4. února 2025, Petr Rožek
5.2. – Dění kolem Panamského průplavu a možné strategické globální obchodní spojení, které je nyní v centru mezinárodní pozornosti, je i zdrojem narůstající nervozity v mezinárodním společenství. A dopady bude mít samozřejmě i na dopravní odvětví.
Již před svou inaugurací nově zvolený prezident USA Donald Trump vyzval Panamu, aby vrátila Panamský průplav do správy USA, vzhledem k rizikům, která představuje angažmá Číny ve dvou přístavních podnicích na obou stranách kanálu (do samotné správy se z pochopitelných důvodů ČLR zapojit nemůže). Minulý týden pak Panamu navštívil nový ministr zahraničí Marco Rubio, aby jednal s místními předáky o této záležitosti.
V návaznosti na to Panama oznámila, že neobnoví svou účast v čínské iniciativě Pásu a stezky (BRI). Toto rozhodnutí, spolu s nedávnými novými, ostřejšími prohlášeními amerického prezidenta a administrativy, vyvolává důležité otázky o geopolitické dynamice kolem kritických globálních dopravně-obchodních uzlů, jakým je Panamský průplav.
Dopravní infrastruktura je ze své podstaty utvářena politickou a geopolitickou dynamikou. Je však důležité poznamenat, že panamské úřady znovu potvrdily svůj závazek zachovat neutralitu Panamského průplavu, jak je uvedeno ve smlouvě o odevzdání průplavu do Panamské správy z roku 1977, která je v souladu se strategickými zájmy USA. Toto potvrzení následuje po nedávných prohlášeních americké administrativy, která zdůrazňují význam průplavu.
Neutralita Panamského průplavu je rozhodující pro jeho pokračující roli jako klíčové tepny pro globální obchod. Zatímco průplav zajišťuje 6 % světového obchodu, ohromujících 66 % jeho dopravy je spojeno s americkými přístavy a slouží také americké vojenské logistice. Ačkoliv USA průplav nekontrolují, udržují si nezadatelný zájem na jeho bezpečnosti a provozní stabilitě.
Od převodu průplavu na Panamu v roce 1999 byly americké investice v regionu omezené a občas USA neměly v Panamě akreditovaného velvyslance. To vytvořilo příležitost pro Čínu rozšířit svůj vliv. V posledních letech Panama upustila od diplomatického uznání Tchaj-wanu a stala se první latinskoamerickou zemí, která podepsala iniciativu Pásu a cesty (BRI). Kromě toho byla v roce 2021 prodloužena koncese na dva z pěti přístavů obklopujících průplav na dalších 25 let společností Hutchison Ports se sídlem v Hongkongu.
Rostoucí environmentální a bezpečnostní rizika v zóně průplavu spolu s rostoucí přítomností Číny v Latinské Americe a jejími investicemi do infrastruktury kolem průplavu zvýšily obavy USA o suverenitu a bezpečnost Panamy. Tyto obavy vyvolaly volání po silnějších ochranných opatřeních, která by chránila průplav před možnými vnějšími vlivy.
Nedávné americké akce by se snad daly interpretovat jako snaha minimalizovat vazby Panamy na Čínu, nebo spíše jako součást širšího strategického kroku k posílení americko-panamských vztahů prostřednictvím zvýšených investic a ekonomické angažovanosti, která by takto čelila čínskému vlivu. Bez ohledu na to mají (měly by mít) USA, stejně jako další velké obchodní země, silný zájem na pokračování podpory stability a neutrality Panamského průplavu, aby byl zajištěn nepřerušený tok globálního obchodu.
Tolik tedy k zřejmě oprávněným obavám USA administrativy ze ztráty strategického vlivu v Panamě. Co se však týče oné čínské angažovanosti v oblasti, je nutno vzpomenout jistou skupinou Hutchison Port Holding se sídlem v Hong Kongu. Tento největší světový investor do přístavních zařízení má podíly na celém světě - ve Španělsku, v Argentině, Austrálii, Egyptě, Indonésii, Pákistánu, Jižní Koreji, Mexiku, Tanzánii, Velké Británii a v Holandsku (sic!), a dokonce i na Ukrajině. Čtenář si proto nechť sám představí, jak obtížné by bylo uchránit tyto destinace před další čínskou expanzí a jaké geopolitické páky by musely být nasazeny, aby se dotčené země pokusily svých závazků zbavit.
Petr Rožek, SSL
