9. srpna 2013
PRAHA (8.8.) – Řidiči na D1 získají přesnější informace o aktuálních uzavírkách, čekacích dobách v jednotlivých dálničních úsecích a dojezdové době do cíle. Podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Davida Čermáka to má umožnit nový systém, který sbírá data o pohybech vozidel s navigací, od kamionů projíždějících mýtnými branami a informací od operátorů o pohybu mobilních telefonů.
„V první fázi jsme se zaměřili na to, co asi tíží nás všechny nejvíce, a tím je D1. Ta mnohdy bývá jako sázka do loterie, zdali dojedete včas, nebo nedojedete," uvedl Ivo Vondrák, rektor vysoké školy báňské v Ostravě, která vznik Rozvoje dopravních systémů (RODOS) zastřešovala. Kromě mapování kolon na nejstarší tuzemské dálnici, která se nyní opravuje, má systém zefektivnit řízení dopravních toků i na dalších komunikacích. Záležet bude hlavně na tom, zda se v současném zkušebním provozu osvědčí.
Řidiči mohou všechny dostupné informace z nového systému najít na internetových stránkách dopravniinfo.cz, uvedl Čermák. Veškeré údaje se aktualizují každou minutu, a poskytují tak prakticky věrný obraz situace na dálnici. Systém postupně doplní síť přenosných elektronických tabulí, které na základě dat o pohybu automobilů budou regulovat nejvyšší povolenou rychlost. S jejich zkoušením se začne od září na uzavírce u Vyškova, doplnil jeden z tvůrců aplikace Martin Hájek. Podle odhadů by se tímto způsobem řízení mohlo dosáhnout až o 30 procent vyšší plynulosti provozu, uvedl.
V současnosti se pro získávání informací o aktuální dopravě používají takzvané profilové detektory, které jsou rozmístěny jen na zlomku silniční sítě. Největším přínosem nového systému je tak podle Hájka množství dat, která zpracovává. Přijímá totiž informace od projíždějících vozidel vybavených takzvanými elektronickými knihami jízd, které každou minutu odesílají informace o tom, kde se vozidlo nachází a jak rychle jede. Každou minutu je tak systém zásoben daty od zhruba 100 tisíc vozidel, tedy od zhruba každého dvacátého vozidla v provozu, dodal.
Pokračování nové aplikace i po skončení jejího tříměsíčního zkušebního období bude podle Čermáka rovněž záležet i na jeho finanční náročnosti. Na systému totiž spolupracují i soukromé subjekty, které do zkušebního projektu poskytují data bezplatně. Po spuštění konečné verze se ale dá předpokládat, že budou za tyto služby požadovat úhradu, doplnil Vondrák s tím, že peníze už vyžadoval Český hydrometeorologický ústav za dodání předpovědi počasí. Celkově by se tak podle odhadu náklady na provoz systému mohly ročně vyšplhat na několik desítek milionů Kč.
(čtk)
