Silniční spojení do Vídně

Plán na dvouproudou silnici na Vídeň vyvolal ostrou polemiku

Plán na dvouproudou silnici na Vídeň vyvolal ostrou polemiku

Spojení do Vídně přes Mikulov bude hotové do roku 2018 a na českém území bude mít podobu dvoupruhové silnice, protože doprava je tu slabší než v Rakousku. Po jednání s dolnorakouským hejtmanem Erwinem Pröllem to minulý týden uvedl ministr dopravy Antonín Prachař. Svým prohlášením, že není potřeba dálniční spojení z Brna směrem na Vídeň, vyvolal v následujících dnech velmi ostrou polemiku.

„Není to tak, že by Česká republika chtěla šetřit, vycházíme ze společné vize,“ řekl Antonín Prachař. Hlavním úkolem je prý vytlačit tranzitní dopravu z Mikulova, protože zbytek současné silnice I/52 jinak vede nezastavěným územím. Dvouproudá komunikace tak bude navazovat na stejný typ komunikace vedoucí z Rakouska. V Rakousku má být tato silnice dlouhá zhruba 15 kilometrů, zbytek trasy povede po klasické dálnici. Mezi roky 2016 a 2017 bude dálnice z Vídně dokončena vybudováním úseku Schrick – Poysbrunn, uvedl Erwin Pröll. Ten bude čtyřproudový a poté bude komunikace k českým hranicím pokračovat jako dvouproudá. Podle něj je vybrané řešení vzhledem k intenzitě dopravy mezi oběma zeměmi racionální. Podobně jako Česko i rakouská strana má zájem zejména na vytlačení tranzitní dopravy ze zastavěných oblastí. Rakouská část komunikace se proto vyhne obci Drasenhofen, dodal.

Proti vyjádření ministra dopravy se okamžitě postavil jihomoravský hejtman Michal Hašek, který prohlásil, že jak zástupci Brna a Jihomoravského kraje, tak představitelé Vídně trvají na mezivládní úmluvě ČR a Rakouska z roku 2009 o vybudování dálnice. Michal Hašek chce vyzvat dopisem ministra Prachaře i premiéra Bohuslava Sobotku k vysvětlení. „Doufám, že jsem vyjádření ministra Prachaře jen špatně rozuměl. Dálniční spojení mezi Vídní a Brnem je nezbytné. Je to smluvně dohodnuto a smlouvy se mají plnit,“ řekl vídeňský starosta Michael Häupl. Stejného názoru je i brněnský primátor Roman Onderka. „Propojení Brna s Vídní musí být na úrovni 21. století, a ne jako před 30 lety. Doprava je stále silnější a přemýšlet o tom, že by Brno a Vídeň spojovala jen dvouproudová silnice, to by byla čilá neodpovědnost,“ zdůraznil Roman Onderka. „Ministr krok výstavby dvouproudové silnice odůvodňuje tím, že zde máme malou intenzitu dopravy. Přitom intenzita dopravy je obrovská. Cesta vede od Polska a ze severu Moravy až do Rakouska a Chorvatska k moři a já bych si netroufl tvrdit, že stačí dvouproudová silnice,“ zdůraznil Michal Hašek.

Prachař: Pomohlo by ukotvení R52 v zásadách územního rozvoje

„Příprava celého úseku mezi Pohořelicemi a rakouskou hranicí nijak nevylučuje to, že tato komunikace bude trvale dobudována jako čtyřproudá. Nikdy jsem totiž neřekl, že v úseku Pohořelice – Mikulov nebudeme pracovat na dálničním profilu. Pouze jsem souhlasil s dolnorakouským hejtmanem ve věci obchvatu Mikulova v uspořádání dvoupruhu s možností dobudování na dálniční čtyřpruh, jakmile bude připravena tato stavba i z rakouské strany,“ reagoval ministr dopravy na Haškova slova. Podle jeho slov ze setkání s dolnorakouským hejtmanem Erwinem Pröllem jasně vyplynulo, že rakouská strana zatím nepočítá v příhraničním úseku se čtyřproudou komunikací a zaměřuje se na dobudování obchvatů měst. „I pro nás je nejbližším úkolem postavit obchvat Mikulova, alespoň ve variantě dvoupruhu, což by spojení s Rakouskem výrazně usnadnilo a ulevilo centru historického Mikulova,“ uvedl dále Antonín Prachař. Zároveň vyzval hejtmana Michala Haška k zakotvení budoucí R52 do zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, což by prý výstavbě komunikace výrazně pomohlo.

Tomáš Johánek / čtk

spinner