Infrastruktura

18.4. – Přestavba železniční stanice Plzeň, která si do roku 2022 vyžádá 6,3 miliardy korun, je v polovině. Je to v současnosti největší rekonstrukce železničního uzlu v Česku, 70 procent nákladů pokryjí evropské dotace. Nyní končí první z pěti staveb, úpravy kolejí a nástupišť ve směru na Prahu za 1,8 miliardy. V plném běhu je druhá stavba, jejíž hlavní částí je přestavba dvou mostů Mikulášská a jižní části osobního nádraží. Demontáž prvního mostu začala v pátek a bude hotova do 24. dubna. Hned poté začne stavba nového mostu.

18.4. – Nedávno skončený březen se stal nejsilnějším měsícem ve více než desetileté historii elektronického mýtného v České republice. „Stát vybral od kamionů 935 milionů korun a poprvé tak překonal devítisetmilionovou hranici, meziročně výběr mýta vyskočil o 11,5 procenta,“ potvrdil Jan Rýdl, vedoucí oddělení komunikace Ředitelství silnic a dálnic, které státní mýto spravuje.

12.4. – Z Prahy by mohly vést čtyři vysokorychlostní železniční koridory, a to do Drážďan, Mnichova, Wroclawi a na Brno a dále do Rakouska. Vyplývá to z dokumentu Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), který projednal magistrátní výbor pro dopravu. Termín stavby není přesně daný, první stavby by mohly začít po roce 2030.

10.4. – Studie proveditelnosti Všejanské spojky má být hotová v první polovině příštího roku. Jde o návrh řešení zlepšení železniční dopravy mezi Prahou a Mladou Boleslaví, mezi Milovicemi na Nymbursku a Čachovicemi má být postavena více než osm kilometrů dlouhá železniční trať.

Pokud stát reprezentovaný ministerstvem dopravy nevypíše technologicky nezávislý tendr na provozovatele mýtného systému v ČR po roce 2019 a bude předem preferovat satelitní technologii, hrozí, že se znehodnotí investice v řádu miliard korun, které se dosud do provozu mýtného systému v ČR investovaly. „Přijde mi to, že stát se chová tak, jako by ten systém, co tady funguje, nebyl jeho, ale někoho jiného a on si nyní rozmýšlí, zda ho použije dále nebo ne,“ říká generální ředitel společnosti Kapsch ČR Karel Feix.

Třetí dubnový den uplynulo přesně 10 let od vytvoření světového rychlostního rekordu vlaku na konvenční trati, francouzský rychlovlak TGV tehdy dosáhl rychlosti 574,8 km/hod. Tyto vlaky jezdí běžně rychlostí přes 300 km/hod., o které se nám na české železnici může jen zdát. Jak dlouho a dočkáme se vůbec vysokorychlostních tratí i u nás? Na toto téma se v poslední době rozproudila na různých úrovních poměrně bouřlivá diskuse.

7.4. – Stavaři dál pracují na stabilizaci posledního úseku dálnice D8 přes České středohoří. Hotových je už 120 pilotů, které mají odstranit potíže s nestabilitou estakády u Prackovic. Potvrdil to mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl. U Prackovic je provoz od prosincového otevření dálnice sveden do jednoho pruhu.

3.4. – Piráty silnic na modernizované dálnici D1 bude postihovat úsekové měření rychlosti mezi exity 49 Psáře a 56 Soutice. Dopravně bezpečnostní akce má za cíl plynulejší provoz, méně nehod a nebezpečných situací. Podle ministerstva dopravy se detekční kamery loni osvědčily u Brna, kde v souvislosti s jejich nasazením poklesla nehodovost v měřeném úseku. Výzvu k zaplacení tisícikorunové pokuty dostalo zhruba 150 tisíc řidičů, tedy pouze tři procenta projíždějících vozidel.

2.4. – Výstavbu vysokorychlostních železničních tratí v České republice významně uspíší změny v legislativě, pokud poslanci schválí novelu stavebního zákona. Teoreticky by tak v roce 2030 například mohla existovat část trati Praha – Drážďany. Tvrdí to ředitel odboru strategie Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Radek Čech. V Pardubicích se koná dopravní konference, jedním z témat jsou právě rychlostní železniční tratě. SŽDC pracuje na studiích proveditelnosti tratí mezi Prahou a Drážďany nebo Prahou, Brnem a Břeclaví, což potrvá dva až tři roky.

V letošním roce bude již přibližně 1800 kilometrů českých železničních tratí vybaveno komunikačním systémem GSM-R, který sjednocuje rádiové komunikace používané v Evropě pro řízení železničního provozu do jednoho systému. Výrazně horší je situace s výstavbou evropského zabezpečovacího systému ETCS, který byl v loňském roce k dispozici na pouhých 22 kilometrech českých železničních tratí.