15. dubna 2004
Budapešťské intermodální logistické centrum BILK (Budapesti Intermodális Logisztikai Központ) od listopadu loňského roku vzájemně propojuje tři druhy dopravy – železniční, silniční a vodní. Myšlenka na jeho výstavbu vznikla již v letech 1995/96, kdy byly také zahájeny práce spojené s vykupováním pozemků (od asi tisíce drobných vlastníků), vyjednávání se státem o tom, kdo bude investorem a další nutné záležitosti spojené s realizací tak velkého projektu.
Moderní intermodální a logistické centrum představuje ideální spojení státních a soukromých investičních prostředků. To dokazuje i terminál na jihovýchodním okraji maďarského hlavního města, v němž se skloubila působnost státu, který financoval vybudování infrastruktury jednotlivých center a přístupových cest, a zapojení soukromého sektoru. Obě soukromé společnosti – Kombiterminál, a. s., a Logistický terminál, a. s., založené v prosinci roku 2001 – poskytují služby paralelně vedle sebe.
BILK se rozkládá na celkové ploše 100 hektarů. Z toho na železniční stanici, kde probíhají technologické práce spojené s příjezdy a odjezdy ucelených vlaků kombinované dopravy, připadá asi 10 procent. Dalších dvacet procent plochy zabírá Kombiterminál, v němž probíhá překládka kontejnerů, výměnných nástaveb a silničních souprav, a zbylých 70 procent plochy logistický terminál.
Výstavba centra byla zahájena
v roce 2002. V srpnu byl položen základní kámen a za čtrnáct měsíců bylo intermodální logistické centrum uvedeno do provozu. Oficiálně byl celý komplex zprovozněn 22. listopadu loňského roku, ale již o pět dní dříve se uskutečnilo slavnostní otevření za přítomnosti významných osobností, představitelů uživatelských firem a společností. Dnes – jen několik měsíců po otevření – je však již zřejmé, že BILK bude muset být v dohledné době rozšířen.
Ideální napojení na dopravní cesty
Jednou z předních výhod centra je jeho ideální napojení na dopravní infrastrukturu. Budapešť je křižovatkou významných mezinárodních železničních koridorů. Vede přes něj:
• 4. koridor: Berlín/Norimberk – Praha – Budapešť – Bukurešť – Constanza/Thessaloniki (Soluň)/
• Istanbul;
• 5. koridor: Benátky – Terst/Koper – Lublaň – Budapešť – Užgorod – Lvov; (s větví A: Bratislava/Žilina – Košice – Užgorod; větví B: Rijeka – Záhřeb – Budapešť; a větví C: Ploce – Sarajevo – Osijek – Budapešť)
• 10. koridor: Salcburk – Lublaň – Záhřeb – Bělehrad – Niš – Skopje – Veles – Thessaloniki (Soluň); (s větví A: Graz (Štýrský Hradec) – Maribor – Záhřeb; větví B: Budapešť – Novi Sad – Bělehrad; větví C: Niš – Sofie; a větví D: Veles – Bitola – Florina).
Silniční dopravou je BILK dosažitelný z dálničního okruhu M0, který propojuje všechny dálniční tahy do hlavního města. Dunajská vodní cesta – označovaná jako 7. koridor – má v Budapešti jeden z významných přístavů. Přibližně šest až sedm procent intermodálních přepravních jednotek (prázdných kontejnerů), které projdou terminálem, se přepravuje po vodě.
BILK byl navržen pro svoz a rozvoz zásilek do okruhu 100 kilometrů. Pro relace kombinované dopravy se předkládá využití silniční dopravy do vzdálenosti přibližně 200 kilometrů, měla by tedy zajišťovat pouze počáteční a koncové přepravy. Přepravní proudy z celého Maďarska jsou směrovány na BILK, aby mohla být uplatněna technologie „hub & spoke“, která patří do sféry technologií poskytovatelů logistických služeb.
Podstatou technologie „hub & spoke“ je sdružování menších zásilek do větších celků, které jsou následně přepravovány některým z kapacitních dopravních systémů do oblasti určení, kde jsou rozdruženy. Tyto operace se provádějí v logistických centrech (eventuálně
dopravních uzlech, terminálech) poskytovatelů logistických (přepravních, zasílatelských) služeb. Ke konsolidaci zásilek se používají velké kontejnery, letecké kontejnery, výměnné nástavby nebo palety. Konsolidace je výhodná pro dopravce, neboť dálková doprava velkým dopravním prostředkem je méně nákladná než souběžná přeprava jednotlivých zásilek několika menšími dopravními prostředky; výhodná je i z hlediska propustnosti dopravních komunikací; přepravci těží z množstevních slev.
Trimodalita
Stát investoval značné prostředky do dopravní infrastruktury tak, aby v centru zajistil trimodalitu, to znamená propojení silniční, železniční a vodní dopravy. V terminálu je vybudováno osm kolejí s celkovou délkou 750 metrů, z nichž šest je určeno pro kontejnerový terminál a dvě pro terminál Ro-La. Dopravní infrastruktura zahrnuje také připojení na dálniční obchvat M0 a hlavní komunikaci Zcsai do Budapešti, železniční spojení s přístavem a přípojnou železniční stanicí Soroksár na železniční trati Budapešť – Kelebie. Výhledově lze uvažovat i o napojení terminálu, který je vzdálen jen asi 15 kilometrů od mezinárodního letiště, na leteckou dopravu.
Kombiterminál, a. s., se rozkládá na ploše asi 23 hektarů, z nichž tři zaujímá depo intermodálních přepravních jednotek. Terminál je postaven na roční kapacitu 150 tisíc TEU. Většinovým vlastníkem vydaných akcií jsou Maďarské železnice MÁV (61 %), silniční společnost Volán Tefu (5 %), soukromá železnice GYSEV (15 %), MÁV Kombiterminál, (10 %) a Hungarokombi (9 %). Terminál je určen pro překládku kontejnerů, výměnných nástaveb a silničních návěsů mezi silniční a železniční dopravou. V terminálu pracují dva portálové jeřáby s nosností 42 tun, pojezdovou dráhou o délce 700 metrů a obsluhovanou šířkou 45 metrů. Jeřáby obsluhují čtyři překládkové koleje. Kromě toho v terminálu pracují tři mobilní překladače s čelním výsuvným ramenem KALMAR s nosností 42 tun. Na ploše pro ukládání mrazírenských kontejnerů je vybudováno 36 elektrických přípojek, aby byla zajištěna kontinuální dodávka energie pro chladicí agregáty a nedošlo ke snížení kvality přepravovaného zboží. Terminál nabízí i servisní služby a opravu kontejnerů. Součástí Kombiterminálu jsou i skladové plochy o rozloze 16 tisíc m2.
V terminálu pro Ro-La jsou dvě koleje, z nichž jedna je určena pro nakládku. K dispozici jsou dvě mobilní nájezdové rampy na nízkopodlažní železniční vozy (z obou stran koleje). Používané desetinápravové nízkopodlažní vozy s maximální nosností až 54 tun dovolují přepravovat silniční soupravy s celkovou hmotností až 40 tun. Letos by měla Ro-La podle odhadu provozovatele na obou linkách – do rakouského Welsu a do Lublaně – odbavit 40 tisíc silničních souprav. Od 1. července bude na obou linkách Ro-La zaveden pravidelný jízdní řád. V současné době má terminál odstavné parkoviště pro 100 silničních souprav.
Moderní intermodální logistický terminál převzal výkony terminálu kombinované dopravy Budapešť-Józsefváros a terminálu pro doprovázenou kombinovanou přepravu silničních souprav Ro-La Budafolk-
- Háros v centrální části hlavního města. Přispěl tak k významnému odlehčení městské dopravy od těžkých silničních souprav.
Logistický terminál, a. s., zaujímá plochu 63 hektarů. Maďarské dráhy MÁV vlastní 35 procent akcií společnosti, zbývajících 65 procent má v držení společnost Volán Tefu. Cílovým stavem je 250 tisíc m2 skladovacích ploch. Zatím lze v terminálu uskladňovat 2300 paletových jednotek.
Logistický terminál zprostředkovává a zajišťuje výrobně-distribuční funkce, kompletaci zásilek, city logistiku, logistické informační centrum, překládku kusových zásilek, rozvoz zásilek, dodávky v systému just-in-time, koncové logistické služby (balení, kompletaci, cenotvorbu, označení, expedici hotových zásilek), mezinárodní a vnitrostátní zasilatelství a činnosti spojené s námořní dopravou, uskladnění a distribuci potravin, doručovací systém a distribuční funkce, uskladnění a distribuci léčiv, uskladnění a distribuci zboží, které podléhá rychlé zkáze (chladírenské boxy), uskladnění zásilek, celní sklad a uskladnění nebezpečných věcí.
Pozitivně uživatelé hodnotí zejména jeho nabídku služeb v oblasti city logistiky, protože významnou měrou omezuje vjezd těžkých silničních souprav do hlavního města Budapešti.
Mezi další významné služby terminálu patří dopravně-informační služby, právní poradenství a pojištění, vzdělávací služby, propa-gace, och-rana a zabezpečení objektů.
Administrativní a správní budova nabízí 2000 m2 kancelářských ploch. Pro ulehčení řídicích, technologických a administrativních prací byl v celém terminálu zaveden jednotný systém zpracování dat Jokont II. Na vstupu je do systému zanesena každá zásilka – evidují se přitom údaje o jejím odesilateli, příjemci, vlastní hmotnosti, celkové hmotnosti, druhu zboží a čísle intermodální přepravní jednotky.
V okamžiku, kdy bude terminál využit z 80 procent, hodlají majitelé přistoupit k výstavbě dalších tří kolejí s užitečnou délkou 750 metrů, které budou obsluhovat dva portálové jeřáby s nosností 42 tun, délkou pojezdu 700 metrů a šířkou obsluhy
34 metrů.
V současné době již v Maďarsku plánují výstavbu dalších dvou obdobných intermodálních logistických terminálů, a to na východě v železniční stanici Záhony a na západě
v železniční stanici Šoproň. Všechny tři intermodální logistická centra budou spojena se sítí deseti národních logistických center, která budou vybudována na významných dopravních trasách v lokalitách Miš-kolc, Debrecín, Szolnok, Szombathely, Székesfehérvár, Nagykanizsa, Pécs, Györ, Szeged a Baja.
Doc. Ing. Václav Cempírek, Ph.D.,
Ing. Jaromír Široký, Ph.D.,
Dopravní fakulta
J. Pernera, Pardubice
Ing. Štefan Hrivňák,
generální zástupce Železničné
spoločnosti, a. s.
