18. prosince 2003
Čtyřmiliónový Busan (podle starší transkripce Pusan) je jedním z nejdůležitějších hospodářských center Jižní Koreje a místní námořní přístav na pobřeží Japonského moře je největším přístavem celé severovýchodní Asie. Z hlediska obratu kontejnerů je dokonce třetím největším centrem překladu kontejnerů na světě – ročně se ve čtyřech jeho specializovaných kontejnerových terminálech přeloží celkem 7,75 miliónu TEU. Správa korejských kontejnerových terminálů (Korean Container Terminal Authority – KCTA) nicméně očekává, že do roku 2011 se tento objem zvýší téměř na dvojnásobek – na 14 miliónů TEU.
Již v roce 1997 místní úřady zpracovaly plán rozvoje přístavu do roku 2011 s cílem upevnit jeho pozici hlavního logistického centra severovýchodní Asie. Přijaly jej v době vrcholící asijské krize, která citelně postihla do té doby dynamicky rostoucí hospodářství korejského „asijského tygra“ a zpomalila první fázi jeho realizace. V současné době jsou však již práce opět v plném proudu – ve-dle státní Správy korejských kontejnerových terminálů se na jejich financování v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru aktivně podílí i soukromý kapitál. Díky tomu by mělo do roku 2011 na ostrově Gadeok na ploše 10 miliónů m2 celkovým nákladem 9,15 biliónu KRW (asi 9 miliard USD) vyrůst třicet nových kotvišť pro velkokapacitní kontejnerové lodě. Kapacita tzv. Nového přístavu je plánována na 8,04 miliónu TEU ročně. Dílčí projekty ovšem budou uváděny do provozu již dříve – například provozovatel terminálu Sinseondae hodlá práce na rozšíření dokončit do roku 2007. Přístav Gamcheon bude podle plánu po dokončení Nového přístavu přeměněn v multifunkční zařízení, jehož součástí budou i loděnice a ropné hospodářství.
Také přístavní správa již jedná s rejdaři o zařazení přístavu do dalších nových linek a buduje informační služby a integrovaný logistický systém. V zájmu hladkého rozjezdu naplánovala na rok 2005 otevření nového veřejného informačního centra v hodnotě 30 miliónů KRW. Současně pro nově vznikající bezcelní zónu v severním přístavu staví novou komunikaci a buduje komplexní počítačově řízený distribuční systém. Průběžně také zajišťuje práce na prohlubování stávajících částí přístavu.
Velký význam plán přikládá i dalšímu rozvoji osobní dopravy – trajekty do Japonska a výletní lodě by měly do roku 2011 přepravovat ročně celkem 2,2 miliónu cestujících. To vše v rámci udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí – Busan si chce udržet svou pozici předního korejského rybářského přístavu, v němž je soustředěno 40 procent domácího překladu mořských produktů.
Plán předpokládá i posílení hospodářství busanského regionu, které by se mělo na očekávaném ročním výkonu překladu 14 miliónů TEU podílet z 35 procent. Metropole jihu země se specializuje hlavně na výrobu automobilů a jejich součástí, stavbu lodí, výrobu vláken a zpracovatelský průmysl. Na korejském importu se ovšem zatím podílí jen osmi procenty.
Brána Asie do Tichomoří
Přístav na východním cípu Korejského poloostrova je tradičně branou Asie do Tichomoří, která těží z centrální polohy mezi Tokiem, Pekingem, Šanghají a Vladivostokem. Od roku 1875, kdy Japonsko přinutilo tehdy vládnoucí dynastii Joseon otevřít Busan a další korejské přístavy mezinárodní dopravě, se vyvinul v hlavní spádový přístav celé severovýchodní Asie. Mimořádnou roli zaujímá i v domácím korejském hospodářství – jako přes hlavní přístav země jím prochází 40 procent celého korejského vývozu, 85 procent všech kontejnerů a 40 procent mořských produktů. Do jedné ze čtyř částí – Severního a Jižního přístavu nebo přístavů Gamcheon a Dadepo – s celkovou délkou pobřeží 202 kilometrů loni najelo loni celkem 46 321 plavidel s celkovou tonáží 291 miliónů tun.
Výstavba prvního přístaviště byla zahájena v roce 1906. Od té doby přístav postupně rostl a dostával moderní uspořádání. V době před druhou světovou válkou jej již tvořila čtyři samostatná přístaviště, sdružená kolem centrálního přístavu. Mohutný impulz pro další rozvoj přístavu přinesla éra kontejnerizace. V letech 1974 až 1982 byly v rámci první a druhé fáze rozvoje zprovozněny čtyři výlučně kontejnerové terminály a terminál pro mezinárodní osobní dopravu. Prvním korejským specializovaným zařízením na překlad kontejnerů se v roce 1982 stal terminál Jasungdae, který na konci roku 1997 odbavil jako teprve šesté zařízení na světě jubilejní dvacetimilióntý kontejner. V roce 1999 ho zprivatizovala společnost Hutchison, respektive její dceřiná společnost Korea Hutchison Terminal.
V rámci třetí fáze rozvoje přístavu pak byl v roce 1991 v Busanu zprovozněn moderní kontejnerový terminál Shinsundae, který provozuje společnost Pusan East Container Terminal Co. (PECT). Nový projekt na rozšíření terminálu předpokládá vysušení dalších ploch – celkem 130 tisíc m2 nových ploch by mělo být k dispozici již v roce 2005.
Stále rostoucí poptávka po kontejnerové dopravě si pak vyžádala výstavbu kontejnerového terminálu Gamman (dokončen v roce 1997) a jako zatím poslední byl loni v únoru dobudován terminál Sin Gamma. Kromě toho v roce 1999 přístav otevřel i plochy vyhrazené na skladování kontejnerů.
Luboš Spálovský
english/sub.htm
