složkami IZS, c) příprava koordinovaných scénářů řízení a ovlivňování dopravy v brněnské aglomeraci.
Roman Nekula, Roman Srp
