8. května 2017, Milan Frydryšek
Tento měsíc má Evropská komise předložit návrh první části tzv. silničního balíčku, která se bude týkat pravidel pro přístup na trh, sociálních předpisů a zpoplatnění infrastruktury. A v jeho rámci by měla být formulována i všeobecně platná pravidla ochrany trhu, jež jsou nyní řešena prostřednictvím národních sociálních předpisů typu MiLoG či Loi Macron.
Čeští dopravci doufají, že do konečné podoby se jim podaří prosadit takové podmínky, které by alespoň zčásti odpovídaly jejich představám o budoucím fungování jednotného dopravního trhu. V tom, že Evropská komise, která kvůli uplatňování minimální mzdy na zahraniční řidiče vede infringement s Německem a Francií, zahájila nyní stejné řízení i s Rakouskem, vidí čeští dopravci signál, že ani rakouský zákon není v pořádku.
V květnu má být zveřejněna první část balíčku, která se bude týkat přístupu na trh v silniční nákladní dopravě, sociálních předpisů a zpoplatnění infrastruktury, na podzim bude zveřejněna část věnovaná autobusové dopravě, bezpečnosti provozu a ekologickým parametrům vozidel.
Koncem března se uskutečnilo jednání předsednictva Sdružení ČESMAD Bohemia, jehož se zúčast-nil také europoslanec Pavel Telička. Dopravci ho na setkání informovali o svých prioritách, kterými jsou volný přístup na společný evropský trh a sociální předpisy. On jim přiblížil situaci v Evropském parlamentu a nastínil možnosti, jak prosadit své požadavky. „Určitě se těšíme na spolupráci s ním i s dalšími českými europoslanci,“ uvedl generální tajemník Sdružení ČESMAD Bohemia Vojtěch Hromíř. „Pro nás by samozřejmě bylo velmi dobře, kdyby co nejvíc našich zástupců v EP dokázalo při projednávání balíčku aktivně vystoupit jak ve své frakci, tak v plénu Evropského parlamentu, případně se stali zpravodaji některé části balíčku. A bude důležité, aby uměli popsat problematická témata z našeho českého pohledu,“ dodal.
„Předpokládáme, že chleba se bude lámat v rámci letního sbírání připomínek k návrhu a na podzim, kdy se s nimi parlament bude snažit vypořádat. Očekávají se stovky pozměňovacích návrhů. Za nás stále platí, že chceme, aby balíček řešil rozsah uplatňování národních sociálních předpisů na zahraniční řidiče. I na-dále nabízíme kompromis, který jsme dohodli s německým sdružením autodopravců BGL, tedy návrat řidiče i vozidla do země registrace vozidla alespoň jednou během čtyř týdnů. A pokud není splněno toto pravidlo, tak akceptujeme uplatnění národních předpisů země, kde se řidič a vozidlo pohybují déle (samo-zřejmě pro vozidlo by musel být jiný druh sankce). Zdá se nám to stále lepší řešení než koncept, který je založen na počítání dní, které řidič stráví v té konkrétní zemi. Komise mluví o pěti, sedmi nebo devíti dnech, což by například běžným bilaterálním přepravám absolutně nevyhovovalo,“ řekl Vojtěch Hromíř.
„Země, které zavádějí ochranářská opatření, argumentují tím, že ve východní a střední Evropě jsou jiné náklady na pracovní sílu. Ovšem v různých zemích jsou i jiné odvody ze mzdy pro podnikatele a jiná struktura mzdy. U nás se pracuje se stravným a kapesným a zaměstnanci to v podstatě za součást mzdy považují, patří to k jejich příjmu. I to by se muselo vzít v úvahu s případným plněním sociálních předpisů bohatších zemí. Pokud by další vyjednávání dopadla v náš neprospěch, tedy že budeme muset v zahraničí vykazovat mzdy či příjmy řidičů, bude napros-to nezbytné, aby stát stávající koncept změnil a všechny položky nastavil tak, aby se daly zahrnout do výpočtu minimální mzdy podle požadavků zemí, které tyto výkazy po nás požadují. Mimochodem, toto je cesta, o které nyní hodně uvažuje Maďarsko,“ řekl Vojtěch Hromíř. „To je krok B, kdyby to nakonec dopadlo špatně. Nevítáme to, ale pokud by to dospělo až sem, budeme chtít, aby i dopravci ze zahraničí, kteří jezdí k nám, podléhali stejné byrokracii jako my, když jezdíme k nim,“ dodal.
Nejednotný postup v rámci V4
Velkým problémem je, že ani svazy dopravců z jednotlivých zemí se stále nedokáží dohodnout na jednotném postupu, a to ani v rámci asociací ze zemí visegrádské čtyřky. Jejich zástupci jednali v dubnu v Budapešti, kde se sešli představitelé sdružení ČESMAD Bohemia, ČESMAD Slovakia, polského svazu ZMPD a maďarského MKFE. „Představili jsme zde naše názory na jednotlivé položky silničního balíčku, včetně možného řešení. A musím říci, že na jednotném postoji jsme se neshodli. Naši kolegové z Maďarska mají především problém s návratem vozidel domů. To znamená, že mají velkou kapacitu kamionové dopravy, která neodpovídá jejich obchodní výměně; tuto kapacitu mají umístěnou právě v zemích, kde jim naše vozidla z východu vadí. To je pak ten hlavní důvod, proč některé země přicházejí s protekcionistickými opatřeními a snaží se je protlačovat přes sociální předpisy řidičů; ve skutečnosti jde o dopravní kapacitu nebo obecně jakoukoliv kapacitu služeb,“ uvedl Vojtěch Hromíř.
„Od polského sdružení jsme se bohužel opět jednoznačné stanovisko nedozvěděli, v zásadě asi také nepodporují návrat vozidel domů. A navíc by se asi spíš klonili k možnosti počítat dny. Ale představují si, že jim západní partneři přistoupí na 15 až 20 dní, což je podle našeho názoru zcela nereálné. U kolegů ze slovenského sdružení ČESMAD předpokládáme, že by postupovali zhruba stejně jako my,“ dodal.
Výzva k pozastavení kontrol minimálních mezd
Výstupem z konference byla deklarace, kterou za ČESMAD Bohemia podepsal 1. viceprezident Josef Melzer a která jasně řekla, že sdružení dopravců ze zemí V4 se chtějí podílet na vyjednávání o budoucím řešení, avšak těžko se vyjednává pod hrozbou pokut a penalizací, jak je tomu například ve Francii, v Německu či Rakousku. Proto další částí této deklarace byla výzva těmto zemím, aby zavedly moratorium na kontrolní činnost do doby, než se najde jednotné evropské řešení. „Také jsme v deklaraci opakovaně vyzvali Evropskou komisi, aby co nejrychleji zveřejnila nějaký výstup z řízení, která vede s Německem a Francií,“ dodal Vojtěch Hromíř.
Navíc v současné době nespí kromě západních zemí ani třetí strana, odbory. Evropský odborový svaz ETF organizoval 26. dubna v Bruselu demonstraci za sociální práva a jistoty řidičů v kamionové dopravě. „Odbory v silničním balíčku vidí příležitost pro zlepšení podmínek řidičů. Je otázkou, jestli různé MiLoGy a Loi Macrony přinesou dobro i třeba řidičům z České republiky. Ale evropské odbory jsou jednotné a v tomto kontrastu je ještě patrnější slabina našeho dopravního sektoru, který není schopen se sám sjednotit na nějakém postoji a strategii,“ upozornil Vojtěch Hromíř.
Milan Frydryšek
