Ing. Roman Srp (SDT) pro DN

Rozvoj ITS systémů v ČR potřebuje státní strategii

Rozvoj ITS systémů v ČR potřebuje státní strategii

Dopravní telematika zažívala v posledních letech i v České republice bouřlivý rozvoj, podnikům z této oblasti však stále citelně chybí představa státu o dalším rozvoji ITS systémů. „Nemáme v tuto chvíli žádný vládou schválený dokument, který by popisoval, jakým způsobem se dopravní telematika bude rozvíjet ve střednědobém horizontu,“ řekl v rozhovoru pro Dopravní noviny viceprezident a výkonný ředitel Sdružení pro dopravní telematiku Roman Srp.

„Sdružení pro dopravní telematiku nedávno zveřejnilo svůj první strategický dokument – Manifest rozvoje ITS v České republice. Můžete tento dokument představit? Co si od něj slibujete?“

„Manifest rozvoje ITS nebo dopravní telematiky v České republice do roku 2020 je prvním strategickým dokumentem Sdružení pro dopravní telematiku, který byl vypracován ve spolupráci s našimi experty. Po desetiletém vývoji se naše sdružení dostalo na velmi profesionální úroveň i díky účasti předních hráčů na českém trhu dopravní telematiky. Tyto firmy kromě toho, že významně spolufinancují chod kanceláře sdružení, mají možnost se podílet na jeho strategických materiálech. Přibyla nám profesionální kapacita odborníků, kteří jsou schopni a ochotni věnovat své poměrně značné know-how ve prospěch sdružení.

Rozhodli jsme se, že budeme postupovat formou vypracování strategických dokumentů, jejichž smyslem je to, že nejsou určeny výhradně pro odbornou veřejnost. Jsou a budou to dokumenty velmi krátké, psané čtivě a srozumitelně pro středoškolsky vzdělaného člověka. Budou určeny pro širokou veřejnost a zástupce veřejnosti, mezi které počítáme především politiky a politické strany.

V České republice máme vysoce funkční český telematický průmysl, teď je potřeba naše myšlenky a nápady tlumočit veřejnosti prostřednictvím politiků. A k tomu budou naše strategické dokumenty sloužit. Zatím jsme zveřejnili první, další budou navazovat.“

„Jaká je podle vás váha manifestu? Berete jej jako podklad pro další jednání s politiky o rozvoji dopravní telematiky v České republice?“

„Ano, je to přesně tak. Je to dokument, který byl stvořen na půdě Sdružení pro dopravní telematiku, byl schválen prezidiem, tedy statutárním orgánem našeho sdružení, a prošel korekturou naší členskou základnou. Dá se tedy říci, že je to dokument, se kterým se ztotožňuje celý obor české telematiky. Je to dokument poziční, který nyní slouží jako podklad pro diskusi se zástupci státní správy, zadavateli zakázek a také s politiky.“

„Jak se díváte na politiku českého státu, pokud jde o rozvoj dopravní telematiky?“

„Je složité říkat něco nyní, kdy jsme těsně po volbách a teprve se zformovala nová vláda. Doufám, že je nyní čas pro změnu, a to pro změnu, která bude jak v zájmu českého telematického průmyslu, tak v zájmu české veřejnosti. Je celá řada otázek k řešení a politické strany před volbami deklarovaly, že se jimi chtějí zabývat. To se týká i stran vládní koalice.

Při projednávání dokumentu jsme se snažili oslovit i příslušné experty všech vládních stran, dokument prošel diskusí, v květnu byl prezentován i v Senátu Parlamentu ČR na jednání podvýboru pro dopravu. Samozřejmě v neposlední řadě s ním byli seznámeni zodpovědní pracovníci na ministerstvu dopravy. Věřím, že je a bude vůle se manifestem zabývat.“

„Jedna věc je ochota jednat, jiná zaplatit zavádění dopravní telematiky. Neobáváte se, že teď budou chybět peníze právě na tyto účely?“

„To, že budou ubývat peníze na infrastrukturu, je zřejmé – a to je také důvod, o který se opíráme. Deklarujeme, že potenciál telematických systémů je o tolik vyšší, o kolik méně bude peněz na rozvoj dopravní infrastruktury. Jednou z hlavních výhod ITS systémů je právě to, že dokáží zvýšit kapacitu a propustnost již existující infrastruktury.

To znamená, že v řadě případů není potřeba za každou cenu stavět novou dopravní infrastrukturu, zejména pokud na ni nejsou peníze, ale je možné zvýšit kapacitu existujících komunikací s využitím ITS systémů. Pokud se bude stavět nová dopravní infrastruktura, musí na ní mít dopravní telematika nezastupitelné místo. A to mimo jiné jako nástroj spravedlivého rozdělení nákladů mezi jednotlivé uživatele, což bude důležité v okamžiku, kdy se infrastruktura začne stavět nejen ze státních peněz, ale také z peněz soukromých v rámci projektů PPP (partnerství veřejného a privátního sektoru, Public Private Partner-ship).“

„Ještě se vrátím k manifestu. Jaké jsou jeho klíčové požadavky?“

„Manifest má v zásadě tři části. V první popisuje, co je dopravní telematika, jaký je její potenciál a proč je potřeba se dopravní telematikou zabývat. V druhé části pojmenovává nejproblematičtější oblasti, které podle našeho soudu brzdí rozvoj dopravní telematiky u nás, a ve třetí části navrhuje konkrétní telematická opatření pro konkrétní oblasti dopravy.

Pokud se vrátím k té prostřední části manifestu, kde se hovoří o největších problémech, které tíží telematický průmysl, tak je to především potřeba definovat a vypracovat a na úrovni vlády schválit materiál Strategie rozvoje ITS v České republice. Česká republika nemá v tuto chvíli žádný dokument schválený vládou, který by popisoval, jakým způsobem se dopravní telematika bude rozvíjet v nějakém střednědobém horizontu. To tady chybí.

Na takový dokument by měl dále navazovat Akční plán rozvoje ITS v České republice, který zatím rovněž nemáme. Některé evropské země, jako například Švédsko, již přitom podobný dokument mají. Ten švédský například řeší to, dokdy nejpozději a jaké telematické aplikace je nutné nainstalovat a které instituce za to zodpovídají. Konkrétně v plánu například stojí, že všechna vozidla musí být do určitého roku vybavena automatickým detektorem alkoholu. Když si řidič sedne do auta, musí dýchnout do detektoru, který při zjištění alkoholu vozidlo zablokuje.

Akční plán bude požadovat rovněž Evropská unie, nyní se připravuje evropská direktiva pro zavádění ITS v silniční dopravě. Tato direktiva bude prvním právním dokumentem EU v oblasti dopravní telematiky, který bude tlačit členské země k závazným opatřením v některých oblastech silniční dopravy.“

„Znamená to tedy, že největší problém je v legislativě?“

„To by bylo asi trochu zjednodušené. Problémů je více. Vedle chybějících strategických plánů je tady obrovské množství různých technických norem. V tuto chvíli Česká republika horko těžko stíhá sledovat všechny nové technické normy. Pokud je sledujeme, tak jen díky nadšení firem, které se sledováním norem historicky zabývají. Ale není tady systematický přístup, nejsou tady seriózní podmínky k tomu, abychom mohli systematicky sledovat nové normy v oblasti ITS a implementovat je do praxe, abychom dokázali zajistit implementaci nových technických parametrů při vypisování veřejných zakázek.

A když už jsme u zadávání veřejných zakázek, to je další problematická oblast, na kterou náš manifest upozorňuje. Pojmenováváme několik oblastí, které telematický průmysl trápí. Jednou z nich je například náš požadavek na oddělení technických zakázek od dodávky samotného stavebního díla. V tuto chvíli je situace taková, že celá řada telematických dodávek se řeší jako součást dodávky stavebního díla, což je složitější a méně průhledné. Myslíme si, že neexistují žádné právní či administrativní překážky pro to, aby se technologická část díla mohla soutěžit samostatně.“

„Je nějaký časový harmonogram na přijetí evropské direktivy?“

„Momentálně existují dva dokumenty – Akční plán na zavádění ITS a směrnice na zavádění ITS v zemích Evropské unie. Tato směrnice je těsně před schválením, mám informaci, že bude schválena do konce roku. Měla by obsahovat konkrétní časový horizont, dokdy musí jednotlivé členské země podniknout různé akce.

Není to bohužel tak, že by směrnice obsahovala konkrétní data typu, že do konce roku 2017 by měly všechny země povinně zavést například elektronický systém rezervace míst pro kamiony na přetížených parkovištích. Směrnice však má donutit členské země, aby do určitého data společně vypracovaly specifikace, které umožní budoucí rozhodnutí o implementaci. Směrnice se zabývá jen vybranými oblastmi dopravní telematiky, neřeší například mýtné systémy nebo interoperabilitu systémů elektronického odbavení cestujících ve veřejné dopravě.“

„Jaké další manifesty se chystají? Čemu se chcete věnovat dále?“

„Naše představa je taková, že bychom každou kapitolu z manifestu rozpracovali podrobněji formou dalších strategických dokumentů. To znamená, že co nadpis v manifestu, to další navazující dokument. Nyní se věnujeme financování silniční dopravy v České republice. Také podrobněji formujeme názor SDT na čistotu podnikatelského prostředí a zadávání veřejných zakázek, protože toto téma zajímá jak obor ITS, tak i veřejnost a vládní koalici. Věřím, že v tom nalezneme rychle společnou řeč.“

„Jak často chcete předkládat další strategické dokumenty?“

„Naše ambice jsou velké, ale pravda je, že všechno chce svůj čas, a to i příprava strategických dokumentů. Momentálně máme rozpracované již zmíněné dvě další strategie, věříme, že je zpracujeme přes prázdniny a zveřejníme na podzim.“

„Zeptám se ještě, co je letos nového v SDT?“

„Novinek je celá řada, nejen zmíněný manifest. SDT má za sebou deset let rozvoje, kdy hlavním posláním bylo vytvořit v České republice obor dopravní telematiky jako komunitu dodavatelských firem, vzdělávacích, vědeckovýzkumných institucí, odborníků i uživatelů. To máme za sebou a vývoj v posledním roce směřoval k profesionalizaci sdružení. To se podařilo, máme za sebou přijetí nových stanov a navýšení rozpočtu kanceláře SDT díky vyšším příspěvkům VIP členů, kteří, ač si navzájem konkurují, podpořili myšlenku profesionalizace společné platformy.

Díky tomu máme funkční kancelář, štíhlý výkonný aparát, profesionální web, vlastní vzdělávací portál. Posunuli jsme se od nadšené dobrovolnické práce k práci profesio- nální, proto máme nyní dobré předpoklady splnit vytčené cíle a sehrát klíčovou pozitivní roli v dalším rozvoji ITS v České republice.“

Tomáš Johánek

spinner