26. července 2019, Martina Vampulová
Vyšší tlak na propustnost evropské infrastruktury, ale také rostoucí export a import z Evropy do Číny či digitální technologie. To vše ovlivňuje činnost největšího německého univerzálního přístavu. A nejen to. Podle vedoucího pražské reprezentace Hafen Hamburg Marketing Ing. Vladimíra Doboše „hýbou“ současnou námořní dopravou dvě skutečnosti. První z nich je neustále se zvětšující velikost kontejnerových lodí a druhou fakt, že i do námořní dopravy zasáhly emisní normy, které by ji měly více „ekologizovat“.
Můžete vaši myšlenku více rozvést?
Velikost lodí přináší úspory pro rejdaře a umožňuje efektivnější provozování lodí. Na druhou stranu ale podstatnou měrou ovlivňuje samozřejmě i fungování námořních přístavů. Vznikla zde nejen potřeba rozsáhlých investic do moderních překladištních zařízení schopných rychle a efektivně obsloužit tyto giganty, ale zároveň i nová situace, kdy se do poměrně krátkého časového období kumuluje stále větší množství zboží, které je nutné přepravit do/z vnitrozemí bez zbytečné kumulace na přístavních terminálech. A zde se zvětšuje tlak také na propustnost evropské dopravní (železniční, silniční a vnitrozemské plavby) infrastruktury, jež se velice rychle dostává na pokraj svých kapacit. Na tento stav je zapotřebí samozřejmě reagovat rozsáhlými investicemi napříč celou Evropou. Kvalita, rychlost a četnost spojení přístavu s vnitrozemím tak hraje stále důležitější roli v konkurenčním boji. Přístav Hamburk podporuje na delší vzdálenosti jako ekologický způsob přepravu zboží po železnici. V dnešní době převyšuje její podíl na vnitrozemských přepravách 45 procent. Například počet pravidelných spojení ucelenými kontejnerovými vlaky mezi přístavem a terminály v České republice značně překračuje číslo 120 za týden. To představuje veliký náskok před konkurencí ostatních evropských přístavů a přispívá k atraktivnosti Hamburku při rozhodování zákazníků pro jeho využití.
Od 1. ledna 2020 začne na moři platit nové nařízení o podstatném snížení emisního limitu pro obsah oxidu síry. Toto nařízení znamená pro rejdaře masivní investice buď do odsířovacích zařízení (tzv. scrubbers), nebo do budoucna přejít na jiné druhy paliva (například LNG). Obojí obnáší obrovské finanční zatížení. Co to vše přinese do sektoru námořní dopravy je spíše otázkou pro rejdaře. Uvidíme, jak zareagují na novou situaci a jak se tyto změny projeví například v cenové politice či tranzitní době přeprav.
Chtěli byste se více zapojit do nové Hedvábné stezky? Jak konkrétně?
Přístav Hamburk je tradičně nejvýznamnějším evropským přístavem pro čínský námořní export i import. Letos byl také v anketě čtenářů odborného časopisu Asia Cargo News oceněn titulem nejlepší světový přístav (Best Global Seaport 2018). Samozřejmě je však zároveň potřeba přizpůsobit se novým trendům v dopravním propojení s touto částí světa, a to železničnímu spojení přes tzv. Hedvábnou stezku. Hamburk se stal jedním z nejvýznamnějších evropských center i pro tyto přepravy. Týdně je v Hamburku odbaveno více jak 235 železničních spojení s Čínou. Loni to představovalo množství 120 000 TEU. Jen pro představu celkem bylo v roce 2018 mezi Evropou a Čínou přepraveno asi 370 000 TEU. Tudíž i v tomto segmentu má přístav Hamburk zákazníkům co nabídnout, a to především díky kvalitním možnostem dalšího propojení přes silnici/železnici/vodu do širokého zázemí přístavu.
Digitalizace dnes hýbe světem logistiky. Jaké inteligentní technologie v přístavu používáte nebo máte v plánu v nejbližší době zavést?
Digitalizace je jednou z cest, jak udržet krok s konkurencí i své postavení na trhu. Hamburský přístav zahájil již před dvěma lety zavádění a testování 5G sítě, která je základním předpokladem pro uplatnění nových technologií a jejich bezproblémové a efektivní fungování. Na to poté navazuje například instalace inteligentních semaforů a železničních výhybek v přístavu, které reagují na konkrétní dopravní situaci, přes provoz autonomních kamionů až po propojení všech informačních systémů v přístavu, zajišťující okamžitou výměnu informací potřebných k fungování všech částí přístavu od příjezdu lodí po odeslání zboží ke konečnému příjemci. Vše směřuje k tomu, aby při kombinaci ekonomických a ekologických aspektů bylo dosaženo co nejoptimálnějších dopravních toků a pohybu zboží v přístavu.
Z nových technologií se testuje pro budoucnost například používaní dronů či možnosti využití technologie firmy Hyperloop Transportation Technologies pro přepravy kontejnerů z přístavu do jeho zázemí.
(mna)
Foto: HHM
