22. listopadu 2016, Milan Frydryšek
Sdružení ČESMAD Bohemia před dvěma týdny reagovalo na to, že vláda vzala 7. listopadu na vědomí, že bude rozšířeno výkonové zpoplatnění silnic v rozsahu 850 až 3000 km s tím, přesné číslo bude stanoveno na základě následné analýzy. Právě tento obrovský rozptyl v možném rozšíření zpoplatněných úseků dopravce znepokojuje. Rozsah zpoplatnění je zcela zásadní pro nákladovost systému. Tam, kde se nejezdí, se ani nic nevybere. Proto dopravce, kteří mýto platí, zajímá, jak experti koaličních stran dospěli k tak neurčitému rozsahu. Jde o tendr za desítky miliard, v minulosti zde bylo mnoho spekulací, proto je takové rozhodnutí bez podkladů zatím nesrozumitelné, upozornili dopravci.
„Proč byly stanoveny hranice rozsahu rozšíření ještě před provedením analýzy? Může se ukázat, že případné rozšíření dává smysl jen na 200 kilometrech silnic I. třídy. Ministerstvo pak nesplní usnesení vlády? Vypadá to tak, že se věnuje větší pozornost možným dodavatelům systému a jejich technologiím než plátcům. Je přece důležitější, aby mýtný systém byl levný, efektivní a uživatelsky přívětivý, a je jedno, jestli jej zajistí firma Kapsch, SkyToll nebo někdo jiný, kdo podá nejvýhodnější nabídku. Vláda by měla o budoucnosti mýtného systému jednat transparentně a za účasti odborné veřejnosti, abychom se dočkali co nejvýhodnějšího řešení především z pohledu uživatelů a daňových poplatníků. Proto čekáme, jestli nás k diskusi o konceptu mýta a jeho rozšiřování ministerstvo dopravy přizve,“ řekl generální tajemník Sdružení ČESMAD Bohemia Vojtěch Hromíř.
Tyto své argumenty dopravci sdělili formou otevřeného dopisu i premiérovi Bohuslavu Sobotkovi. Uvádí se v něm rovněž, že sdružení zastřešuje téměř 2200 českých autodopravců s více než 25 000 vozidly a že jeho členové platí České republice jednu šestinu z celkového objemu mýta, tedy zhruba 1,7 miliardy Kč ročně.
SkyToll: konečný účet za smlouvu s Kapschem bude vyšší
Před dvěma týdny také uspořádala společnost SkyToll v Praze tiskovou konferenci, kde reagovala na skutečnost, že Ministerstvo dopravy ČR uzavřelo 28. srpna 2016 s dosavadním dodavatelem služeb elektronického mýta smlouvu o zajištění provozu systému elektronického mýta po roce 2016. Podle ministerstva se jejím podpisem státu podařilo zajistit úspory ve výši 28 procent. Analýza dodatků však podle zástupců SkyToll ukazuje, že cena uváděná ministerstvem dopravy není konečná. Kromě služeb bez horního ohraničení ceny je v dodatcích skryto například i dalších zhruba 750 milionů Kč, které se vážou na tzv. bonusy dodavateli. Dalších 340 milionů Kč zaplatí stát za zavedení Evropské elektronické mýtné služby (EETS), kterou po uplynutí tří let nebude vlastnit, takže závislost na dodavateli bude pokračovat i nadále. Dále ustanovení, že veškeré mýtné, vybrané nad stanovenou míru efektivity 95 procent, bude rozděleno mezi zadavatele a dodavatele rovným dílem, se v nové smlouvě nijak nemění.
„Ustanovení přešlo z původní smlouvy s konsorciem Kapsch z doby před spuštěním systému v roce 2006 a zadavatel na ně přistoupil, ačkoliv je mu známo, že efektivita výběru dlouhodobě přesahuje 99 procent. V praxi to znamená, že dodavatel každý rok zinkasuje dalších zhruba 250 milionů Kč, takže deklarovaná hodnota tříleté zakázky bude o zhruba tři čtvrtě miliardy vyšší,“ uvedl Matej Okáli, CEO a předseda představenstva společnosti SkyToll.
K odstranění závislosti na firmě Kapsch prý nedošlo
Navíc současnému dodavateli podle něj nahrávají i dodatky k původní smlouvě. „Ačkoli ministerstvo dopravy deklaruje, že se podpisem dodatků konečně zbavilo závislosti na konsorciu Kapsch a učinilo tak důležitý krok k vypsání otevřeného technologicky neutrálního výběrového řízení, ve skutečnosti dodatky jeho závislost nejen stvrzují, ale dokonce posilují,“ upozornil Matej Okáli. Oprávněnost tohoto názoru podle něj podporuje i skutečnost, že podle uzavřených dodatků dodavatel ministerstvu nepředá zdrojové kódy k řešení EETS. V článku 16.5 Dodatku č. 1-2016 je totiž stanoveno, že dodavatel nemusí pro předání EETS poskytovat žádnou součinnost. Vzhledem k tomu se bude zadavatel po ukončení platnosti dodatků, tedy za tři roky, nacházet de facto i de iure ve stejné situaci jako před jejich uzavřením. „Uzavření dodatků tak i v tomto případě fakticky představuje pouze odklad řešení současné situace. A lze se důvodně obávat toho, že za tři roky ministerstvo opět zopakuje výběr provozovatele s využitím JŘBU,“ uvedl dále Matej Okáli.
(lan)
