10. dubna 2017
Pokud stát reprezentovaný ministerstvem dopravy nevypíše technologicky nezávislý tendr na provozovatele mýtného systému v ČR po roce 2019 a bude předem preferovat satelitní technologii, hrozí, že se znehodnotí investice v řádu miliard korun, které se dosud do provozu mýtného systému v ČR investovaly. „Přijde mi to, že stát se chová tak, jako by ten systém, co tady funguje, nebyl jeho, ale někoho jiného a on si nyní rozmýšlí, zda ho použije dále nebo ne,“ říká generální ředitel společnosti Kapsch ČR Karel Feix.
„Minulý rok jste uzavřeli dodatek ke smlouvě na provoz mýtného systému, kde se mimo jiné počítá s nižšími náklady na provoz systému do roku 2019. Kde se podařilo ušetřit, není to na úkor třeba aktualizace systému?“
„Celý projekt byl původně koncipovaný na deset let včetně jeho financování, včetně rizik a nákladů, které s tím byly spojeny. Po deseti letech my a naši subdodavatelé známe systém natolik, že jsme byli schopni tyto faktory očistit včetně například možné inflace a podobně. V roce 2006 jsme s těmito faktory museli počítat, což se samozřejmě projevilo v základní smlouvě. Máme také nějak optimalizovanou činnost kolem mýtného projektu, proto se celková cena mohla ponížit relativně výrazným způsobem. Dnes má systém nákladovost mezi 14 až 16 procenty podle toho, jaký je výběr mýta. To si myslím, že je světová špička. Český stát může být hrdý na to, že se zde takový systém provozuje.“
„Vy vždy říkáte, že systém udržujete stále, jako by byl úplně nový. To platí i pro následující tři roky, po které budete na základě dodatku systém spravovat?“
„I v dalších třech letech máme za úkol systém udržovat a obnovovat, ještě do něj dnes implementujeme evropskou službu, což je další významný projekt. Probíhá tedy nejen modernizace vlastního provozu, ale nyní se povyšuje na vyšší technologickou úroveň, jeho součástí bude evropská služba EETS, což znamená umožnění propojení naší mýtné technologie s dalšími mýtnými systémy po celé Evropě.“
„Ministerstvo dopravy chce do poloviny roku vypsat tendr na provozovatele mýtného systému po roce 2019. Pokud by uspěl provozovatel se satelitní technologií, bylo by možné nějak využít již fungující systém?“
„Technologie je v mýtném vždy jen prostředek, záleží ale na zadání státu. Pokud bude zvýhodňovat satelitní technologii, jak to zatím vypadá, my se jako globální mýtná jednička samozřejmě přihlásíme a satelit dodáme. Na druhou stranu jsme deset let partnerem státu, proto je naší povinností zdůrazňovat, že v takovém případě se utratí zbytečně miliardy daňových poplatníků na nový nepotřebný systém. Můžete, k radosti dodavatelských firem, měnit do nekonečna technologie výběru mýta, ale ani satelit státu nepřinese nic navíc, vybere stejně nebo méně peněz. Už dnes vybíráme pomocí mikrovlny deset miliard ročně s 16procentními náklady, na rozdíl od satelitního Slovenska, kde spotřebují na provoz systému úděsných 50 procent vybraného mýta.“
„Můžete shrnout výhody mikrovlnné a satelitní technologie?“
„Mikrovlnná technologie je jednoznačně výhodnější z hlediska provozních nákladů pro trasy s vysokou hustotou dopravy, to znamená dálnice a rychlostní komunikace. Proto kromě Německa a Slovenska je všude jinde mikrovlnná technologie. Satelitní technologie může mít jedinou výhodu, a to jsou nižší realizační náklady a rychlejší realizace – staví se menší počet kontrolních bran.
Na druhou stranu má dlouhodobě vyšší provozní náklady a nižší efektivitu výběru, protože tam existuje menší fyzická kontrola projíždějících vozidel. Mikrovlnná technologie přímo fyzicky kontroluje průjezd vozidla, satelitní technologie pouze určí polohu vozidla.“
„Existuje možnost jedné palubní jednotky pro obě technologie?“
„Jedna jednotka je právě otázkou evropské služby. Jedná se o hybridní jednotku, která umí komunikovat s oběma technologiemi. Nicméně na jednom území spravovat obě technologie vedle sebe by bylo velmi ekonomicky náročné. Neumím si představit, že by se vyplatilo mít současný mikrovlnný systém a vedle toho pro 900 kilometrů dalších silnic I. třídy postavit zvláštní satelitní systém. To je ekonomický nesmysl.“
„Na druhou stranu je možné na silnicích I. třídy zavádět mikrovlnnou technologii bez nutnosti stavět velké množství mýtných bran?“
„Technologicky to není problém. Omezením je rychlost výstavby jednoduchých nosičů, na silnicích I. třídy se nestaví kompletní brány, ale jednodušší konstrukce. Je to otázka postavení nosičů mikrovlnné technologie, to znamená nutnost získat stavební povolení a napojení na zdroj elektrické energie. To jsou věci, ve kterých nemůžete stoprocentně garantovat rychlost výstavby, ale technologicky to není problém. Navyšováním počtu dalších zpoplatněných kilometrů tak, jak to plánuje ministerstvo dopravy, se začíná vytrácet požadavek technologicky neutrální soutěže. Ne proto, že by mikrovlna nemohla tyto kilometry obsloužit, ale tím, že se dodavatel může dostat do nějakého rizika. Obecně mě překvapuje snaha rozšířit počet kilometrů zpoplatněných silnic nad rámec doporučení odborníků včetně doporučení odborné studie. Přijde mi to, že stát se chová tak, jako by ten systém, co tady funguje, nebyl jeho, ale někoho jiného a on si nyní rozmýšlí, zda ho použije dále nebo ne. Nebere v úvahu investici, která tady už proběhla a která tady ještě bude. Druhá věc je pak výhodnost zpoplatnění těch 900 kilometrů silnic I. třídy. Postavila se proti tomu celá řada odborných organizací v čele se Svazem dopravy či sdružením ČESMAD Bohemia nebo Asociací hejtmanů, protože těch 900 kilometrů vychází ekonomicky jako minimum z hlediska příjmů, ale zasáhne to ekonomiku v regionech, zasáhne to ekonomiku místních podnikatelů a může to vést k tomu, že se část dopravy ze silnic první třídy přesune na dvojky a trojky. To může situaci výrazně zkomplikovat.“
„Jaká by podle vás měla být role státu v provozování mýtného systému?“
„Naše představa je taková, že stát by měl převzít část provozování toho systému podobně, jako je tomu v Rakousku. Tam správce dálnic, společnost ASFINAG, přišel sama s nabídkou odkupu části projektu do svých rukou. Od té doby si ho řídí sami, mají lidi na zajištění provozu, na kontrolní činnost, mají prodejní místa, my tam zajišťujeme odbornou technickou podporu, implementaci nových aplikací a podobně. Oni jsou tím pádem nezávislí a už nedělají žádné velké tendry, pouze několik menších. Velký tendr způsobí to, že to zase vyhraje firma, která bude vše držet ve svých rukou.“
„Poměrně dlouho trvalo, než se mýtné brány začaly využívat i pro jiné aplikace, než je pouhý výběr mýta. Jaké je dnes jejich využití?“
„Jsme rádi, že už skončilo období, kdy se mýtné brány prakticky k ničemu jinému nevyužívaly. Dneska jsou bohatě využívány pro instalaci dalších technologií. Nainstalovali jsme na ně například Traffic Management System, tedy systém dohledu a možnosti řízení dopravy, jsou tam systémy pro hlídání jízdy vozidel v protisměru, informační systémy, senzory na měření celé dopravy, úsekové měření rychlosti, je tam celá řada technologií.“
„Jak postupuje snaha sjednotit v Evropě mýtné systémy, respektive umožnit zpoplatněným vozidlům bezproblémový průjezd všemi systémy?“
„V Evropě existují dva satelitní a přes 20 mikrovlnných systémů. Evropská služba, o které se mluví, právě sjednotí nejen mikrovlnné systémy v jednotlivých zemích, ale také satelitní a mikrovlnný. Pokud v České republice implementujeme evropskou službu, vozidlo s hybridní jednotkou bude umět jezdit v jednom i druhém systému. Ta jednotka již nyní existuje ve zkušebním provozu, testuje se v rámci pilotních projektů a již se připravují první dohody na propojení systémů. Je samozřejmě nutné uzavřít dohody mezi jednotlivými provozovateli mýtných systémů. V budoucnu to bude fungovat podobně jako roaming u mobilních telefonů. Řidič pojede přes celou Evropu, mýtné se mu bude počítat v každé zemi, ale zaplatí ho v ČR, nebude muset mít smlouvu pro každou zemi zvlášť.“
„Ministerstvo dopravy také navrhuje, aby se v budoucnu mýto platilo i podle emisí a hluku. Existují systémy, které by to zvládly?“
„Náš stávající systém nedělá detekci podle hluku, ale podle emisí ano. Už od samého začátku v roce 2007 účtuje mýto nejen podle velikosti kamionu, ale i podle emisní třídy. Pokud bude požadavek na placení podle hluku, dá se zavést tento parametr do systému a kamiony budou platit podle toho. Samozřejmě se nebude měřit hluk v daném momentě, ale měří se hluk, který vychází z toho, jaký má dané vozidlo motor. Systém placení podle emisí pak zafungoval velmi dobře od roku 2011, kdy stát začal ekologičtější kamiony výrazně preferovat nízkými tarify, což se odrazilo v masivní obnově zejména nákladních vozidel. Díky tomu se výrazně snížilo množství emisí v ovzduší.“
„Loni jste vyhráli tendr na provozovatele mýta v Rakousku s novým systémem. V čem se liší od toho současného?“
„Není to nový systém, ale je to přímo realizace evropského mýta. Je to systém přímo postavený na technologii evropského mýta a v tomto směru se buduje. Spustit bychom ho měli v roce 2018. V České republice to realizujeme ve skocích, částečně zde budeme mít evropské mýto a částečně současný systém.“
Tomáš Johánek
