26. března 2020, Pavel Víšek
Kombinovaná doprava je na vzestupu zejména v přeshraniční dopravě. Dovoz zboží prostřednictvím kombinované dopravy od roku 2014 vzrostl o 57 procent. Toto období má časový průnik s operačním programem Doprava 2014 – 2020 (OPD II), do něhož spadá také podpora modernizace a výstavby překladišť s veřejným přístupem i pořízení jejich přepravních jednotek. O zkušenostech s dosavadními výzvami jsme hovořili s Pavlínou Tomkovou, vedoucí oddělení rozvoje železniční a kombinované dopravy na Odboru drážní a vodní dopravy MD ČR.
Alokace výzev v rámci OPD II od roku 2016 nikdy neklesla pod 800 milionů Kč. I když počet přihlášených projektů od každé výzvy rostl nebo alespoň zatím nikdy neklesal, v jednotlivých alokacích zůstávaly ještě větší či menší rezervy nevyčerpaných prostředků. Čím to podle vás bylo způsobeno?
Na tuto otázku se musíme podívat komplexně. Celková finanční alokace programu je dána rozhodnutím Evropské komise a dále proces nastavování jednotlivých finančních alokací ve výzvách je v souladu se schváleným harmonogramem výzev OPD II. Je třeba si uvědomit, že v tomto druhu podpory se jedná o podporu soukromého podnikatelského sektoru s jeho poměrně velkou finanční spoluúčastí. Veřejná podpora z OPD II v rámci projektů ve výzvách Podpora modernizace a výstavby překladišť kombinované dopravy činí maximálně 49 procent z celkových uznatelných nákladů projektu. Díky tomu se může v kontextu jiných infrastrukturních projektů zdát využití připravené alokace prostředků OPD II na 53 procent, respektive 42 procent jako nízké. Nicméně je nutné mít na paměti, že uznatelné náklady jsou propláceny ex post, to znamená, že nejdříve celý projekt zaplatí žadatel ve vlastní režii a teprve následně jsou uznatelné náklady proplaceny řídícím orgánem. S těmito projekty přímo souvisí vložení vlastního soukromého kapitálu, což je za trvání tohoto programu 857 milionů Kč. Jedná se o částku, kterou investují soukromé subjekty do rozvoje kombinované dopravy v České republice. Na základě výše uvedeného můžeme celý program hodnotit jako úspěšný. Přesto je pravda, že by projektů mohlo být v budoucnosti ještě více. Zejména v oblasti výstavby nových překladišť se jedná o časově náročné projekty jak z pohledu realizace, tak zejména z pohledu přípravy, ať už stavební nebo technologické. Soukromí investoři potřebují zejména zajistit stabilitu takového programu pro to, aby se mohli pustit do přípravy rozsáhlejších projektů v oblasti kombinované dopravy a do celého programu se zapojit.
V rámci podpory překladišť se změnil poměr projektů přihlášených a doporučených k financování, od roku 2017 je takových většina. Z hlediska počtu podaných žádostí byla nejúspěšnější zatím poslední Výzva č. 77 se sedmi projekty, ukončená loni na podzim, která měla uznatelné náklady projektů 687 milionů Kč. Jakou úspěšnost měli žadatelé tentokrát?
Vývoj úspěšnosti předložených projektů v tomto programu se nijak výrazně nevymyká z trendu u podobných typů programů veřejné podpory pro soukromé podnikatelské subjekty. V první výzvě v roce 2016 činila úspěšnost podaných projektů 25 procent. V této poslední výzvě v roce 2019 je úspěšnost projektů 86 procent. Vývoj úspěšnosti podaných projektů je zcela obvyklý, neboť jednotliví žadatelé postupně získají zkušenosti s přípravou projektů a dokážou lépe naplňovat specifické podmínky v rámci programu.
Narůstala průběžně v rámci OPD II kvalita podávaných žádostí o podporu kombinované dopravy?
Jak již bylo konstatováno v minulé otázce – ano, kvalita zpracování jednotlivých projektů postupně rostla. Jednak se žadatelé stávali zkušenějšími a jednak měli více času na správné nastavení svých projektů podle specifických podmínek programu. Díky kombinaci těchto aspektů byly podané žádosti každou výzvou kvalitnější jak z pohledu efektivnějšího využití finanční alokace, tak z pohledu kvality zpracování žádostí. V kvalitě zpracování žádostí se jistě odrazil i fakt, že jsme ze strany řídícího orgánu měli zájem o nastavení kvalitní a přímé komunikace s možnými potenciálními žadateli v rámci pravidelných setkání se subjekty podnikajícími v oblasti kombinované dopravy z řad operátorů kombinované dopravy, železničních, ale i silničních dopravců na půdě Ministerstva dopravy ČR.
Je v současnosti mezi žadateli o podporu větší zájem o výstavbu nových překladišť kombinované dopravy, nebo o modernizaci těch existujících, případně pořízení manipulační techniky pro překladiště?
Díky poměrně krátké době, kdy je tento program realizován, byl větší zájem o menší projekty typu nákupu nové manipulační techniky a modernizace stávajících překladišť kombinované dopravy. Nicméně v rámci tohoto programu jsou budována i nová překladiště kombinované dopravy, což obecně potvrzuje úspěšnost programu a zájem soukromých podnikatelských subjektů na tomto druhu dopravy. Výstavba nového překladiště má mnohem větší požadavky na časové zpracování projektu a zajištění všech souvisejících povolení nutných k povolení výstavby překladiště. V současné době máme avizovaný zájem o další nová překladiště, a to jak z řad významných operátorů kombinované dopravy, tak i z řad významných zástupců českého průmyslu.
Mladšího data je podpora pořízení přepravních jednotek kombinované dopravy, jejíž notifikace byla završena předloni. Ta má kratší historii, protože druhá Výzva č. 74
byla uzavřena teprve 10. ledna. Registrujete zde podobně jako u podpory překladišť rostoucí zájem žadatelů?
Tento program podpory, přestože byl připravován i ve spolupráci se Sdružením ČESMAD Bohemia a měl naši informační podporu, zatím nedospěl do takové fáze, kdy by se zájem žadatelů adekvátně zvýšil, jak tomu bylo u programu týkajícího se překladišť kombinované dopravy. Zásadní překážkou úspěšnosti tohoto programu byl krátký čas pro vyhlášení výzev v rámci OPD II (pouze jeden rok). Současně na základě evropské notifikace jsou u tohoto programu určitá omezení pro žadatele a jejich podnikatelské aktivity, která brání jeho využití v širším měřítku. Nicméně i tento program poskytuje žadateli míru podpory 30 procent uznatelných nákladů na pořízení přepravní jednotky, která pokrývá rozdíl ceny například při nákupu běžného a intermodální silničního návěsu. U tohoto programu se zcela jasně ukazuje, že je nutné zajistit kontinuitu v delším časovém úseku, zavádět další linky kombinované dopravy a sledovat trendy v oblasti poptávky jednotlivých zákazníků, kteří se postupně zapojují do systému kontinentální kombinované dopravy. Dále je nezbytné mít na zřeteli, že zapojení do systému kontinentální kombinované dopravy s sebou nese přímou závislost na kvalitě železniční a silniční infrastruktury a nabízených službách, proto oceňujeme jakékoli zapojení soukromých podnikatelských subjektů do tohoto dopravního módu.
Počítá ministerstvo dopravy s oběma typy výzev na podporu kombinované dopravy i pro OPD III?
V následujícím programovém období OPD III (2021 – 2027) se pro Českou republiku předpokládá nižší finanční rámec, než byl v tomto programovém období. Zacílení většiny evropských finančních prostředků se předpokládá do oblasti infrastruktury.
V rámci podpory kombinované dopravy většina členských států EU dlouhodobě využívá nástroje přímé podpory převodu ze silniční dopravy. Ministerstvo dopravy proto připravuje možnost kontinuálního pokračování tohoto druhu podpory soukromého podnikatelského sektoru především z národních zdrojů, jelikož jak výsledky obou programů dokazují, má taková podpora podnikatelského soukromého sektoru pro rozvoj udržitelné dopravy formou kombinované dopravy zcela nezastupitelný význam v dopravním sektoru. Zároveň bude možnost využít poznatky z dosavadních programů a zacílit připravovanou veřejnou podporu tak, aby ještě více přispívala k využívání železniční nákladní dopravy v oblasti kombinované dopravy. Pavel Víšek
Foto: MD
