13. dubna 2015
Zástupci Sdružení ČESMAD Bohemia se minulý týden v Bruselu zúčastnili spolu s šedesátkou dopravců z Polska, Rumunska, Maďarska a Litevska protestu proti zavedení německé minimální mzdy (MiLoG). O protestu, který se uskutečnil pře sídlem Evropského parlamentu, následně informovala Michaela Havelková ze Sdružení ČESMAD Bohemia.
Během protestu byla předána petice proti zavedení tohoto nařízení podepsaná představiteli sdružení z uvedených zemí viceprezidentovi výboru TRAN EP (odpovědného za dopravu) Istvánu Ujhelyimu. Den protestu nebyl vybrán náhodně, ve večerních hodinách totiž proběhla v parlamentu rozprava k problematice MiLoG. Problémem podle Michaely Havelkové však je, že europoslanci nejsou v názoru na zavedení minimální mzdy v Německu jednotní.
Zástupce Sdružení ČESMAD Bohemia před budovou parlamentu navštívilo deset českých europoslanců, mimo jiné Martina Dlabajová, Evžen Tošenovský, Jiří Pospíšil, Pavel Svoboda, Jan Zahradil a Miroslav Ransdorf. A všichni podle Michaely Havelkové přislíbili podporu při jednáních v EP proti zrušení tohoto opatření německé vlády.
Vágní reakce první komisařky
„Po hodinách protestu a čekání na verdikt Komise se dočkali jen vágních slov eurokomisařky pro dopravu Violety Bulcové,“ uvedla následně Martina Dlabajová. Eurokomisařka totiž dopravcům sdělila, že „Evropská komise tento německý předpis a jeho dopad na dopravní sektor velmi důkladně hodnotí, proto není stále schopna poskytnout na otázky Evropského parlamentu konkrétní odpovědi“. Velká část poslanců napříč politickým spektrem se však podle Martiny Dlabajové s touto pasivitou komise nespokojila.
„Každý stát má plný nárok na vlastní zákon o minimální mzdě, není ovšem možné, aby aplikace takového zákona odporovala základním principům EU. A tady jde jednoznačně o postup proti základním principům volného trhu a volného pohybu osob a služeb,“ uvedla ve svém projevu Martina Dlabajová. Přes četné písemné i ústní dotazy podle ní Evropská komise zatím ani nenaznačila, zda mají podnikatelé šanci se svými protesty uspět.
„Německé opatření bohužel zapadá do současného trendu rostoucího protekcionismu v rámci Evropské unii. Mezi státy se staví neviditelná bariéra a soudržnost zemí se v mnoha ohledech rozpadá,“ dodala Martina Dlabajová. Podle ní je nebezpečné především to, že pokud aplikaci zákona v této podobě Německo obhájí, lze očekávat řetězovou reakci v dalších zemích.
Kromě finanční zátěže představuje aplikace zákona také obrovský nárůst byrokracie, která je v rozporu s přijatým evropským principem smart regulation. „Opravdu můžeme ve 21. století v Evropské unii po firmách požadovat zasílání dokumentace faxem do Kolína či podrobné pracovní záznamy jejich zaměstnanců vedené pouze v němčině?“ zeptala se komisařky Violety Bulcové česká poslankyně Martina Dlabajová. A pokračovala dotazem na to, zda je komisařka připravená spustit řízení pro nesplnění povinností proti Německu v případě, že se prokáže nesoulad mezi německými zákony a právem EU.
(lan)
