9. června 2014
Dne 15. května vstoupily v účinnost Všeobecné přepravní podmínky ČESMAD Bohemia, kterými největší sdružení silničních dopravců v České republice reaguje na nový občanský zákoník a neexistenci silničního přepravního řádu. Podrobnosti o jejich vzniku a jak mají dopravcům pomoci nám přiblížil prezident sdružení Ing. Vladimír Starosta.
„Co si od nových přepravních podmínek, které jste zveřejnili, slibujete?“
„Prvním lednem letošního roku jsme z hlediska legislativy vstoupili do nové éry, protože jednak přestal platit silniční přepravní řád a jednak vstoupil v účinnost nový občanský zákoník. Proto se Všeobecnými přepravními podmínkami přicházíme právě nyní. Ovšem je tu i další, a řekl bych mnohem zásadnější důvod, proč vůbec vznikly. Jeden z mých kolegů kdysi trefně poznamenal, že doprava je složitý obor, který je vázán mnoha povinnostmi, ale nedisponuje tolika právy. V době, kdy vše běželo snadno a každý se zajímal o to, aby jeho firma dále rostla, jsme se této disproporci příliš nevěnovali. Ovšem s poklesem ekonomiky jsme se museli zaměřit na všechny možné rezervy, které jsme měli. A nyní, když se situace již lepší, vidíme, že právě jednou z nich je i oblast přepravního práva. Právě ta je, vedle druhotné platební neschopnosti, určitým rizikem pro dopravce nejen v České republice, ale i v západní Evropě. Navíc přepravně-právní vědomí nejen nás dopravců, ale všech, kteří se na trhu potkáváme, by mělo být vyšší. A to říkám při veškeré úctě, kterou ke kolegům a obchodním partnerům chovám. Proto jsme si loni s kolegy ze Sdružení ČESMAD Bohemia a odborníky na dopravní právo řekli, že v době, kdy se ekonomická situace konečně začíná trochu zlepšovat, je na čase pustit se do vyřešení některých restů z minulosti. A přepravní právo vzhledem ke své důležitosti bylo prvořadé.“
„Úmluva CMR však v mezinárodní dopravě stále platí…“
„Jistě, a pokládám ji pro náš obor za stále naprosto nepostradatelnou a velmi dobrou. Mám k ní osobně velkou úctu. Ovšem existuje již několik desetiletí a jen pro mezinárodní dopravu a za tu dobu se mnohé změnilo. A když nyní v ČR neplatí přepravní řád, potřebujeme mít nějakou jinou další oporu. Co ale pokládám za zcela zásadní, je to, že zatímco doposud jsme jen přihlíželi tomu, jak nám ti, kteří sami dopravu neprovozují, říkali, jak máme naši profesi vykonávat, nyní přebíráme ini-ciativu a přicházíme s pravidly, jež vycházejí přímo z naší práce a odpovídají reálným podmínkám.“
„Bez ohledu na situaci na dopravním trhu a tlak na ceny smlouvu uzavírají vždy dvě strany a podmínky by měly zohledňovat ales-poň v určité míře potřeby obou partnerů…“
„V ideálním případě by to tak být mělo. Avšak během uplynulých let pro mě bylo velkým zklamáním, že doprava byla vykládána tak, jak ve skutečnosti vůbec neprobíhá. Když se totiž seznámíte s mnoha judikáty, získáte pocit, že svou práci děláte hrubě nedbale. Třeba proto, že neparkujete na hlídaných parkovištích, která ale napříč celou Evropou prakticky neexistují… A to je jen jeden z mnoha příkladů, který ukazuje, nakolik mají naši partneři, případně ti, kteří v případě sporů rozhodují, o silniční dopravě zkreslené představy. Proto jsme se rozhodli, že tomu již dále přihlížet nebudeme, a připravili jsme ve spolupráci s odborníky Všeobecné přepravní podmínky. Budeme rádi, když se stanou pro dopravce zásadní pomůckou, která jim umožní uzavírat vyvážené a korektní smlouvy. A nejen pro dopravce, ale i pro jejich zákazníky – přepravce – by měly být dobrým vodítkem pro uzavírání smluv. Navíc se jejich prostřednictvím snažíme lépe přiblížit naši profesi takovou, jaká ve skutečnosti je, i třeba pojišťovnám a dalším partnerům v přepravním řetězci.“
„Neobáváte se přesto, že vaši partneři budou vaše přepravní podmínky chápat jako něco, co straní dopravcům?“
„V žádném případě. Naše Všeobecné přepravní podmínky neobsahují nic, co by vztahy mezi dopravci a jejich zákazníky překlápělo na miskách vah v náš prospěch. Pouze jsme do nich zapracovali reálnou situaci. Dáváme v nich například najevo, že dopravce za běžnou cenu nabízí běžný plachtový návěs s jednočlennou posádkou a že řidič je člověk jako každý z nás. To znamená, že během cesty se musí stravovat, když natankuje, musí jít pohonné hmoty zaplatit, a stejně jako my, když jedeme na dovolenou k moři, cestou na žádné hlídané parkoviště nenarazí. A už vůbec ne na takové, jak je definované těmi, kteří dopravu neprovozují. To, že řidič někde za parkování platí, ještě neznamená, že parkoviště je hlídané, pouze platí majiteli areálu za využití jeho pozemku. Jsem přesvědčen, že jsme odvedli dobrou práci. Nyní bude zapotřebí, aby tyto podmínky zdomácněly nejen u dopravců, ale i u našich partnerů a pomohly všem lépe se zorientovat na trhu a navazovat vyváženější vztahy.“
„Přes to všechno ale konkrétní smlouvy budou asi hodně ovlivněné tím, na co všechno dopravcům jejich partneři přistoupí…“
„Myslím si, že míra závaznosti přepravních podmínek bude ovlivněna především tím, kolik dopravců se na ně bude odvolávat. Snažíme se těmito podmínkami definovat reálný standard, tedy to, co je z pohledu výkonu profese dopravce korektní. A jsem přesvědčen, že je moudré, aby se jimi řídily všechny strany. Tyto podmínky nám nestraní, i my v nich máme závazky a povinnosti, jen jsme je postavili na reálný základ. Doposud, když se uzavíraly nějaké větší smlouvy, velkou roli hráli zejména na straně našich zákazníků právníci. Tímto dokumentem jsme se snažili i tuto disproporci poněkud vyrovnat. Myslím, že mnozí dopravci se na ně budou odvolávat. Mimo jiné proto, že přepravní smlouvy vznikají i konkludentně – laicky řečeno tak, že když nám někdo pošle objednávku a my přistavíme vozidlo a necháme je naložit, smlouvu tím potvrzujeme. V mezinárodní dopravě se lze odvolat na úmluvu CMR, ale pokud se jedná o dopravu v rámci České republiky, kde přepravní řád již neexistuje, neměli bychom bez Všeobecných přepravních podmínek žádnou oporu.“
„Jaká je situace v zahraničí, co se týče vztahů mezi dopravci a přepravci?“
„Například Podmínky německých speditérů (ADSp – Allgemeine Deutsche Spediteurbedingungen) se těší obrovské autoritě a tamní právní kanceláře s nimi běžně pracují. A od odborníků na dopravní právo jsem slyšel, že je uznávají i v jiných zemích Evropské unie. Někdy dokonce nahrazují i úmluvu CMR, která je v některých směrech už zastaralejší. A něčeho podobného bychom rádi dosáhli i u nás.“
„Naznačil jste mimo jiné, že pokud zákazník bude mít větší nároky na bezpečnost přepravy, měl by si objednat jiné než plachtové vozidlo a dvoučlennou osádku. To však zvýší cenu za dopravu…“
„Dopravní trh se během posledních čtyřiadvaceti let vyvíjel a v důsledku tržního hospodářství je situace taková, že vyjednávací pozice dopravce a přepravce často nejsou zcela rovnoprávné a uzavírají se i nevyvážené smlouvy. A to se projevuje mimo jiné tak, že se třeba na plachtovém návěsu a s jednočlennou osádkou dopravuje dražší a citlivější zboží. Ale ne proto, že by to dopravce primárně chtěl, to mu diktuje trh. A tím se opět dostáváme k již zmíněným judikátům. Úmluva CMR omezuje odpovědnost dopravce za svěřené zboží. Ovšem v okamžiku, kdy soudce dospěje k závěru, že dopravce nejednal s řádnou péčí a choval se hrubě nedbale, úmluva CMR se prolomí a místo částečné odpovědnosti nastupuje celková. A dostáváme se opět do uzavřeného kruhu – dopravce nevyužil hlídané parkoviště, které na trase není… A to jen jeden z mnoha příkladů. V našich podmínkách proto definujeme určitý standard dopravy a dáváme i našim zákazníkům najevo, že je také v jejich zájmu, aby při uzavírání smluv vycházeli z reálných podmínek v silniční dopravě. Ale stejně tak my dopravci si musíme zvážit, zda se nám riziko přijmout zakázku za nižší cenu, a tudíž s menším zabezpečením z naší strany, nakonec vyplatí.“
„V úvodu jste se zmínil o tom, že situace v dopravě se zlepšuje…“
„Myslím si, stejně jako i moji kolegové ze Sdružení ČESMAD Bohemia, že dochází k mírnému, ale zdravému oživení ekonomiky a spolu s tím i ke zvyšování sebevědomí všech subjektů na trhu. Podle mne by bylo dobře, kdyby předchozí nepříznivé období nevystřídaly nějaké závody mezi konkurencí, ale všichni jsme si zvykli spíš na skromnější, ale o to stabilnější růst. Ostatně letošní jaro je důkazem toho, že těm, kteří se na trhu udrželi a zefektivnili svou činnost, se daří lépe. A doufám, že i závěr roku tento trend potvrdí.“
„S ekonomikou souvisí i mýtné sazby. Letos vyprší vaše dohoda s exministrem dopravy Vítem Bártou. Rýsuje se již nějaká nová dohoda?“
„Stávající dohodu hodnotí dopravci vesměs velice dobře. Měla možná dokonce větší význam, než jsme v době jejího podpisu předpokládali. Navíc je ke cti i všem dalším ministrům dopravy, že ji respektovali. Nyní se samozřejmě snažíme uzavřít dohodu novou, která by nám opět dala nějakou jistotu v čase, co se týče dalšího zpoplatňování silniční dopravy. Silniční doprava je na jakékoliv zvyšování daní velice senzitivní a člověk nemusí být odborníkem na dopravu, aby mu bylo zřejmé, že sazby v ČR se v příštích letech budou pohybovat směrem nahoru. My pochopitelně potřebujeme, aby tento pohyb byl rozumný, akceptovatelný, konkurenceschopný vůči zbytku Evropy a aby nějakým způsobem motivoval dopravní firmy investovat do modernějších vozidel. Ideální je znát tento vývoj předem alespoň na čtyři roky, protože s kratším obdobím nemůžeme plánovat investice do nových vozidel. Předběžně jsme o tom již hovořili s panem ministrem Antonínem Prachařem.“
Milan Frydryšek
