2. března 2021, Jan Klas
3.3. - „V březnu roku 2020 zasadil COVID-19 tvrdou ránu civilnímu letectví, která historicky nemá obdoby. Žádný válečný konflikt od II. světové války, žádný výbuch sopky, ani žádná politická, finanční či ropná krize nezasáhla letectví tak, jako tento neviditelný zabiják. V tisku se dlouhodobě objevují neradostné zprávy o propadu civilního letového provozu v českém vzdušném prostoru o více než dvě třetiny ve srovnání s rokem 2019,“ uvedl v úvodu komentáře k situaci v letecké dopravě Ing. Jan Klas, generální ředitel Ředitelství letového provozu ČR, s. p. Jeho vyjádření přinášíme v přinášíme v původním znění.
Není proto s podivem, že mnozí lidé mimo letectví nabyli dojmu, že státní podnik Řízení letového provozu České republiky může být při současné pandemii COVID-19 téměř bez práce. To je ovšem velký omyl, existují provozní útvary, u kterých nedošlo k žádné změně, nebo zátěž naopak narostla.
Jednou z oblastí letectví, na kterou pandemie COVID-19 nemá negativní dopad, je letectví všeobecné. Pokud to počasí dovolí, zaplní se obloha létajícími aparáty různých typů. Lidé jsou už delší dobu zavřeni doma, a tak rekreační létání přináší vítanou možnost podívat se na svět s nadhledem. Téměř všichni aviatici létají pro radost, a proto v době, kdy klasické letouny nelétají, rozšíří mnozí profesionální piloti řady „hobistů“, nebo doplní řady leteckých instruktorů. Česká republika je oblíbeným místem pilotního výcviku pro žáky ze všech koutů světa. Naši dispečeři letové informační služby (FIC) se tak setkávají nejen s řadou neobvyklých situací způsobených různou úrovní dovedností pilotů a pilotních žáků, ale také s cizokrajnými přízvuky, u kterých porozumění mnohdy vyžaduje maximální míru soustředění.
Mezi služby, které musíme jako podnik zajišťovat bez ohledu na úroveň provozu, se řadí také služba pátrání a záchrany (SAR) a Airspace management (ASM). Každý pilot musí přesně vědět, který vzdušný prostor je aktivovaný a který není. Stejně tak chce mít jistotu, že když se nebude vše dařit podle předpokladů, bude někdo, kdo mu rychle a kvalitně poskytne nezbytnou pomoc.
Oborem procházejícím významnou změnou je také letecká informační služba (Aeronautical Information Management - AIM). Ani tady COVID-19 nezastavil nastartovaný proces digitalizace, tedy přechod od klasického přepisování textů a kreslení map k datům a geografickým informačním systémům. V našem podniku momentálně probíhají práce v rámci implementace nového AIM systému, který splní požadavky platných nařízení pro oblast AIM. Data jsou vyměňována napříč různými subjekty. Velké úsilí proto musí být věnováno také správnému nastavení datových toků a kódování dat.
Oblastí, na kterou pandemie COVID-19 vliv nesporně má, je výcvik řídících letového provozu. Přesto ji ale není možné zcela přerušit. Důvodů je mnoho. Ať už je to nutnost udržovat nebo rozšiřovat návyky stávajících řídících letového provozu, příprava na nový hlavní řídicí systém TopSky od roku 2022 nebo výcvik nové generace řídících. Čas se nadá zastavit a začít s výcvikem znovu až po odeznění krize by už bylo příliš pozdě.
Volné tratě na českém nebi
Pokud bychom hledali i na této krizi pozitivní prvek, pak určitě ten, že současnou dobu využijeme k rozvoji a modernizaci našich systémů a postupů. Provoz se dříve nebo později vrátí a my chceme být na tento okamžik připraveni. Vyjma uvedených provozních příkladů, kde COVID-19 nezpůsobil propad, využívá podnik propadu provozu k dokončení a realizaci provozních projektů, které jsou kapacitním řešením při návratu k normálnímu vývoji a zvýšením efektivity poskytování letových provozních služeb.
Z evropské legislativy vyplývá povinnost zavést létání po volných tratích tzv. Free Route Airspace (FRA), které v našich českých podmínkách nese označení FRACZECH. Zjednodušeně řečeno po mnoha letech z obrazovek řídících letového provozu i leteckých map ve FRA prostoru zmizí typické „čáry“, tedy letové tratě. Ve FRACZECH mohou uživatelé plánovat lety po tzv. volných tratích mezi vybraným vstupním a určeným výstupním bodem, na rozdíl od dnešní pevně definované struktury letových tratí. Hlavním přínosem FRACZECH je možnost pružnější a rychlejší reakce na změny v provozních tocích a požadavky leteckých provozovatelů. Tato změna uživatelům vzdušného prostoru přináší větší variabilitu plánování a v některých případech i napřimování trajektorie. Zavedení FRACZECH je zároveň nezbytnou podmínkou pro integraci do nadnárodního FRA prostoru, který uvedené přínosy výrazně znásobí. Samotný přechod na létání po volných tratích proběhl úspěšně v noci na 25. února 2021.
Top služby v českém vzdušném prostoru
Jedním z nejdůležitějších projektů, který u dispečerů letového provozu probíhá bez ohledu na současnou krizi celého leteckého odvětví, je zprovoznění nového hlavního systému pro řízení letadel. V rámci tohoto projektu dochází ke kompletní obnově hardwarového i softwarového vybavení ve středisku v Jenči u Prahy a na Letišti Václava Havla Praha.
Jádrem projektu je počítačový systém „TopSky“ francouzského výrobce Thales. Ten se stal vítězem soutěže našeho podniku na dodávku kompletního systému pro řízení ve vzdušném prostoru České republiky již v roce 2014.
Uvedení velice složitého systému provozu je otázkou několika náročných let. Celý proces zahrnuje podrobný popis požadovaných funkcí, zhotovení u dodavatele, pečlivé a důsledné testování, a v neposlední řadě rozsáhlý výcvik pro řídící letového provozu a technický personál. To vše samozřejmě s ohledem na maximální bezpečnost. Uvedený proces periodicky absolvují každých patnáct až dvacet let také poskytovatelé služeb řízení letového provozu i v ostatních státech.
Přes všechny obtíže, které letový provoz momentálně zažívá, se jedná o významný krok pro jeho další udržitelný rozvoj. Řídící letového provozu tak budou už brzy využívat novinek a vylepšení, které TopSky přináší. V budoucnu budou navíc připraveni pružně reagovat na rostoucí požadavky bezpečnosti a dostupnosti služeb pro letadla a bezpilotní prostředky. V tomto smyslu se tak čeští řídící stanou premianty na evropském nebi. Nejbližším významným milníkem projektu na konci března 2021 je fáze připravenosti systému, tedy dokončení vývoje, instalace, testů a opravy chyb s následným zahájením přechodové fáze. Hlavním cílem této fáze je přecvičit stávající řídící letového provozu na systém nové generace.
Lépe a optimálněji pro naše zákazníky
Efektivita poskytování letových provozních služeb je jedním z významných parametrů bedlivě sledovaným Evropskou komisí a auditovaný našimi zákazníky, tedy leteckými dopravci. Proto již v roce 2017 podnik zahájil kroky vedoucí k optimalizaci letových provozních služeb. Cílem celého procesu optimalizace je přeskupit řídící letového provozu k posílení těch částí vzdušného prostoru, kde provoz odpovídá robustnosti poskytovaných služeb. Na druhé straně pak umožní významně racionalizovat náklady na stanovištích, kde provoz rozsahu poskytovaných služeb neodpovídá. To však v žádném případě neznamená, že by došlo k omezení kapacit stanovišť s nižším provozem, nebo ke snížení úrovně bezpečnosti.
Významným počinem v rámci optimalizace je proto dokončení centralizace přibližovacích služeb z regionálních letišť v Karlových Varech, Brně a Ostravě do prostor Technického bloku na letišti Praha, která byla úspěšně dokončena 28. ledna 2021. Dalším souvisejícím krokem bude přecvičení řídících letového provozu na vzdušné prostory, kde budou vyjma současných stanovišť poskytovat služby i v budoucnu.
Novinka na pražské řídící věži
Úterý 9. února 2021 bylo významným dnem pro řídící letového provozu, kteří odbavují provoz na Letišti Václava Havla Praha. V časných ranních hodinách byl uveden do provozu zcela nový systém se složitou zkratkou A-SMGCS (Advanced Surface Movement Guidance and Control System), který je důležitým pomocníkem řídících při jejich práci. Jeho vývoj trval několik let a podílel se na něm tým designérů, techniků, metodiků a zástupců konečného uživatele.Základní technologií práce při řízení provozu na letišti a v jeho blízkosti je kontrola dodržování vydaných instrukcí letadly a vozidly pomocí jejich vizuálního pozorováni. To je ale možné pouze tehdy, pokud to umožňují aktuální meteorologické podmínky. Počasí si však žije svým vlastním životem a výjimkou nejsou ani situace, kdy dohlednost je tak malá, že z věže není na letiště vidět vůbec. Takovému počasí s nadsázkou říkáme, že i ptáci chodí pěšky. Letadla však musí létat dál. A právě v těchto situacích se musí řídící spolehnout na podporu přehledových systémů, které mu cíle na letišti a ve vzduchu zobrazují na obrazovkách.
Hlavní odlišností nového systému od jeho předchůdce, která je při pohledu na pracoviště patrná, je integrace zobrazení pozemního provozu a provozu v blízkosti letiště do jedné obrazovky. Ale to zdaleka není vše. Díky nové softwarové platformě systém úzce spolupracuje s panelem elektronických letových proužků, na kterém se zobrazují základní data o letech a řídící do něj pomocí kliknutí na povelová tlačítka zadává jím vydaná povolení. Tyto informace jsou využívány pro automatizovanou výměnu informací se spolupracujícími stanovišti, Letištěm Praha a střediskem pro řízení toku provozu v Bruselu. V blízké budoucnosti bude možno zadávat vydaná povolení i přímo v zobrazení nového systému.
Samozřejmostí je podpora práce řídícího pomocí souboru varovných funkcí, které jsou významným prvkem pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti letového provozu. I zde je systém připraven k dalšímu rozvoji, například na implementaci funkce varování řídícího při vydání konfliktních povolení nebo bude schopen automaticky sledovat dodržování přidělené trasy pojíždění.
Uvedením do provozního využívaní práce na systému rozhodně nekončí. Kromě výše uvedených rozvojových aktivit bude třeba odstranit jeho „porodní bolesti“, které se při změně takového rozsahu i přes důkladné testování vždy vyskytnou a odhalí je až reálný provoz. Vynaložené úsilí a investice se rozhodně vyplatí, protože po očekávaném návratu provozu na letiště budou mít řídící letového provozu pro svou práci k dispozici jeden z nejmodernějších systémů v Evropě.
Nic netrvá věčně…
Kondenzační čáry na nebi jsou stále prořídlé a situace s COVID-19 bohužel aktuálně nenasvědčuje rychlému zlepšení. Nic však netrvá věčně a na to se my všichni v civilním letectví i mimo něj spoléháme. Náš podnik je a bude dobře připraven na návrat provozu. Stejně tak budeme schopni zaujmout přední pozici v technologickém a kapacitním zajištění českého vzdušného prostoru v souladu s celoevropskými předpisy, a především naplnit požadavky našich zákazníků.
Ing. Jan Klas,
generální ředitel, ŘLP ČR, s. p.
Foto: ŘLP
