25. dubna 2016
Žádná nová témata na kolejích – tak by se dal charakterizovat předchozí rok v oblasti techniky u cisternových vozů pro přepravu nebezpečných věcí. Diskuse se stále točí kolem pasivních bezpečnostních opatření, která zmírňují účinky nehody. Jedná se například o detekci vykolejení – přístroje, které automaticky rozpoznají vykolejení a zabrzdí.
Digitalizace železniční dopravy přináší i do této oblasti nové impulzy. Zatím se vše točilo kolem mechanických detektorů vykolejení, které byly vyvinuty v minulém století. Tyto detektory byly ve Švýcarsku zavedeny před více než 10 lety. Pohled na ně byl z počátku kritický, zejména při jejich nechtěném účinku v tunelech či na mostech. První generace těchto mechanických detektorů byla „citlivější“, což nouzovým zastavováním vlaků negativně omezovalo železniční provoz. Tyto „dětské nemoci“ jsou dnes již překonány. V roce 2009 se tímto tématem začala zaobírat Evropská železniční agentura (ERA), která nechala za tím účelem vypracovat studii, jež ukázala, že jen vybavení všech železničních nákladních vozů přinese přirozený efekt a náklady budou akceptovatelné k využití.
Dnes stojíme před otázkou, zda mechanické detektory nejsou již překonané. Jakmile se „inteligentní nákladní vůz“ dostane na koleje, měly by se zavádět elektronické senzory, které například vykolejení nejen oznámí, ale také mu zabrání. Těmito inteligentními senzory by se zjišťovaly odchylky na vozech nebo trase, horká ložiska atd., a to dříve, než k vykolejení dojde. Tím se zabývá ustanovená pracovní skupina Detekce vykolejení u Úřadu OTIF.
Stejně těžká a stejně dlouhá je diskuse v otázce rizik vyplývajících z BLEVE (Boiling Liquid Expanding Vapour Explosion). Toto nebezpečí účinku ohně může působit u určitých látek, zejména pod tlakem zkapalněných plynů. Zde se počítá s možností, že výrazně stoupne tlak při současném oslabení pevnosti stěn cisterny při účinku ohně a mohlo by dojít k výbuchu cisterny, které by vedlo ke značnému uvolnění energií (BLEVE). V USA to po určitých negativních zkušenostech v minulosti u přepravy plynů řešili ochrannou izolací cisteren. Zda lze tuto zkušenost přenést i do Evropy, je otázka – americké cisterny jsou totiž proti evropským vybaveny naddimenzovanými bezpečnostními ventily. Evropské cisterny jsou hermeticky uzavřené, a tak je otázka, zda vůbec může dojít k úniku plynu a následnému požáru.
Těžká nehoda vlaku s olejem v USA vedla k tomu, že se opět otevřela diskuse na téma vyšší bezpečnosti cisternových vozů přepravujících hořlaviny. Uvažuje se například o izolaci, silnějších stěnách, zařízeních pohlcujících energii atd. Experti pro přepravu nebezpečných věcí po železnici se v závěru roku 2015 rozhodli, že rok 2016 bude rokem, kdy opět zahájí práce pracovní skupina Technika vozidel a cisteren. Hlavním problémem zůstává otázka náklady/užití, což ovlivní, jak dále postupovat.
Diskutované další pasivní zvyšování bezpečnosti je jen nepatrné při vysokých nákladech, což železniční nákladní dopravu následně proti jiným druhům dopravy znevýhodňuje.
Stanislav Hájek
