7. července 2005
Stávající zákon č. 61/2000 Sb., O námořní plavbě, odbor plavby a vodních cest Ministerstva dopravy ČR hodnotil s rozpaky již v okamžiku, kdy před pěti lety vstoupil v platnost. V současné době proto pracuje na přípravě jeho novely. Na hlavní změny, které bude v současné podobě zákona potřeba učinit, jsme se zeptali ředitele odboru plavby a vodních cest Ministerstva dopravy ČR Mgr. Víta Šimonovského.
„Zákon č. 61/2000 Sb., O námořní plavbě, byl přijat poměrně komplikovaně a podle vaší předchůdkyně Magdaleny Konvičkové příliš narychlo. Odbor plavby a vodních cest Ministerstva dopravy ČR nyní uvažuje o jeho novele; čeho by se úpravy měly týkat především?“ „Novela zákona č. 61/2000 Sb., O námořní plavbě, musí reagovat na řadu okolností, které doznaly za téměř pět let jeho platnosti změn. Zákon musí reflektovat jak změny věcných podmínek upravované materie, tak, a to především, také změny, které se udály v legislativním prostředí v souvislosti se vstupem ČR do EU.Nově, exaktněji, bude vymezeno právo vydávat doklady, které zakládají takzvané právo vlajky, tak, aby se předešlo nežádoucím duplicitám v této oblasti. V této souvislosti nelze pominout především normy evropského práva, které musí nový předpis nutně respektovat (uznávání dokladů, akreditačních institucí, norem atd.), totéž se ovšem týká i řady mezinárodních smluv a dohod, které v tomto případě tvoří významný a neopominutelný pramen práva. Novela zákona by měla také vyřešit otázky spojené s námořní dopravou, tedy obchodní záležitosti přepravy zboží po moři včetně příslušných kompetencí dotčených ministerstev. Se vstupem České republiky do EU se rozšířily možnosti českých podnikatelů a výrobců v podnikání v oblasti námořní dopravy, ale právní instrumenty, které by tuto oblast upravovaly, jsou v české legislativě nedostatečné.“
„Kdy by měla být novela předložena a kdy očekáváte, že by měla vstoupit v platnost?“ „V současné době náš odbor shromažduje věcné podklady pro novelizaci zákona. S ohledem na aktuální legislativní priority ministerstva dopravy se uvažuje o předložení návr-hu novely zákona vládě v posledním čtvrtletí příštího roku. V této souvislosti by pak bylo možné očekávat, že zákon vstoupí v platnost v polovině roku 2007.“
„Jakým způsobem by se měl v novém zákoně projevit vstup České republiky do EU?“ „Do zákona by se měly implementovat a transponovat všechny směrnice, popřípadě další právní instrumenty EU v námořní oblasti, které se týkají ČR, v souladu se lhůtami stanovenými v těchto právních normách.“
„Pod patronací obchodněprávní agentury Organizace spojených národů UNCITRAL se připravuje nová námořní konvence; měl by být tento dokument v novele nějakým způsobem zohledněn?“ „V rámci pracovní skupiny III (pro dopravní právo) Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) je od roku 2002 připravován návrh právního instrumentu o mezinárodní přepravě zboží. Tento právní instrument by měl nahradit Úmluvu OSN o přepravě zboží po moři (tzv. Hamburská pravidla) z roku 1978 a Haagsko-visbyská pravidla z téhož roku. Česká republika je smluvní stranou Hamburských pravidel (vyhláška pod č. 193/1996 Sb.). Připravovaný návrh si klade za cíl modernizovat dopravní právo, zohlednit nejnovější technický pokrok, jako je elektronický obchod, a odstranit problémy v oblasti mezinárodní námořní přepravy. Jeho součástí budou pravidla pro uzavírání a provádění smluv, jejichž předmětem je mezinárodní přeprava zboží. Návrh bude definovat strany smluv o přepravě zboží (dopravce, přepravce, příjemce, odesílatel, doručitel, kontrolní strana atd.) a upraví jak uzavírání smlouvy (vystavení a elektronická registrace přepravních dokumentů), tak i její provádění od začátku do konce. Dokument stanoví režim odpovědnosti a bude obsahovat některá ustanovení o sporných záležitostech. Návrh byl zpočátku koncipován jen pro mezinárodní námořní přepravu. Dnes se však prosazuje koncepce, aby se vztahoval na veškeré přepravní operace, to znamená na přepravu ‚z domu do domu‘. Jednání směřují k zohlednění ‚námořní specifičnosti‘, přičemž se snaží obsáhnout i ostatní druhy dopravy. Návrh tak bude postihovat moderní multimodální mezinárodní přepravu zboží. Předpokládá se, že bude připraven do konce příštího roku. Otázka zohlednění tohoto právního instrumentu v novele zákona č. 61/2000 Sb. nebyla zatím otevřena, protože zmiňovaný zákon neřeší otázky námořní přepravy zboží a již vůbec se nezabývá kombinovanou přepravou zboží. Primárně je však nezbytné vycházet z Ústavy České republiky, která stanoví, že vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament ČR souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou automaticky součástí právního řádu s tím, že stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.“
„Vyhláška č. 271/2000 Sb. deklaruje státní podporu provozování námořní plavby a studia námořnického povolání v zahraničí; jaký je zájem o tyto podpory a jaké jsou finanční možnosti státu k jejich poskytování?“ „Náš odbor již několik let marně usiluje o vyčlenění finančních prostředků na podporu studia námořnického povolání v zahraničí. Čeští studenti, kteří studují na zahraničních námořních školách, jsou tak většinou podporováni zahraničními rejdaři nebo si studia hradí sami. Také otázka podpory provozování námořní plavby v ČR není dosud vyřešena. V této souvislosti je sice nezbytné respektovat legislativu Evropské unie v oblasti poskytování veřejné podpory, je však současně skutečností, že ve všech členských zemích EU s dlouholetou námořní tradicí nějaký druh podpory námořního podnikání vždy existoval a existuje i nyní. Když si uvědomíme, že jen cena námořní obchodní lodě se v současné době pohybuje od 70 do 750 milionů USD, je jasné, že bez určitého druhu státní podpory by nebylo možné námořní dopravu vůbec provozovat.“
„Kolik plavidel se v současné době plaví po mořích pod českou vlajkou? Přibývá jich, či ubývá?“ „V současné době je v Námořním rejstříku ČR zapsáno 279 námořních jachet, které mají právo plout pod vlajkou České republiky. Počet těchto námořních jachet má mírně vzrůstající tendenci, to znamená, že více lodí je nově zapisováno, než je z rejstříku vymazáváno. Pokud jde o námořní obchodní lodě, není k dnešnímu dni v Námořním rejstříku ČR zapsána žádná, která by spadala pod požadavky Mezinárodní úmluvy SOLAS a dalších mezinárodních úmluv, přijatých na půdě Mezinárodní námořní organizace (IMO), kterými je Česká republika vázána.“
„Jakým způsobem se Námořní úřad ČR podílí na přípravě mezinárodní legislativy (v rámci EU či IMO)?“ „Náš odbor je pověřen zastupováním ČR v Mezinárodní námořní organizaci v rámci gesce ministerstva dopravy, spolupracujeme při zpracování změn a dodatků k instrumentům IMO, zajišťujeme přístupové procedury k těmto dokumentům a dohlížíme na jejich plnění. V rámci EU se účastníme jednání pracovních skupin, které řeší otázky z oblasti námořní plavby i dopravy koordinují společný postup členských států EU v mezinárodních organizacích OSN.“ Petr Jechort
