10. února 2010
Nepříznivé ekonomické podmínky zasáhly většinu odvětví, ale zájem o telematické aplikace zůstává i během krize v podstatě stabilní. O důvodech takového zájmu a o posledním vývoji telematiky jsme hovořili s nově jmenovaným děkanem Dopravní fakulty Českého vysokého učení technického v Praze a prezidentem Sdružení pro dopravní telematiku Prof. Dr. Ing. Miroslavem Svítkem.
„Co pomáhá telematice, aby se i v období stagnace úspěšně rozvíjela?“
„Dopady loňského nepříznivého ekonomického vývoje byly v oblasti rozvoje telematických systémů menší, protože právě telematické aplikace svou nižší finanční náročností představují dobrou alternativu pro řešení problémů v dopravě. Místo budování nové infrastruktury a dalších velmi nákladných stavebních prvků umožňují v řadě případů relativně levně a rychle zvýšit efektivitu a bezpečnost stávající dopravní infrastruktury.
Samotná krize samozřejmě nebyla ani pro telematiku výhradně pozitivní, nicméně zdůraznila možnosti, které tento obor pro řešení dopravní situace přináší.“
„Mají telematická řešení dostatečnou podporu ze strany státu?“
„Co v této situaci chybí, je především jednotná a ucelená koncepce pro rozvoj a integraci telematických systémů a aplikací ze strany státní správy a veřejné samosprávy. V dřívějších dobách jsme měli potíže, abychom telematiku jako nástroj dopravní politiky vůbec prosadili, dnes se potýkáme s opačným problémem: od nasazení telematických systémů se často očekává více, než mohou v dané situaci přinést. Příčinou je právě chybějící koncepce, která by rozvoj telematických systémů integrovala a tím zvyšovala jejich efektivnost.“
„Jak se chybějící koncepce projevuje?“
„Ačkoliv telematické systémy představují obvykle součást stavební infrastruktury, jsou založeny především na předávání informací a řízení jejich toku. Typickou ukázkou jsou třeba informační tabule na dálnicích, které především splňují všechny stavební a technické normy. Jejich podstata však spočívá v zatím ne zcela dostatečně využité možnosti zobrazování aktuálních a řidiči užitečných informací. Jde totiž v první řadě o to, jak by se měly dopravní informace získávat, třídit a zpracovávat, a teprve následně přichází otázka vlastního zobrazení informace. Jiným příkladem může být řízení dopravy na dálnicích pomocí proměnných značek, k němuž patří ze-jména strategie, jak tyto proměnné značky měnit, aby dopravu efektivně usměrňovaly a zklidňovaly. Kvůli absenci jednotné koncepce dopravní telematiky není možné využívat všech možností, které uvedené telematické systémy nabízejí.“
„V čem vidíte hlavní problém při vytváření jednotné koncepce rozvoje a řízení telematických systémů?“
„Rámcová koncepce pro rozvoj telematiky vzniká jako strategie a návrh směrnice na úrovni Evropské unie. Bude potřeba, aby se v budoucnu odpovídající evropské požadavky vhodným způsobem zapracovaly do legislativy členských států a vzniklé předpisy byly v rámci Evropy pokud možno jednotné. To může představovat určitý problém, protože každá země je jiná a má v řízení telematických systémů jinou organizační strukturu. Většina nutných standardů, které jsou pro aplikaci telematických systémů a jejich vzájemnou integraci potřebné, již na evropské úrovni existuje a byla vytvořena v rámci CEN 278 a ISO 204. Je však třeba zavést tyto standardy do prostředí České republiky tak, aby se jimi všechny subjekty, které dodávají nebo provozují telematické systémy, musely při své činnosti řídit.
Důležitý nástroj představují testovací či certifikační laboratoře, které jsou zcela běžné například v telematických systémech pro železniční či leteckou dopravu (například traťová železniční zabezpečovací zařízení, řízení letového provozu) a je třeba je také uplatňovat v dopravě silniční, kde by mohly výrazným způsobem posílit efektivitu a snížit náklady. Právě definice a certifikace jednotlivých telematických rozhraní by měla umožnit, aby se celý telematický systém mohl skládat jako stavebnice z jednotlivých modulů od různých dodavatelů a zároveň splňoval všechny požadavky na bezpečnost a spolehlivost řízení dopravy.“
„Spolupracuje Dopravní fakulta ČVUT s ministerstvem dopravy při řešení koncepčních otázek rozvoje telematiky v České republice?“
„V řadě konkrétních oblastí spolupráce dlouhodobě probíhá. Například existuje expertní skupina ministra dopravy, ve které působí řada profesorů z Dopravní fakulty ČVUT. Skupina se schází každý týden a zaujímá stanoviska k aktuálním problémům dopravní telematiky, jako je například hybridní systém elektronického mýta, páteční zvýšení mýta pro kamiony, jednotná architektura telematických systémů v ČR a podobně.
Do budoucna je však třeba usilovat o vyšší úroveň spolupráce, a to jak v oblasti šíře témat spolupráce, tak také pokud jde o zapojení expertů českého telematického průmyslu jako nedílného spolutvůrce a partnera. Dobrým příkladem takové spolupráce je podíl průmyslu, prostřednictvím Sdružení pro dopravní telematiku, na přípravě legislativy související s elektronickými odbavovacími systémy ve veřejné dopravě.“
“Jaké úkoly v současnosti před telematikou stojí?“
„Úkoly jsou zejména v oblasti řešení dopravních problémů, které trápí velká města i celé regiony a kde existují velké příležitosti pro rozvoj telematických aplikací. Telematika rovněž musí sehrávat větší roli ve veřejné dopravě, kde se uplatní při řízení plynulosti přepravy osob a zvyšování kapacity stávajících systémů veřejné dopravy. Aktuální význam má telematika při snižování či přímo odstraňování kongescí ve velkých městech. Před telematickými aplikacemi rovněž stojí úkol, aby napomáhaly při zvyšování bezpečnosti v dopravě a při předcházení mimořádným situacím či pro jejich řešení. Stále více se telematické aplikace využívají také pro automatické tísňové volání při dopravních nehodách, při přepravě nebezpečných nákladů a pro ochranu životního prostředí ohroženého negativními vlivy dopravní zátěže.
K tomu je ovšem třeba, aby na sebe jednotlivé telematické a informační systémy v rámci společné koncepce navazovaly a vytvářely jednotný systém, který by umožňoval přístup jednotlivých účastníků k datům, a to ve všech druzích dopravy.“
„Jaký význam bude mít pro rozvoj telematiky satelitní navigační systém Galileo?“
„Za hlavní výhodu tohoto systému pokládám zejména to, že přinese služby s garantovanou kvalitou. Garanci satelitních služeb letecká, železniční, v některých aplikacích i silniční doprava pro svou spolehlivost a bezpečnost potřebují. Oblast využití systému Galileo bude proto po jeho dokončení a uvedení do plného provozu velmi široká. Vedle zavedení řady nových telematických aplikací umožní například také satelitní zpoplatnění silniční dopravy, a to třeba i ve velkých městech.“
„Od 1. února jste se stal děkanem Dopravní fakulty Českého vysokého učení technického v Praze. Co pokládáte za svůj hlavní úkol v této funkci?“
„To, co nám na fakultě dnes nejvíce chybí, je dostatečné laboratorní zázemí. Dopravní fakulta vznikla v roce 1993 a má za sebou léta bohaté činnosti. Ale bez rozvinutého laboratorního zázemí se dnes už dopravní výzkum opravdu dělat nedá. Zlepšit tuto situaci proto pokládám za jeden ze svých hlavních úkolů. Důraz bych chtěl položit také na rozšíření spolupráce s externími firmami, aby se naši studenti dostali více do praxe a dění na fakultě se propojilo s reálným životem. Studenti by se tak mohli učit na reálných projektech s reálnými partnery.“
„Rozvoj telematiky si vzalo za svůj úkol Sdružení pro telematiku, jehož jste prezidentem. Jaké aktuální úkoly vidí sdružení pro letošní rok?“
„V rámci činnosti našeho sdružení plánujeme na rok 2010 větší profesionalizaci našich aktivit, a to i formou takzvaných VIP členství našich klíčových partnerů. V činnosti SDT to bude znamenat, že poprvé za svoji více než desetiletou existenci budeme mít výkonného ředitele, který bude pracovat na plný úvazek a se svým týmem bude řešit aktuální problémy dopravní telematiky. Jedním z prvních úkolů bude právě diskuse na téma koncepce dalšího rozvoje dopravní telematiky nejen v České republice, ale i v rámci Evropské unie.“
Pavel Toman
