15. února 2023, Petr Rožek
V lodní dopravě se objevilo zcela na vrcholu jedno číslo: 57,4. Je to průměrná marže EBIT deseti největších dopravců kontejnerů podle podílu na trhu (bez MSC) za první čtvrtletí roku 2022. Nikdy v historii přepravy – obvykle s nízkou marží – nebyli linioví rejdaři ziskovější a pravděpodobně již nikdy nebudou. První čtvrtletí tak znamenalo vrchol i konec nebývalého boomu.
Za druhým číslem 3. 12. 2022 se skrývá příběh roku ze sektoru letecké nákladní dopravy. Toho dne zahájilo tajně, tiše a bez fanfár provoz MSC Air Cargo. Vstup do leteckého podnikání největšího a nejvíce na informace skoupého liniového rejdaře na světě z hlediska kapacity lze prokázat teprve po podrobnější analýze veřejně přístupných letových údajů. S MSC jsou nyní čtyři ze šesti největších dopravců kontejnerů aktivní také v letecké nákladní dopravě. Bude vzrušující sledovat, jak ztransformují průmysl; zcela v závěru roku však CMA CGM vykázala zřejmý ústup z dříve dalekosáhlých plánů odprodejem a pronájmem podstatné části své flotily. Důvod? Útlum v odvětví leteckého carga díky stagnaci světového obchodu…
Logistika v přístavech
Stávky, ochrana klimatu, laviny kontejnerů – rok 2022 přivedl do centra pozornosti logistiku v přístavech. Jeden přístav na severozápadě Německa vyvolal zvláštní pozornost: Po téměř sedmi měsících výstavby byl uveden do provozu první německý terminál LNG ve Wilhelmshavenu. Stavba je považována za milník pro nezávislé zásobování energií a má kompenzovat ztrátu dovozu plynu z Ruska. Následovat budou další terminály v Lubminu, Stade a Brunsbüttelu. Česko může jen doufat, že po odlehčení nároků německého trhu na nás taky trochu zbude.
Zastavení manipulace se zbožím v německých přístavech Severního moře je v živé paměti. Nejdelší stávka za poslední desetiletí vypukla v červnu. Po deseti kolech jednání bylo pro 12000 přístavních dělníků vyjednáno zvýšení platů. Mezitím bylo kolem 11 procent veškerého zboží odeslaného po celém světě zablokováno před kontejnerovými přístavy. Přístavní infrastruktura bude i nadále středem zájmu v nadcházejících letech.
Předzvěst elektromobility v těžké silniční dopravě
Veletrh IAA Užitkové vozy loni po čtyřleté přestávce zaznamenal skutečný zlom v historii nákladní dopravy. Jako vždy bylo k vidění mnoho vozidel s konvenčními vznětovými motory, ale hvězdami byly čistě akumulátorové nebo palivovými články poháněné kamiony. Výrobci působivě předvedli, že jsou zcela schopni překonat standardní kritiku „příliš těžké“ a „nedostatečný dojezd“ trochu otupit – i když je před nimi ještě dlouhá cesta. Důležitost tohoto kroku směrem k budoucnosti užitkových vozidel téměř bez emisí CO2 byla podpořena množstvím studií, výzkumů a bílých knih na téma e‑truck, kamiony s palivovými články a rozvoj potřebné infrastruktury. Signál pro dopravce je celkem jasný: musí se přizpůsobit skutečnosti, že jejich svět se během příštích pěti let rychle změní.
Klimatická versus ekonomická udržitelnost
Globální průměrná teplota je již kolem 1,15 stupně nad předindustriálním průměrem. Konec vzestupu je bohužel stále v nedohlednu. Pro opatření v oblasti klimatu byl rok 2022 dalším promarněným rokem. Válka na Ukrajině a z ní vyplývající energetická krize posunuly na vrchol priorit mnoha logistiků ekonomickou udržitelnost. To se může z krátkodobého hlediska zdát správné, ale z dlouhodobého hlediska je to fatální. Důsledky změny klimatu způsobí v příštích letech další politické, hospodářské a sociální krize. Po opomenutích v posledních několika letech lze rozsah omezit pouze radikálními protiopatřeními. Zde také do popředí vystupuje zejména sektor logistiky. Na souši, na moři i ve vzduchu se všichni zúčastnění musí v roce 2023 znovu zaměřit na ochranu klimatu. Balíček „Fit for 55“, kterým chce EU do roku 2030 snížit emise CO2 o 55 procent oproti roku 1990, se skládá z více než desítky legislativních návrhů. Všechny budou mít dalekosáhlé důsledky pro ekonomiku, včetně dopravy, a mnohé jsou vzájemně propojeny. Sladit zájmy 27 zemí EU s různými ekonomickými strukturami a 705 europoslanci je mamutí úkol.
Složitý rok i pro balíkové služby
Rostoucí ceny energií, kolísající objemy balíků, nedostatek kvalifikovaných pracovníků – po dvou letech nadprůměrného růstu nemá odvětví balíkové přepravy za sebou lehký rok. Příkladem je Royal Mail z Velké Británie. Služba KEB je kvůli klesajícím objemům paketů v červených číslech a (podle vlastních vyjádření) tedy RM nedokáže zaměstnancům navyšovat platy o tolik, jak požadují. Zároveň se však mnozí, kteří museli během koronavirové pandemie vzdát své práce v gastronomickém průmyslu a přešli na balíkové služby, vrátili do svých starých zaměstnání, takže hledání nových kolegů je opět na pořadu dne. Téma férových mezd v době inflace zůstane s největší pravděpodobností horkým tématem i v novém roce. I u nás musí průmysl KEB bojovat s nestálými objemy, zejména v hlavní sezóně, což je výzva pro provozní plánování, protože dodání musí být zaručeno. Lídr trhu Česká pošta přes veškerou snahu v propagaci hlásí roční pokles v objemu cca 2 miliony balíků.
Důraz na rozvoj infrastruktury
Jedním z nejdůležitějších témat v roce 2022 bylo zrychlení plánování infrastrukturních projektů a bude tomu tak i v příštím roce. Zchátralé mosty a silnice, příliš dlouhé výluky, železniční síť, která nezvládá nárůst kapacity a velkou poptávku – to je realita, kvůli které logistika ve střední Evropě pokulhává. Aby bylo možné stavět rychleji, musí se některé věci v plánování a schvalování změnit. Jak to může fungovat, ukázal německý zákon o LNG, se kterým se spolkové vládě podařilo pořídit a postavit plovoucí LNG terminály během pouhých sedmi měsíců. Neméně důležitá je však silniční, vodní a železniční infrastruktura. Spolkový ministr dopravy Volker Wissing (FDP) předložil v listopadu odpovídající návrh zákona. I když je to kontroverzní postup, protože zejména Zelení si nepřejí žádnou výstavbu silnic, cesta je správná – bez infrastruktury nic nefunguje.
I u nás zablýsklo: začíná se stavět dlouho odkládaný obchvat Pardubic, před zahájením stavby je poslední úsek na D1 u Přerova a – i přes dvouměsíční skluz – v únoru bude dokončena zásadní rekonstrukce severní části Děčínského železničního uzlu včetně výměny mostu přes Labe.
Vnitrozemská plavba
Letošní rok také ukázal, že v důsledku změny klimatu lze očekávat delší časové úseky, ve kterých se hladina vody na řekách stane kritickým faktorem pro vnitrozemskou plavbu. To je doprovázeno velkým rizikem při zajišťování dodávek pro průmysl, protože ne vše lze dovézt a zase odvézt po silnici a železnici. Má‑li vnitrozemská lodní doprava přispět k dopravě šetrné ke klimatu, kterou politici opakovaně zmiňovali, pak k tomu musí být také vytvořeny podmínky – jak z hlediska infrastruktury, tak technologií. V roce 2022 existovala řada přístupů ke stavbě lodí optimalizovaných pro nízkou hladinu vody. Mělo by jít především o speciální lodě pro speciální zboží jako je přeprava (petro)chemikálií a jiných surovin. V této oblasti se však Česko bohužel nemusí ničeho obávat, protože říční plavba je na českých řekách prakticky mrtvá.
Petr Rožek
