26. března 2020, Pavel Víšek
Kombinovaná doprava se v současné době dynamicky rozvíjí a s přijetím prosincového balíčku European Green Deal lze očekávat její další podporu. Dosažení klimatické neutrality do roku 2050 je náročný cíl a bez využívání ekologický šetrných druhů dopravy bude těžko realizovatelný. Předpokládané náklady na klimatickou neutralitu jsou sice značné, na druhou stranu dotační prostředky mají v rozpočtovém rámci Evropské unie své pevně nastavené limity. Jak to tedy bude s podporou kombinované dopravy v novém programovém období 2021 – 2027? O tom jsme hovořili s Liborem Lochmanem, výkonným ředitelem Sdružení evropských železnic a infrastrukturních firem (CER) se sídlem v Bruselu.
Máte blízko nejenom k železnici a železniční infrastruktuře, ale také k problematice kombinované dopravy. Jak si tady Česká republika ve srovnání se zbytkem členských států Evropské unie stojí?
Kombinovaná doprava je nejdynamičtěji se rozvíjejícím segmentem nákladní železniční dopravy, který přímo odráží rostoucí požadavky na přepravu zboží v Evropě. Navíc ve srovnání se silničním a námořním provozem kombinovaná doprava omezuje emise znečišťujících látek a spotřebu energie, a je proto přímou součástí balíčku opatření European Green Deal – Zelené dohody pro Evropu. Z pohledu dopravní a environmentální politiky tedy představuje rozvoj kombinované dopravy jednu z prioritních strategií Evropské unie a jejích členských států. Co se týče České republiky, zde je celkový podíl železniční dopravy na nákladních přepravách nad průměrem Evropské unie. Samotná kombinovaná doprava se ovšem stále ještě v České republice na tomto výsledku podílí jen podprůměrně.
Blíží se nové programové období 2021 – 2027. Jak silná pozice v něm bude patřit kombinované dopravě jako udržitelné formě nákladní přepravy?
Evropská komise, která nastoupila do funkce 1. prosince 2019, představila výše zmíněný European Green Deal jako jednu ze svých hlavních priorit. To se pochopitelně odrazilo i v návrzích jednotlivých kapitol víceletého finančního rámce 2021 – 2027, který se v současné době projednává na úrovni nejvyšších představitelů členských států Evropské unie. Přestože nelze v současné době odhadnout konečný výsledek, lze s jistotou říci, že projekty snižující dopad dopravy na životní prostředí budou masivně podporovány. Jednoznačným signálem v tomto směru bylo i odvolání změny důležité směrnice o kombinované dopravě, která byla projednávána v letech 2018 – 2019. K tomuto odvolání došlo právě z toho důvodu, aby bylo možno připravit její nové znění, které bude jednoznačněji podporovat segment železniční a říční dopravy.
Promítne se do celkového objemu dotací skutečnost, že evropský rozpočet po brexitu přijde o nemalé prostředky z Velké Británie?
Víceletý finanční rámec 2021 – 2027 (MFF), který člení výdaje EU do tzv. okruhů odpovídajících unijním prioritám a oblastem činnosti, navržený Evropskou komisí v předcházejícím roce, počítá se zvýšenými příspěvky z rozpočtu jednotlivých členských států. Ty by měly do značné míry pokrýt výpadek po odchodu Spojeného království bez dramatických dopadů na celkový rozpočet Evropské unie. Čistí plátci do rozpočtu EU, jakými jsou třeba Nizozemsko, Dánsko nebo Švédsko, tento přístup pochopitelně příliš nepodporují, takže budeme muset ještě počkat na výsledky vyjednávání. Jednání o celkovém MFF spolu samozřejmě nesou i alokaci prostředků do jednotlivých kapitol. Tam, v souladu s cíli Evropské unie na snižování emisí z dopravy, zůstane velmi pravděpodobně zachován rozpočet pro odpovídající projekty především v rámci Nástroje pro propojení Evropy CEF (Connecting Europe Facility), což bude mít pro železnici a kombinovanou dopravu nepochybně pozitivní přínos.
Existuje zde tedy větší potenciál pro zapojení dotačního programu CEF, i když jsou jeho prostředky menší a dělí se o ně dohromady odvětví dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur?
Program CEF má v aktuálním návrhu tři vzájemně oddělené části: dopravu, energetiku a digitalizaci. Není tedy důvod se obávat, že by projekty z jiných oborů zatěžovaly rozpočet vyhrazený pro dopravu.
Jak už jsem uvedl, kapitola dopravy na rozdíl od digitalizace a energetiky omezena nebude, a nadto je v rámci ní vymezený rozpočet pro státy oprávněné k čerpání prostředků z Kohezního fondu určeného na přímé financování velkých projektů v oblasti životního prostředí a právě rozvoje dopravy. Pro firmy působící v České republice a v regionu střední a východní Evropy příležitosti k dotační podpoře nepochybně budou. Zásadní je samozřejmě kvalita konkrétních projektů, posuzovaná v mimořádně konkurenčním prostředí.
Pavel Víšek
Foto: CER
