1. dubna 2013
Vliv norem na předpisy pro přepravu nebezpečných věcí (ADN/ADR/RID) neustále narůstá. Nejenže stále častěji jsou v těchto předpisech odkazy na normy, ale také stále více těchto norem je i závazných. Předpisy pro přepravu nebezpečných věcí jsou velmi obsažné, což dokazuje skutečnost, že mají více než tisíc stran. Kdyby se v nich však uváděly ještě i texty všech norem, byly by daleko obsáhlejší a mohly by dosahovat až dvojnásobek tohoto počtu stran. Tak například v Dohodě ADR 2013 je celkem více než 400 odkazů na normy. Z toho je zhruba 170 odkazů na normy evropské (EN, EN ISO, IEC), přibližně 100 odkazů na mezinárodní normy (ISO a IEC) atd.
O jaké normy se tedy vlastně jedná? Jednak o normy odborné (Dedicated Standards), jakož i normy univerzální (General Purpose Standards). Odborné normy jsou normy EN / EN ISO, které mají vztah k ADN/ADR/RID a byly vyvinuty pro oblast přepravy nebezpečných věcí. Jedná se prakticky o všechny normy pro konstrukci, vybavení, zkoušky a značení tlakových nádob, kryogenních nádob a cisteren, které jsou určeny pro přepravu nebezpečných věcí. Normy univerzální jsou normy, které byly vyvinuty za jiným účelem než pro přepravy nebezpečných věcí, například pro stanovení fyzikálních, chemických a mechanických vlastností látek a předmětů, normy pro vybavení vozidel a osádek, normy pro stanovení kvalifikací a podobně.
V oblasti nebezpečných věcí jsou normy používány různým způsobem – rozlišuje se zde, zda se jedná o uplatňování dobrovolné, alternativní či závazné. Příklad dobrovolného uplatňování je například v odstavci 6.1.4.1.1 ADN/ADR/RID, kde je poznámka, že lze použít ocel podle normy ISO 3573:1999, či v pododdíle 8.1.5.2 ADR, kde je uvedeno užití výstražné vesty, jak je například popsána v normě EN 417. Příklad alternativního uplatňování je uveden například v pododdíle 4.1.4.1 ADN/ADR/RID v pokynu pro balení P200 p, kde se požaduje, aby provozní tlak a množství acetylenu nepřekročily hodnoty předepsané ve schválení nebo popřípadě v normách ISO 3807–1:2000 nebo ISO 3807–2:2000.
Závazné uplatňování norem najdeme na mnoha místech předpisů. Mezi takové například patří v ADR a RID v pododdíle 1.8.6.8, kde je stanoveno, že inspekční organizace musí splňovat požadavky normy EN ISO / IEC 17020:2004. O hodně náročnější je závazné uplatňování odborných norem, které je uvedeno v pododdíle 6.2.4.1 ADR/RID pro tlakové nádoby, v samostatné tabulce. Dotčené složky v tom sice vidí ohrožení technického rozvoje, protože aktualizace norem „pokulhává“ za rozvojem techniky, ale i zde s tím předpisy počítají, neboť umož-ňují použití alternativních podmínek, které splňují minimálně stejnou bezpečnostní úroveň. Samozřejmě je to vázáno na schválení příslušným orgánem. Takové podmínky se v pak případě ADR musí hlásit sekretariátu EHK OSN, respektive v případě RID sekretariátu OTIF, který je zveřejní.
Na normy si Evropská komise zřídila vlastní úřad
Rozhodující byl mandát Evropské komise, která v roce 1995 udělila Evropskému výboru pro normalizaci (CEN), v němž požadovala harmonizaci norem vztahujících se k nebezpečným věcem s podmínkami pro přepravu nebezpečných věcí. Cílem bylo a je, aby došlo k ulehčení těchto přeprav při zajištění vysokého stupně bezpečnosti. Mandát se osvědčil například při tvorbě směrnice TPED 2010/35/EU (Přepravitelné tlakové zařízení). Mandátem získal CEN motivaci k tvorbě odborných norem pro nebezpečné věci, které měly nahradit národní normy, jež by například byly zároveň celosvětově harmonizovány se Vzorovými předpisy OSN (tlakové nádoby, cisterny). Koordinace předpisů a norem, které se týkají nebezpečných věcí, je řešena komplexně – příslušná norma je přímo zveřejněna u oficiálního textu, kterého se týká, nikoliv v samostatné publikaci. To znamená s každou novou normou v ADN/ADR/RID, případně revizí stávající normy, je nutné měnit i příslušný text v předpisu.
Vzorové předpisy OSN
Je známo, že předpisy pro přepravu nebezpečných věcí vycházejí ze Vzorových předpisů OSN, které tvoří tzv. UN-Subcommittee of Experts on the Transport of Dangerous Goods. Toto grémium spolupracuje s Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO), takže ve Vzorových předpisech OSN se nacházejí zapracované odkazy na ISO normy. Ty jsou pak s texty Vzorových předpisů přebírány do ADN/ADR/RID. Pokud jsou potřebné pro tyto ISO normy odchylky pro Evropu, jsou pak do evropských podmínek zapracovány jako EN ISO normy.
Jinak je to u evropských norem, které jsou zapracovány do ADN/ADR/RID. Ty jsou na Společném zasedání ADN/ADR/RID projednávány a do textů zapracovávány zvláštní pracovní skupinou Normy, která pod vedením zástupce CEN zasedá v průběhu tohoto zasedání. Tato pracovní skupina musí i řešit rozdílnou periodicitu revizi mezi ADN/ADR RID (dvouletý cyklus) a EN norem (tříletý cyklus u nových a revizí, pětiletý cyklus u prověrky potřebnosti). I z tohoto srovnání je zřejmé, že se jedná o nikdy nekončící proces, který je náročný na trpělivost a preciznost.
Stanislav Hájek,bezpečnostní poradce pro RID a ADR
