Možnosti využití různých odbavovacích systémů v ČR

Informační a komunikační technologie mají široké uplatnění ve veřejné dopravě jako tzv. odbavovací a informační systémy (OIS). Pod OIS spadají i elektronické odbavovací systémy (EOC). Jejich hlavní funkcí je zajistit, aby cestující během své cesty měl k dispozici jízdní doklad (jízdenku), kterým prokáže svůj nárok na přepravu, například při nástupu do dopravního prostředku nebo během přepravní kontroly. Systémy EOC ukládají jízdní doklad na médium, nosič dat. Nosičem jízdního dokladu může být papírový kupón, mobilní telefon nebo často používaná bezkontaktní čipová karta vydávaná zpravidla dopravcem.

Některé přicházející systémy EOC ukládají jízdenky do centrální databáze. Účinná přepravní kontrola u těchto systémů vyžaduje on-line datové připojení „revizorských“ zařízení s touto databází. Cestující se pak během přepravy prokazuje nikoliv jízdním dokladem, ale unikátním heslem či strojově čitelným identifikačním průkazem odkazujícím na jeho jízdní doklad uložený v centrální databázi. Identifikačním průkazem perspektivně může být i bankovní karta.

Základní přístupy v elektronickém odbavení

V současné době lze podle Sdružení pro dopravní telematiku ve světě sledovat následující tři hlavní typy elektronického odbavení cestujících ve veřejné dopravě: odbavovací systémy s distribuovanou inteligencí, bezpečností a jízdními doklady umístěnými v médiích; odbavovací systémy s centralizovanou inteligencí, bezpečností a jízdními doklady umístěnými v médiu typu mobilní telefon; odbavovací systémy s centralizovanou inteligencí, bezpečností a jízdními doklady umístěnými v centrální databázi.

Systémy s distribuovanou inteligencí a bezpečností

První z nich – odbavovací systémy s distribuovanou inteligencí, bezpečností a jízdními doklady umístěnými v médiích – tvoří páteř elektronického odbavení cestujících nejen v ČR, ale v celém světě. Tradičním médium v těchto systémech je plastová bezkontaktní čipová karta. Experimentuje se s ukládáním jízdních dokladů také do paměti mobilního telefonu nebo do prostoru SIM karty operátora mobilní sítě. Odbavovací systémy tohoto typu umožňují velmi rychlé a dobře zabezpečené odbavení cestujících bez potřeby on-line komunikace média nebo akceptační infrastruktury s centrálním systémem.

Centralizovaná inteligence a jízdní doklady v mobilním telefonu

Typický příkladem odbavovacích systémů s centralizovanou inteligencí a jízdními doklady umístěnými v médiu typu mobilní telefon je využití služeb Premium SMS mobilního operátora nebo odbavení pomocí zvláštní klientské aplikace stažené do chytrého mobilního telefonu cestujícího. Jízdním dokladem je datová struktura uložená v telefonu. Odbavení předpokládá využití služeb mobilních operátorů jak pro uložení jízdního dokladu na médium (telefon), tak pro účely přepravní kontroly. Současné systémy mají omezenou odolnost proti nelegálnímu kopírování jízdních dokladů, z provozních a ekonomických důvodů jsou vhodné zejména jako doplněk odbavování v otevřených dopravních systémech městské hromadné dopravy.

Umístění dokladů v centrální databázi

V případě odbavovacích systémů s centralizovanou inteligencí, bezpečností a jízdními doklady umístěnými v centrální databázi se jedná se o inovativní a v ČR dosud nevyzkoušený způsob odbavení cestujících. Filozofie odbavení spočívá v existenci centrálního dobře zabezpečeného úložiště jízdních dokladů. Cestující má v rámci tohoto způsobu odbavení vytvořen klientský účet, který je v centrálním systému svázán s jízdními doklady (produkty), které si pořídil. Během cesty (při akceptaci) přepravní kontrole cestující prezentuje nikoliv vlastní jízdenku, ale heslo nebo identifikační průkaz odkazující na jeho klientský účet vedený u provozovatele systému EOC. Důležitou podmínkou využití tohoto způsobu odbavení je schopnost spolehlivé komunikace mobilních akceptačních (revizorských) zařízení s centrálním systémem EOC. Na celém území dopravní obslužnosti proto musí být zajištěno kvalitní pokrytí signálem mobilních telekomunikačních operátorů.

Cestující tedy při odbavení nemá s sebou jízdní doklad na médiu, ale jen identifikační doklad (průkaz) pro přepravní kontrolu. Typy dokladů, které může cestující „svázat“ se svým klientským účtem, budou záviset na použitém technickém řešení konkrétního odbavovacího systému a také na nabídce jeho provozovatele. Doklad bude obsahovat jednoznačné ID klientského účtu cestujícího, ochranné prvky proti padělání dokladu, případně fotografii cestujícího (i když ta by mohla být uložena jen v centrálním systému). Za uvedených podmínek by tedy identifikačním dokladem cestujícího teoreticky mohly být bezkontaktní čipová karta (vydávaná dopravcem, objednatelem nebo organizátorem dopravy), mobilní telefon, bankovní platební karta, ale i papírová jízdenka s 2D kódem.

Přepravní kontrola u tohoto způsobu odbavení je založená na přímé a spolehlivé komunikaci kontrolních zařízení (revizorské čtečky, validátory ve vozidlech) s centrálním systémem. Výsledkem této komunikace bude:

1. ověření identity cestujícího a spojení s jeho klientským účtem,
2. ověření jízdních dokladů, které má cestující uloženy v centrálním systému,
3. zjištění polohy dopravního prostředku / revizorského zařízení (platného tarifního pásma),
4. ověření nároku cestujícího na přítomnost v dopravním prostředku.

Aktuální stav EOC v ČR

Obdobně jako v dalších vyspělých zemích také v ČR tvoří páteř odbavování odbavovací systémy s distribuovanou inteligencí, bezpečností a jízdními doklady umístěnými v médiích. Odhadem bylo v Česku emitováno celkem přes tři miliony médií (bezkontaktních čipových karet). Realizované systémy na regionální úrovni velmi dobře plní svou funkci, vzájemná propojitelnost systémů však chybí. Cestující – uživatelé systémů EOC – tak nemají možnost cestovat v rámci ČR s jednou kartou, což je chápáno jako významný nedostatek.

Doplňkovým způsobem odbavení v ČR je využití služeb Premium SMS, které nabízí ve spolupráci s poskytovateli těchto služeb městské dopravní podniky. Potřeba kvalitního pokrytí signálem mobilní sítě, omezená odolnost systému proti kopírování SMS jízdenek, problematická identifikace nelegálních kopií jízdních dokladů, vyšší náklady pro cestující a nižší výnos pro dopravce neumožnily rozšíření tohoto způsobu pořízení dopravního produktu (odbavení) do regionální, dálkové autobusové nebo železniční veřejné dopravy.

Sdružení pro dopravní telematiku předpokládá, že další rozvoj SMS jízdenek bude stagnovat. S postupným zvyšováním penetrace cestujících tzv. chytrými telefony s operačním systémem převezmou roli SMS jízdenek mobilní aplikace, jako jsou v ČR například Posejdon, SEJF. Ve srovnání s SMS jízdenkami v jejich prospěch hovoří nižší provozní nákladovost a možnost integrace procesu odbavení do aplikace s širší funkcí tak, že cestující v jedné aplikaci dopravní spojení vyhledá, rezervuje, zakoupí produkt a uloží jízdní doklad. Obdobně jako u SMS jízdenek zůstává problém odolnosti jízdních dokladů umístěných v mobilním telefonu proti jejich nelegálnímu kopírování a identifikace nelegálních kopií při přepravní kontrole.

Tento problém zřejmě vyřeší až odbavovací systémy s centralizovanou inteligencí, bezpečností a jízdními doklady umístěnými v centrální databázi. Na území dopravní obslužnosti s vysokou dostupností signálu sítí mobilních operátorů, především ve městech, mají tyto „account based“ systémy EOC potenciál společně s odbavovacími systémy s distribuovanou inteligencí, bezpečností a jízdními doklady umístěnými v médiích tvořit základní způsob odbavení cestujícího ve veřejné dopravě. V ČR dosud žádný takový systém v provozu není.

Evropská vize o vzájemné interoperabilitě

Podle evropské vize mají mít cestující ve veřejné osobní dopravě možnost na jednom místě (nikoliv nutně na jediném) zakoupit multimodální jízdenku. Ta by mohla být pořízena on-line již v okamžiku plánování cesty a mohla by existovat pouze v elektronické podobě (např. na bezkontaktní čipové kartě, v mobilním telefonu, tabletu apod.). Dopad této vize na oblast EOC lze sledovat v úsilí o dosažení technické a smluvní interoperability existujících odbavovacích systémů typu ad a) výše, které byly dosud založeny především na bázi bezkontaktních mikroprocesorových médií (čipových karet). V praxi to znamená, že existující a nově budované systémy EOC mají mít možnost vzájemného propojení. Stejně tak použití média (nosiče jízdenkového produktu) má být možné ve všech systémech EOC bez ohledu na to, který subjekt byl vydavatelem média.

Pro vznik interoperabilního EOC je třeba založit instituci Standardizační entita, jejímž úkolem bude stanovit standard EOC, tento standard provozovat a aktualizovat. Standardizační entita vzniká z iniciativy objednatelů dopravy a dopravců a musí být vzhledem k institucionálnímu uspořádání dopravy podpořena ministerstvem dopravy. Aktuální stav regulačního prostředí v ČR a způsob financování veřejné dopravy tomu nebrání, naopak formou zákonných úprav k takovému chování objednatele veřejné dopravy navádí. Navíc jsou příslušné cíle součásti platné Dopravní politiky ČR z r. 2013.

Interoperabilita se v ČR dotýká nejvýznamnějších krajských projektů EOC a také systému národního železničního dopravce ČD, jehož zapojení do procesu technické interoperability je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Elektronické odbavovací systémy, technicky vzájemně propojené prostřednictvím služeb poskytovaných Standardizační entitou, mají možnost dosáhnout „smluvní interoperability“, tj. na základě smluvních vztahů mezi klíčovými hráči v EOC mohou distributoři nabízet a prodávat / cestující kupovat interoperabilní produkty (jízdenky). Současně budou dopravci v procesu elektronického odbavení tyto produkty, umístěné na interoperabilním médiu cestujícího, akceptovat.

Roman Srp, Sdružení pro dopravní telematiku