30. června 2014
Mezinárodní unie silniční dopravy IRU si nechala zpracovat čtyři nezávislé studie o ztrátách plynoucích z neuplatňování systému TIR v Rusku. Například v Kazachstánu se tyto dodatečné náklady mohou za rok vyšplhat až na 105,8 milionu USD a v Bělorusku na 38,8 milionu USD. Začátkem června o tom informovala Michaela Havelková ze Sdružení ČESMAD Bohemia.
Studie vypracovaly nezávisle na sobě dánský institut Copenhagen Economics, ruská Vysoká škola ekonomická, kazašský ústav pro dopravu a komunikace a výzkumný ústav běloruského ministerstva dopravy BeINIIT Transtechnika. Ač každé pracoviště použilo jiné metody, všechna potvrdila významné dodatečné náklady, které firmám přináší neuplatňování Úmluvy TIR v Ruské federaci, uvedla Michaela Havelková.
Nejde přitom jen o přímé náklady, jako jsou například dodatečné záruky ve výši 83 až 2574 USD za přepravní operaci či platby za povinné dodatečné služby celních agentů, jež by za těchto podmínek dosáhly ročně až 2,2 miliardy USD. Vedle toho je třeba počítat i s vedlejšími náklady. Dopravci jsou nyní podle studií například nuceni vynakládat na administrativní práci spojenou s vyřizováním záruky a souvisejícími činnostmi o čtvrtinu času více než dříve. Navíc se zvyšuje finanční zátěž, protože ruský systém již není striktně záruční a odpovědnost je zcela na dopravci. Rostou také náklady spojené s používáním náhradních tras a prodlužují se čekací doby na hranicích.
V rozporu s principy celní unie
Opatření cel Federální celní správy Ruské federace nejenže komplikují život dopravcům, ale jsou i v rozporu s principy celní unie. Národní ztráty v Kazachstánu mohou dosáhnout až 105,8 milionu USD za rok, což představuje 82 procent ročního obratu sektoru mezinárodní silniční dopravy v zemi. V případě běloruských dopravců studie vyčíslily tento dopad až na 38,8 milionu USD.
Novým ruským systémem, který přináší dodatečné náklady, nejvíce strádají podle Michaely Havelkové střední a malí dopravci. Současný ruský tranzitní záruční systém také již není transparentní a nemá spolehlivý cenový systém. Dopravci jsou závislí na celních agentech a nelze vyloučit, že někdy záruky vůbec neposkytnou. Vzhledem k tomu, že neexistuje spolehlivý záruční systém, bude i pro samotnou Federální celní správu RF složité získat od zahraničních dopravců zpět cla a daně. Případné ztráty pro Rusko tak mohou celkově činit až šest miliard USD ročně, dodala Michaela Havelková.
Obavy má i SSL
Na negativní důsledky postupu celní správy v Rusku upozornil také předseda Pracovní skupiny celní Svazu spedice a logistiky ČR Stanislav Šuch. „Verbálně je zainteresovaná veřejnost občas ujišťována, že příslušné orgány hledají řešení, ale fakticky celní správa Ruské federace uznávání karnetů TIR uplatňuje velmi výběrově a diskriminačně. Tato situace směřuje k neblahému konci, který si v EU nikdo nepřeje. Ruská strana i přes silný mezinárodní tlak (dotčené státy Úmluvy TIR, IRU, EU, OSN) přestává ve věci uznávání karnetů TIR komunikovat odpovídajícím způsobem,“ uvedl Stanislav Šuch.
Hrozící vystoupení Ruska ze systému TIR bude podle něj pro dopravce znamenat nejen zvýšení dopravních nákladů, ale i organizační komplikace, které pak v přeneseném důsledku zdraží převážené zboží. „Před vstupem zboží do Ruska budou všichni dopravci postaveni do situace, kdy nebudou mít záruční doklady, které by ruská strana akceptovala. To znamená, že na hranicích EU s Ruskem budou muset vystavovat tranzitní doklad včetně ručení od ruských hranic dále do vnitrozemí nebo zajistit vyclení. Podobné komplikace všechny dopravce čekají při vstupu zboží z Ruska do EU,“ řekl Stanislav Šuch.
Vystoupení Ruska ze systému TIR by podle něj také přineslo výrazné omezení flexibility dopravy zboží mezi státy EU a Ruskem. Výrazné dopady by tak pocítily obě strany. Navíc v současné době ještě není jasné, zdali postup, který je ruskou celní správou nyní uplatňován, bude uplatněn také ve státech, které na konci května tohoto roku podepsaly smlouvu o vytvoření Eurasijského svazu (Bělorusko, Ruská federace a Kazachstán).
(lan)
