4. srpna 2010
Možná už v říjnu by se mohlo na Radě ministrů dopravy členských zemí Evropské unie rozhodnout o tom, kde bude centrála budovaného navigačního systému Galileo. Podle vládního zmocněnce pro kandidaturu na získání sídla GSA Karla Dobeše má Praha velkou šanci v případě, že nová vláda nezmění své priority a bude dále pokračovat v úsilí dostat sídlo Galilea do české metropole.
„Můžete popsat aktuální dění kolem budování systému Galileo?“
„Momentálně probíhá všechno velmi dobře: finanční prostředky jsou zajištěny, tendry se vypsaly a není žádný posun proti již dříve schválenému harmonogramu. Vzhledem k finanční krizi se zatím počítá s tím, že se vypustí osmnáct satelitů, což je pro plnohodnotné spuštění systému naprosto dostačující. O osudu dalších 12 satelitů pro původně plánovaný konečný počet 30 se bude rozhodovat v rámci nové finanční perspektivy později. Systém Galileo by měl být spuštěn v roce 2013.“
„Co momentálně nejvíce komplikuje budování systému?“
„Především to, že pro kontrolní body se musí dělat přijímací stanice na celém světě. A zde se naráží na problémy například s výkupy pozemků stejně, jako je tomu třeba u výstavby dálnic. Jinak problém s tím, jak se do vesmíru dostanou satelity, se již vyřešil, tam by mělo být všechno v pořádku.“
„V jaké fázi jsou jednání o případném umístění centra Galilea v České republice?“
„Tady si myslím, že se nám podařilo opravdu hodně. Díky intenzivní spolupráci s ministerstvem dopravy, ministerstvem zahraničí, ministrem pro evropské záležitosti a stálým zastoupením v Bruselu se nám podařilo dostat se přímo k evropskému komisaři pro dopravu a přesvědčit ho o tom, že Praha je velmi dobrý kandidát.
Měli jsme jednání na všech možných úrovních, z jednání Rady ministrů dopravy členských zemí Evropské unie na konci června vyplynulo, že Francie, Anglie, Itálie a Malta se zřekly kandidatury na sídlo centrály Galilea, ve hře zůstává vedle České republiky ještě Německo a Nizozemsko. Ostatní země však prohlásily, že by chtěly sídlo v nové členské zemi EU. Počítáme s tím a doufáme, že nová vláda převezme v tomto směru priority vlády minulé a bude pokračovat v úsilí získat sídlo Galilea do Prahy.“
„Jak hodnotíte členství ČR v Evropské kosmické agentuře (ESA) po dvou letech? Splnilo vaše očekávání?“
„Určitě ano, má velmi pozitivní dopad. České firmy se dostaly k velmi zajímavým zakázkám v kosmickém průmyslu. Podílejí se například na projektu digitální komunikace mezi letadly, která by měla nahradit analogovou komunikaci. V čele konsorcia stojí brněnská firma Honeywell, je tam dalších šest českých firem, které pracují na prototypu zařízení. Až se v roce 2015 začnou vyměňovat komunikační zařízení na všech letištích a ve všech letadlech, bude to obrovský trh. Samozřejmě jsou ještě další projekty.“
„Jaký je zájem českých firem o spolupráci v rámci těchto programů?“
„Zájem českých firem je určitě velký, samozřejmě problém je v tom, že ESA má velmi náročné požadavky na dokumentaci, na kvalitu managementu a na project management. Pro české firmy je zpočátku velmi obtížné zvyknout si na všechny předpisy a nové věci. ESA jezdí na pravidelné kontroly, všechno musí být v souladu s požadavky ESA. U nás vázne trochu komunikace a není zvykem zpracovávat dokumentaci tak kvalitně, a hlavně předem. Často bývá zvykem nejprve něco vyrobit a pak teprve dodělat dokumentaci. To je při spolupráci s ESA nemožné.“
Tomáš Johánek
