Jako každý lichý rok se také rok 2011 nese ve znamení změn úpravy železničních přeprav nebezpečných věcí. Novelizovaný řád RID platí od počátku ledna. Až do 30. června, kdy skončí přechodné období, lze však přepravy realizovat jak podle nových, tak i podle starých podmínek.

Změn doznala již Část 1 ve všeobecných ustanoveních. Například v souvislosti s přepravou nebezpečných věcí jako cestovní nebo ruční zavazadlo byly vytvořeny nové pododdíly 1.1.2.2 a 1.1.2.3, přičemž oddíl 1.1.2.3 Pro mezinárodní přepravu nebezpečných věcí jako cestovní zavazadlo, ruční zavazadlo nebo na vozidlech, dle článku 5 § 1b) Přípojku C, platí pouze v rámci pododdílu 1.1.3.8 ve spojení s kapitolou 7.7.

Zcela přepracována jsou ustanovení pro kombinovanou přepravu v pododdílu 1.1.4.4 Systém kombinované přepravy silničních vozidel; nemění se v něm pouze věci, které není povoleno přepravovat. Naopak umísťování velkých bezpečnostních značek, označení a oranžových tabulek na nosných vozech není při dopravě dopravních jednotek či návěsů zapotřebí, pokud jsou dopravní jednotky nebo návěsy opatřeny velkými bezpečnostními značkami (placards), označeními nebo oranžovými tabulkami podle kapitoly 5.3 nebo 3.4 ADR.

V kapitole 1.2 Pojmy dochází k několika aktualizacím: Pro GHS (Globální harmonizovaný systém) platí jeho 3. vydání, pro Příručku zkoušek a kritérií ke Vzorovým předpisům OSN platí její 5. vydání a pro Vzorové předpisy OSN (tzv. Orange Book) platí jejich 16. vydání. Objevují se i nové pojmy, jako například „vykládce“ (v souvislosti se zavedením povinností v kapitole 1.4).

Větší důraz na bezpečnost

Ve změnách se projevuje také stále větší důraz na zvyšování bezpečnosti, tedy na to, aby všechny osoby přicházející do styku s nebezpečnými věcmi byly před vlastní činností řádně proškoleny. Proto se i v kapitole 1.3 týkající se školení objevila nová ustanovení.

V kapitole 1.4 je pak pro dopravce, kteří provádějí kontroly podle vyhlášky UIC 471–3 (v České republice se jedná zatím pouze o ČD Cargo, a. s.) stanoveno, že pro kontroly kvality platí 6. novelizované vydání vyhlášky UIC 471–3.

Navíc se zavedením dalšího účast-níka, „vykládce“, musel být pododdíl 1.4.2.3 Příjemce přepracován – příjemci odpadla povinnost čištění a dekontaminace vozů.

Nový pododdíl 1.4.3.7 Vykládce

Na konci kapitoly 1.4 je uveden nový pododdíl 1.4.3.7, který stanoví povinnosti vykládce; jeho znění je následující:

Za vykládku se považuje skládání, vykládka a vyprazdňování.

1.4.3.7.1 Vykládce má dle oddílu 1.4.1 především tyto povinnosti:

(a) přesvědčit se za pomoci srovnání údajů v přepravním dokladu s údaji na kusu, kontejneru, cisterně, MEGC nebo vozu, že vykládá správné zboží,

(b) přesvědčit se, zda nejsou nějaká silná poškození kusu, kontejneru, cisterny nebo vozu, která by mohla ohrozit bezpečnost vykládky. V takovém případě se musí přesvědčit, že byla přijata vhodná opatření, a teprve pak zajistit vykládku,

© dodržovat podmínky pro vykládku,

(d) ihned po vykládce odstranit případné ulpívající zbytky a uzavřít všechny ventily,

(e) zajistit předepsané vyčištění a dekontaminaci vozů a kontejnerů a

(f) přesvědčit se, že po vykládce, vyčištění, odplynění a dekontaminaci jsou z vozů a kontejnerů odstraněny všechny BZ a oranžové tabulky;

1.4.3.7.2 Jestliže příjemce používá služeb jiných účastníků (provádějících vykládku, čištění, dekontaminaci atd.), musí provést příslušná opat-ření k tomu, aby bylo zajištěno dodržení ustanovení RID.

Část 2 Klasifikace

V druhé části předpisu RID je například v pododdílu 2.1.3.3 definováno, jak se mají klasifikovat jmenovitě neuvedené látky, včetně roztoků a směsí (jako jsou přípravky a odpady).

V oddílu 2.2.9 Klasifikace jiných nebezpečných látek a předmětů je přepracován odstavec 2.2.9.1.10 Látky ohrožující životní prostředí (vodní prostředí). Je v něm zohledněno nařízení (ES) č. 1272/2008 Evropského parlamentu a Rady z 16. prosince 2008 o zařazování, označování a balení látek a předmětů.

Změny v seznamech v Části 3

Řady změn doznala Část 3 Seznamy nebezpečných věcí, zvláštní ustanovení a vynětí z platnosti pro omezená a vyjmutá množství. Například v úvodní kapitole 3.1 se v odstavci 3.1.2.8.1 doplňuje další zvláštní ustanovení 318. V RID 2009 bylo stanoveno, že druhová a j. n. (jinde nejmenovaná) oficiální pojmenování pro přepravy, u nichž je ve sloupci (6) tabulky A uvedeno zvláštní ustanovení 274 nebo 318, musí být doplněna technickým názvem věcí, pokud jeho zveřejnění nezakazují vnitrostátní předpisy nebo mezinárodní dohoda u látek podléhajících kontrole.

Tabulka A obsahuje takové množství dílčích změn, že je v tomto textu není možné všechny uvést. Zájemce odkazujeme na připravované vydání Řádu RID 2011 (ve Sbírce mezinárodních smluv vyjde pravděpodobně v dubnu). V tabulce se objevují například nová UN čísla 0509, 1471, 3482 až 3496, což jsou konkrétně UN 0509 Hnací prach do náloží, třídy 1; UN 1471 chlornan lithia, suchý, nebo chlornan lithia, směs, třídy 5.1; UN 3482 disperze alkalických kovů, hořlavá, nebo disperze alkalických zemin, hořlavá, třídy 4.3 a UN 3483 Antidetonační směs pro motorové pohonné hmoty, hořlavá, třídy 6.1.

Kapitola 3.4

Velkých změn doznala i kapitola 3.4 Nebezpečné věci balené v omezených množstvích. Nově je uvedeno, že kromě kapitoly 3.4 platí pro nebezpečné věci balené v omezených množstvích ještě tato následující ustanovení RID:

• Část 1, kapitola 1.1 až 1.6, 1.8 a 1.9;
• Část 2;
• Část 3, kapitola 3.1, 3.2 a 3.3 (vyjma ZU 61, 178, 181, 220, 274, 625, 633, a 650e);
• Část 4, pododdíl 4.1.1.1, 4.1.1.2 a 4.1.1.4 až 4.1.1.8;
• Část 5, pododdíly 5.1.2.1a) (i) a b), 5.1.2.2, 5.1.2.3 a 5.1.2.9, jakož i oddíl 5.4.2;
• Část 6 předpisy pro konstrukci oddílu 6.1.4, jakož i pododdíly 6.2.5.1 a 6.2.6.1 až 6.2.6.3;
• Část 7, kapitola 7.1, jakož i oddíly 7.2.1, 7.2.2, 7.5.1 (vyjma pododdílu 7.5.1.4) a 7.5.7 a 7.5.8.

Vyjma letecké přepravy musí být kusy s nebezpečnými věcmi balenými v omezených množstvích opatřeny tímto označením:

Označení musí být lehce rozpoznatelné a čitelné a musí odolat povětrnostním vlivům, aniž by došlo k jeho změně. Horní a dolní část, jakož i orámování musí být černé barvy. Střední část musí být bílá nebo ve vhodné kontrastní barvě. Minimální rozměry jsou 100×100 mm. Šířka čáry orámování musí být minimálně 2 mm. Pokud to vyžaduje velikost kusu, může být označení zmenšeno až na minimálně 50×50 mm, označení však musí zůstat zřetelně viditelné.

Kusy, které jsou baleny podle Podmínek letecké dopravy ICAO, musí být označeny podle následujícího označení:

Vlastnosti označení jsou obdobné jako u označení podle RID.

Část 5 Postupy při odeslání

V kapitole 5.3, která se týká označování a opatřování velkými bezpečnostními značkami, se v pododdílu týkajícím se významu identifikačních čísel nebezpečnosti doplňují nové údaje: X668 velmi toxická látka, žíravá, která nebezpečně reaguje s vodou a 99 různé nebezpečné zahřáté látky.

Zcela přepracována jsou ustanovení o označování a polepování v kombinované dopravě silničních vozidel.

V kapitole 5.4 Dokumentace byl zcela přepracován hned první pododdíl 5.4.0:

„5.4.0.1 Pokud není stanoveno něco jiného, musí být při každé přepravě podléhající RID přiloženy příslušné doklady předepsané v této kapitole.

5.4.0.2 Použití technik systémů elektronického zpracování dat (EPD) nebo elektronické výměny dat (EDI) jako pomůcky nebo místo papírových dokladů je dovoleno, pokud tyto postupy používané pro sběr, uchovávání a zpracovávání elektronických dat splňují právní požadavky z hlediska průkaznosti a přístupnosti dat během přepravy způsobem nejméně rovnocenným jako u papírových dokladů.

5.4.0.3 Je-li využita elektronická výměna dat, pak odesílatel musí být schopen neprodleně údaje poskytnout i na papírovém dokumentu v pořadí, jak je předepsáno.“ Pokud se uskuteční přeprava podle RID, jehož platnost skončila ke dni 31. prosince 2010, je nutno v přepravním dokladu poznamenat: „PŘEPRAVA PODLE RID, KTERÝ PLATIL PŘED 1. LEDNEM 2011.“ Přechodné období končí ke dni

30. června 2011, to znamená, že po tomto datu se tento zápis již v přepravním dokladu NESMÍ objevit!

Pro usnadnění kontroly nebezpečných věcí, aby bylo zřejmé, zda nebezpečná věc má/nemá být označena značkou pro látky ohrožující životní prostředí, byl vypracován nový odstavec 5.4.1.1.18:

„Zvláštní ustanovení pro přepravu látek ohrožujících životní prostředí (vodní prostředí)

Jestliže látka třídy 1 až 9 splňuje klasifikační kritéria odstavce 2.2.9.1.10, musí být v přepravním dokladu uveden doplňkový zápis OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Toto dodatečné ustanovení neplatí pro UN čísla 3077 a 3082 a pro výjimky, které jsou uvedeny v odstavci 5.2.1.8.1.

Pro přepravy v přepravním řetězci, které zahrnují námořní přepravu, je možno uvést místo zápisu OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ zápis LÁTKA ŠKODÍCÍ MOŘÍM (podle odstavce 5.4.1.4.3 IMDG-Code).“

Písemné pokyny pro železniční přepravy

S ohledem na harmonizaci podmínek s Dohodou ADR byl také zpracován zcela nový oddíl, když se do železniční přepravy nebezpečných věcí zavádí nový oddíl 5.4.3 Písemné pokyny, který má následující pododdíly s uvedeným zněním:

5.4.3.1 Pro pomoc v krizových situacích, které mohou nastat během přepravy, je třeba, aby na stanovišti strojvedoucího, na lehce přístupném místě, byly umístěny písemné pokyny v přesně stanovené formě, která je uvedena v pododdíle 5.4.3.4.

5.4.3.2 Tyto písemné pokyny musí dopravce dodat strojvedoucímu (strojvedoucím) před nástupem jízdy v jazyce (jazycích), který umí (umějí) přečíst a kterému rozumí (rozumějí). Dopravce musí dbát na to, aby strojvedoucí písemným pokynům rozuměl a aby byl schopen tyto správně použít.

5.4.3.3 Před nástupem jízdy musí dopravce strojvedoucího informovat o naložených nebezpečných věcech. Strojvedoucí musí do písemných pokynů kvůli opatřením, které musí učinit v případě nehody nebo mimořádné události, nahlédnout.

5.4.3.4 Písemné pokyny by měly, pokud se týká jejich obsahu, odpovídat následujícímu čtyřstrannému vzo­ru.

Stanislav Hájek

Písemné pokyny podle RID

Opatření při nehodě nebo události, při které jsou postiženy nebezpečné věci nebo hrozí jejich postižení

Při nehodě nebo události, která se může stát při přepravě, musí strojvedoucí přijmout následující opatření, pokud mohou být provedena bezpečně a prakticky1):

• zastavit jízdu vlaku / posunovací jízdu s ohledem na druh nebezpečí (například požár, únik nákladu), lokalitu (například tunel, obydlené území) a možná opatření záchranných složek (přístupnost, evakuace), popřípadě na vhodném místě po dohodě s provozovatelem železniční infrastruktury; 
• hnací vozidlo vypnout dle návodu (ukončit provoz); 
• vyvarovat se zdrojů zapálení, zvláště nekouřit a nezapínat elektrická zařízení; 
• dbát na dodatečná upozornění, která jsou stanovena pro nebezpečí všech postižených věcí v tabulce. 

Nebezpečí odpovídají číslům vzorů bezpečnostních značek a označení, které jsou věcem přiděleny během přepravy;

• informovat provozovatele železniční infrastruktury nebo zásahové složky. V informaci podat co nejvíce informací, jak jen je možno, o nehodě nebo události, jakož i o postižených nebezpečných věcech, přitom je třeba dbát pokynů dopravce; 
• připravit informace o postižených nebezpečných věcech (popřípadě přepravní doklady) pro příjezd zásahových složek a mít je ihned k dis-pozici nebo zajistit, aby byly k dispozici, pokud je používána elektronická výměna dat (EDI); 
• při opouštění hnacího vozidla obléknout předepsanou výstražnou vestu; 
• popřípadě použít další ochranné pomůcky;
• vzdálit se z bezprostřední blízkosti nehody nebo události, ostatní osoby vyzvat, aby se rovněž vzdálily, a dbát pokynů vedoucího zásahu (interní i externí); 
• nevstupovat do nebo se nedotýkat uniklých látek a vyvarovat se vdechnutí par, kouře, prachu pobytem na návětrné straně; 
• kontaminované oblečení svléknout a doručit je k bezpečnému očištění. 

1. Je třeba dbát na platná nařízení, která vyplývají z železničně-právních nebo provozních předpisů.