4. srpna 2011
Před několika měsíci schválila Evropská komise rámcovou směrnici pro zavedení inteligentních dopravních systémů v silniční dopravě a jejich styčné body s jinými druhy dopravy. Na to, co konkrétně to bude znamenat pro silniční dopravu v České republice a jaké novinky řidiče čekají, jsme se znovu po čase zeptali koordinátora Jednotného systému dopravních informací pro ČR Jaroslava Zváry.
„Můžete nejprve obecně představit směrnici Evropské unie?“
„Směrnice Evropské unie řeší kroky, které postupně povedou ke sjednocení a propojení dopravních informací a služeb pro řidiče na silnicích napříč Evropou. Je to důležitý krok na cestě k vyšší bezpečnosti a plynulosti provozu, ale i z pohledu komfortu a pohodlí řidiče, protože v různých zemích by měl mít každý k dispozici stejné nebo podobné informace na podobném principu. Směrnice je jen prvním malým, ale důležitým krůčkem na téhle cestě. Troufám si odhadnout, že s ohledem na různou situaci prakticky v každé zemi to bude velmi zajímavý proces.“
„Jak je na tom, pokud jde o inteligentní dopravní systémy, Česká republika?“
„V uplynulých letech se podařilo mnohé založit a vybudovat. Máme Jednotný systém dopravních informací pro ČR, kam všechny důležité orgány, organizace a instituce předávají dopravní informace o všech událostech ve své působnosti, které omezují dopravu. Proudí sem i data z většiny vybudovaných telematických systémů a další se postupně připojují nebo integrují.
Přehled o všech důležitých událostech v jednom místě Národního dopravního informačního centra nám umož-ňuje efektivně řešit jak spolupráci při likvidaci například dopravní nehody, tak i podporovat řízení provozu a zajišťovat všeobecně dostupnou informovanost pro motoristickou veřejnost.
Podstatná část dálniční a silniční sítě má automatické meteostanice, dopravně nejvíce zatížené dálnice jsou ve většině případů vybaveny kamerovým systémem, systémem detekce intenzity provozu a sčítání dopravy nebo proměnnými informačními tabulemi. Staví se špičkově vybavené tunely na nejmodernější bezpečnostní úrovni.
V provozu je Národní dopravní informační centrum, kam se sbíhají ,nitky‘ z celé republiky. Na dopravu na Pražském okruhu dohlíží Řídící centrum okruhu kolem Prahy v Rudné. V provozu jsou dopravní informační centra nebo řídící ústředny v Praze, Brně, Ostravě nebo v Plzni a v některých dalších městech se podobná pracoviště připravují. K dispozici jsou služby dopravních informací na www.dopravniinfo.cz a prostřednictvím RDS-TMC může informace na základě smlouvy kdokoliv (například i dopravci) využít přes datové distribuční rozhraní pro svůj interní informační systém. Nicméně období všeobecných úspor, kterým nyní procházíme, další rozvoj inteligentních dopravních systémů poněkud omezilo.“
„Co z pohledu směrnice Evropské unie čeká Českou republiku v nejbližší době?“
„Můj osobní názor je, že směrnici z velké části už teď naplňujeme. Právě probíhá jakási plošná inventura stavu ve všech zemích Evropské unie prostřednictvím dotazníku. Z toho vyplyne, kde kdo je a co bude třeba pro sladění podmínek. Sleduji dění i v některých dalších zemích, jako například v SRN, na Slovensku a v Rakousku, a podle mého soudu na tom nejsme nijak špatně. Minulé investice do této oblasti se osvědčují, a to i v číslech snížené nehodovosti a jejích následků nebo zvýšené plynulosti provozu.
Nicméně to nejdůležitější je ještě před námi. Je třeba dobudovat síť kapacitních komunikací, zrekonstruovat D1 a všechny hlavní komunikace páteřní sítě moderními technologiemi vybavit, popřípadě dovybavit. Řidiči potřebují ,inteligentní‘ pozemní komunikace, bez nich se neobejdeme. Věk ,infrastruktury‘ postupně nahrazuje období ,infostruktury‘, tedy éra lepšího využití stávajících kapacit na základě aktuálních informací.“
„Pražský okruh byl ohlašován jako nejmodernější a nejlépe technikou vybavená komunikace v celé České republice. Jaké jsou zkušenosti z jeho dosavadního provozu?“
„Jednoznačně pozitivní. Takto rozsáhlá stavba vybavená špičkovými telematickými systémy se v České republice stavěla skutečně poprvé. Navíc prakticky na zelené louce jen na odhadech předpokládané intenzity provozu. Na začátku byly problémy s nadměrnými náklady, bylo třeba podle praktického zkušebního provozu doladit nastavení dílčích technologií a také v praxi ověřit rozdělení úloh a běžnou spolupráci řídícího centra SOKP a Národního dopravního informačního centra včetně doladění vzájemných kompetencí. Pozitivní je, že se na okruhu kolony tvoří v zásadě jen při nějaké mimořádné události typu nehody nebo uzavírky a že provoz je jinak ve většině případů plynulý.
I přímo v hlavním městě Praze, například na Jižní spojce, je provoz po otevření této jihovýchodní části okruhu o poznání klidnější.“
„Kde mohou řidiči získávat aktuální dopravní informace?“
„Nejlépe a nejkomplexněji na webových stránkách www.dopravniinfo.cz. Na nich jsou publikovány všechny v dané chvíli dostupné dopravní informace. Web si za téměř dva roky své existence získal velkou oblibu, což dokazují i statistiky návštěvnosti. Zejména při prognóze kritických situací z hlediska meteorologických podmínek, uzavírek a podobně hledají řidiči právě tam.
Připravuje se další etapa rozvoje služeb, kdy zejména pro řidiče přímo ve vozidle budou informace dostupnější. Různé typy chytrých telefonů by mohly webové stránky www.dopravniinfo.cz zobrazovat ve zjednodušené podobě a zpřístupnit tak aktuální dopravní informace řidiči přímo ve vozidle. Pro realizaci se čeká na přidělení finančních prostředků. Je to zároveň nejčastější požadavek či připomínka řidičů z webových stránek.
Ve spolupráci s Českým rozhlasem je vysílána služba RDS-TMC pro navigační přístroje pod kódovým označením JSDI_a_CRO v síti vysílačů ČRo3. Všechny ověřené aktuální informace, které splňují potřebné technické podmínky, jsou zcela automaticky publikovány i tímto kanálem přímo do vozidla.
Na dálnicích a rychlostních silnicích je již téměř stovka proměnných informačních tabulí, na kterých se aktuální dopravní informace objevují také. Tabule jsou řízeny automatickými scénáři na základě události, existující dopravní informace o ní nebo stavu dopravy. Operátor NDIC již jen dohlíží na tento proces a případně koriguje publikovanou informaci, pokud například po vzniku dopravní nehody ještě nejsou k dispozici úplné nebo přesné informace.
Z tohoto důvodu byla upravena pravidla pro publikované texty. Více se využívá kombinace proměnné značky a textu, texty jsou více strukturované a jednodušší tak, aby mohl řidič sdělení přečíst rychle a s maximální srozumitelností. Nová pravidla stanovená ministerstvem dopravy budou vyhodnocena a posouzena ve střednědobém horizontu. Ale již teď mohu konstatovat, že stížnosti prakticky vymizely a veřejná diskuse o publikovaných textech téměř utichla. Dopravní informace na ostatních místech, jako jsou například jiné webové stránky nebo služby telekomunikačních operátorů, v základní podobě také pocházejí z Národního dopravního informačního centra. Odtud je v datové podobě na základě smlouvy odebírá již stovka odběratelů včetně nejznámějších českých portálů a zahraničních partnerů.“
Tomáš Johánek
