25. ledna 2015
Ministerstvo dopravy tím reaguje na rozšířený zlořád při prodávání ojetých vozidel. Snižováním počtu najetých kilometrů se podvodně zvyšuje cena prodávaných ojetin. Databáze by měla nyní tyto podvody alespoň znesnadnit. K vyhledání údajů v databázi je potřeba podle údajů v technickém průkazu zadat VIN vozidla a číslo protokolu technické prohlídky. Ministerstvo však současně upozornilo, že data získaná z databáze mají pouze informativní hodnotu a zatím v ní nejsou údaje o nově dovezených ojetinách, které v ČR dosud neprošly technickou kontrolou.
„Tato databáze samozřejmě sama o sobě není dostatečný prostředek k zabránění podvodům při prodeji ojetých vozidel,“ uvedl na dotaz Dopravních novin Zdeněk Neusar z tiskového oddělení ministerstva dopravy. „Ověření stavu tachometru v databázi má pouze informativní hodnotu, přičemž údaje o najetých kilometrech nebudou zatím k dispozici u nově dovezených ojetých aut, která v Česku neprošla technickou kontrolou. Ministerstvo dopravy proto nadále apeluje na kupce ojetých vozidel, aby při koupi postupovali obezřetně,“ zdůraznil Zdeněk Neusar.
Právní problematiku přetáčení tachometrů podle ministerstva dostatečně řeší současná právní úprava, podle níž stav počítače ujeté vzdálenosti silničního motorového vozidla nesmí být pozměňován. „Tomu, kdo si tuto činnost objedná, hrozí pokuta až 50 tisíc Kč, a osobě, která přetočení uskuteční, až 5 milionů Kč (na tuto činnost je nahlíženo jako na podvod),“ vysvětlil Zdeněk Neusar. Stav tachometrů je sledován při každé evidenční kontrole. Pokud se v STK zjistí nějaké podezřelé okolnosti, stav se prověří a příslušný úřad s rozšířenou působností případně zahájí standardní správní řízení. U vozidel ze zahraničí ministerstvo v každém případě doporučuje před koupí provést kontrolu veškeré dokumentace a důslednou prohlídku vozu odborníkem.
Problém pro menší dopravní a logistické firmy
Podvody při prodeji ojetých vozidel trpí zejména menší dopravní a logistické firmy, které svůj vozový park někdy doplňují či obnovují právě koupí ojetých vozidel. U užitkových vozidel je také obtíženější odhadnout ujeté kilometry podle vzhledu vozidla. Jsou to auta určená k práci, proto mohou mít ledacos za sebou už po pár měsících provozu. „Zejména menší živnostníci a firmy, které vyhledávají ojeté vozy za rozumnou cenu a vyžadují spolehlivost, se řídí údaji na tachometru. A právě na ně nejvíc dopadá nešvar stočených kilometrů,“ uvedl pro Dopravní noviny Ing. Zbyněk Veselý, předseda sdružení SOVA, které se problematikou podvodů při prodeji ojetých vozidel dlouhodobě zabývá.
Kupující si tak pořizují vozidla, která jsou mechanicky opotřebovanější, než by odpovídalo počtu najetých kilometrů. „Navíc vůz, o kterém nevíme, kolik má vlastně najeto kilometrů, nemůže být samozřejmě správně servisován. Nevíme, kolik mají najeto jednotlivé jeho součásti a kdy by měly být správně vyměněny. Z toho vyplývají všechna ostatní rizika – ohrožení bezpečnosti a zdraví a také peněženky, protože takový vůz zpravidla vyžaduje větší investice do oprav, než by člověk podle stavu tachometru čekal, a také ztráta výdělků po dobu oprav. A nelze opominout ani vysoké riziko propadu ceny při prodeji, pokud kupec zjistí, jak to je s kilometry doopravdy,“ řekl dále Ing. Zbyněk Veselý.
Neutěšený stav na českých silnicích
Po českých silnicích tak podle sdružení SOVA jezdí téměř polovina automobilů s upraveným počtem najetých kilometrů. Pokud ukazatel stavu najetých kilometrů na tachometru neodpovídá skutečnému stavu, auto je při prodeji předražené a přináší to také bezpečnostní rizika. Automobil s více najetými kilometry by totiž měl podstoupit zcela jiné servisní prohlídky, jinak hrozí selhání důležitých dílů. „Prodejce si vybere pro koupi vozu některou ze zemí, kde neexistují nebo jsou jen velmi těžko přístupné databáze najetých kilometrů, jako je třeba Itálie,“ vysvětlil Ing. Zbyněk Veselý, jak tyto podvody probíhají. „Většinou jde o levnější vozidla s vysokým nájezdem kilometrů, například kolem 250 tisíc. Po dovezení do České republiky vůz stočí na zhruba 140 až 150 tisíc kilometrů, aby ho zatraktivnil. Při první kontrole na STK hned po dovozu do stanice technické kontroly tento falešný stav kilometrů zaznamená a uloží do systému,“ dodal.
Následná hodnocení v rámci různých kontrolních systémů proto mohou být u dovážených vozů zavádějící a nemusejí stočené kilometry odhalit. Samotné technické provedení tohoto podvodu je jednoduché a v drtivé většině probíhá elektronicky, za pomoci notebooku, propojovacího kabelu s řídicími jednotkami vozu a příslušného softwaru. Jedná se o časově nenáročnou operaci v řádu několika minut. U vozidel domácího původu bývá systematicky „stáčen“ počet kilometrů před každou návštěvou STK a nakonec má při prodeji vůz i o sto tisíc kilometrů méně. Je to levný, rychlý a účinný podvod, kterým se významně zvýší prodejní cena.
„Jsou třeba další kroky“
Podle Ing. Zbyňka Veselého by nově zpřístupněná databáze měla být jen jeden z více kroků, které by byly pro zlepšení situace třeba. Problémem je zejména to, že ke stočení tachometru může dojít již před návštěvou STK, pokud původní majitel plánuje budoucí prodej. „Legislativa je v ČR v této věci stále příliš obecná, dá se využít prakticky jen ustanovení o podvodu, a to je podle nás nedo-stačující. Policie, státní zastupitelství ani soudy se přetáčením prakticky nezabývají, i když se jedná o organizovanou trestnou činnost se škodou v řádu miliard Kč každý rok,“ dodal Ing. Zbyněk Veselý. Situaci nijak neusnadňuje ani nejednotný postoj evropských zemí k tomuto problému. Právní prostředí se velmi liší – v několika zemích, jako třeba Německo nebo Francie, je přetáčení trestným činem, v jiných, jako Velká Británie, je přetáčení trestáno v rámci nezákonnosti uvádění falešných údajů o vozidle jako zboží. Centralizovaná evropská právní úprava chybí stejně jako centrální evropská databáze najetých kilometrů, která by problém mohla výrazně omezit.
Pavel Toman
