26. září 2016, Milan Frydryšek
Ve dnech 5. a 6. září se v Praze uskutečnilo setkání komisí Mezinárodní unie silniční dopravy IRU pro celní záležitosti a pro služby silničním dopravcům. Při této příležitosti jsme hovořili s generálním tajemníkem IRU Umbertem de Pretto.
„Jak jste spokojen s úrovní setkání v Praze?“
„Navštívil jsem Prahu poprvé v roce 1979 a vždy jsem si čas v tomto městě užíval. Co se týče Sdružení ČESMAD Bohemia, musím říci, že je to nejvíce profesionální svaz s velkým nadšením pro svou práci. V IRU není běžné mít dva prezidenty komisí ze stejného sdružení tak, jako jsme to měli na těchto setkáních: předsedkyni Komise pro celní záležitosti Michaelu Havelkovou a předsedu Komise pro služby silničním dopravcům Vojtěcha Hromíře. Už to samo o sobě hodně vypovídá o tom, jak aktivní ČESMAD Bohemia je, a to nejen doma, ale i mezinárodně.“
„Jednou z nejdůležitějších událostí v celní oblasti v poslední době bylo přistoupení Číny k úmluvě TIR…“
„K dosažení nedávné ratifikace úmluvy TIR Čínou vedla dlouhá cesta – od kongresů IRU v roce 2000 v Bruselu a v roce 2002 v Bukurešti, kde se Čína stala členem IRU. V roce 2013, kdy jsem se stal generálním tajemníkem IRU, jsme se rozhodli, že nemůžeme již déle čekat, ale že je třeba podniknout společnou akci, abychom Čínu přesvědčili, že implementace systému TIR bude přínosná pro ni, pro daný region i mimo něj! A Čínu letos v červenci úmluvu TIR ratifikovala.
Myslím, že to bude prospěšné pro TIR jako celek. Čína je hlavní ekonomickou silou a obchodním partnerem pro všechny. Mohlo by to také přinést nové příležitosti pro české operátory připravené spolupracovat s čínskými nebo středoasijskými společnostmi. Otevřou se nové dopravní trasy a benefitem bude rychlejší spojení například mezi Ruskem, Mongolskem a Čínou, kde se doba dopravy zkrátí z deseti na dva dny.
Účelem systému TIR je, že doprava je rychlá, nepřerušovaná a není komplikovaná celními procedurami. Nyní, když Čína bude členem úmluvy TIR a Pákistán ji v současné době implementuje, nás kontaktovala Indie, která má o vstup rovněž zájem. A také země z jihovýchodní Asie se nás ptají, jak se mohou k systému připojit. To, co nyní můžeme vidět s touto strhující zprávou, je, že TIR pomůže dalšímu rozvoji nejen evropského, ale globálního obchodu.“
„Z evropského pohledu je využitelnost systému komplikovaná situací v Rusku a na Ukrajině. Navíc loni v Rusku došlo v souvislosti se systémem TIR ke krizi, neboť ruská celní správa odmítla akceptovat ruské sdružení ASMAP jako záruční. Jaká je současná situace v tomto regionu?“
„Současná situace v Rusku je taková, že bylo znovuotevřeno 45 hraničních přechodů, což je dobrá zpráva. Každý přechod by měl přijímat karnety TIR a snažíme se zajistit, aby všechny procesy fungovaly tak, jak mají. Pokud jde o konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, jde o geopolitický problémem, který ovlivňuje dopravu, a má tak obrovský dopad na obchod. Také jsme viděli obtížnou situaci pro obchodování mezi Ruskem a Tureckem, kde bylo dříve dopravováno velké množství zboží. A to se také rozšiřuje na celou eurasijskou obchodní situaci.“
„Pro české dopravce je nejdůležitější situace v Evropě, kde jsou přijímána ochranná opatření, jako MiLoG v Německu, Loi Macron ve Francii, ale i podobné kroky v dalších zemích. Jak se k tomu staví IRU?“
„Extrémně silně v této záležitosti lobbujeme a víme, že Evropská komise se zajímá, zda MiLoG a francouzský Loi Macron jsou legální. Ano, může to být politická otázka, ale musíme se ptát, co je základní motivací pro tyto iniciativy. A lze říci, že tato opatření jsou protekcionistická. Nicméně hlavním cílem by měl být jednotný trh v celé Evropě, který by byl přístupný každému v každé zemi. Tato myšlenka je protekcionismem vážně narušena. V tuto chvíli, jestliže ne každý má stejné příležitosti a někteří chtějí využívat určitých konkurenčních výhod, zboží nebude volně proudit. To je případ jak MiLoG, tak Loi Macron i opatření v jiných zemích, která vycházejí ze stejného vzoru. Druhá věc je, že tento jednotný trh je také ovlivňován tím, z které země lidé pocházejí, protože podmínky jsou všude odlišné.“
„To mě vede k dotazu ohledně nového silničního balíčku připravovaného Evropskou komisí…“
„Myslím, že nejdůležitější věc, která se týká silničního balíčku, je, že komise musí přijmout vůdčí roli. Je možné hovořit o prioritách na mnoha úrovních, ale komise musí nyní stanovit etapy a rámec tak, aby vše na trhu bylo konkurenčně férové. To by mělo být konkurenční ve všem, bez ohledu na detaily a mělo by to probíhat automaticky. Všichni operátoři v celé unii by měli soutěžit na základě stejných podmínek.“
„Dalším problémem je neuspokojivá situace s běženci.“
„Řešení nelze hledat v silniční dopravě, jedná se o rozvoj společnosti jako celku. Problém je v tom, že národní vlády potřebují implementovat řešení pro zajištění pracovních míst a poskytnout naději lidem, kteří v současné době prchají ze svých zemí. Podpora tohoto rozvoje je velmi propojená s podporou obchodu. Jestliže mladí lidé mají naději, je mnohem menší riziko konfliktu. Ale problém je, že vlády nepřebírají odpovědnost a nesnaží se řešit zájmy obyvatelstva. Navíc uprchlická krize není specifická pro Evropu – spíše je to globální problém. A nejde jen o naději, ale také o bezpečnost. Z historického hlediska bylo vždy prvořadé, aby vlády garantovaly občanům bezpečnost. To byla jejich primární odpovědnost – aby se všichni v dané oblasti cítili bezpečně. Nyní se však uprchlíci lavinovitě rozšiřují z jedné země do druhé a velice specifickým problémem je Calais, kde dochází k jejich velké koncentraci. Tuto situaci je třeba řešit a je na příslušných vládách, aby přijaly opatření.“
„Evropská komise se také snaží přenést velkou část zboží ze silnice na železnici. Jaký je váš názor na tuto snahu?“
„Doufali jsme, že to bylo dogma minulosti. Vidíme, že tento koncept nefunguje, protože neexistuje způsob, jak efektivně převézt zboží. Železniční doprava prostě není schopna nabídnout požadovanou službu. Není dostatek zájmu přepravců, obchodníků ani dalších subjektů v logistickém řetězci. Železniční doprava má svou roli, ale nemůžeme k modal shiftu někoho nutit. Hlavním aktivem pro každého operátora jsou řidiči a nákladní automobily, jsou to nástroje, které generují příjmy. Proč by jinak silniční dopravci měli řidiče a kamiony, kdyby vlaky dopravovaly efektivně zboží, a oni vydělávali lokálně? Odpověď je jednoduchá: protože odesílatelé chtějí, aby zboží bylo doručováno podle skutečných ekonomických potřeb, tedy rychle, flexibilně a kvalitně a ne na základě spíše iluzorních a zavádějících politických dopravních přání.“
„Jedním z hlavních témat letošního veletrhu užitkových vozidel IAA v Hannoveru je digitalizace a budoucnost autonomních vozidel. Řidiči však mají z výsledku tohoto trendu strach, bojí se ztráty pracovních míst…“
„Ano, chápu to. Budoucnost může být velmi odlišná a vliv ekonomiky bude stále větší. Nejde však jen o automatizovaná vozidla, ale i o kvalitu a náročnost práce řidičů, na které jsou kladeny velké nároky. Požaduje se od nich nejen, aby měli talent k řízení, ale aby také byli běžně schopni řešit praktické, provozní, technické a procesní problémy. Řidiči jsou pracovití jedinci a jejich jedinečný a obdivuhodný soubor dovedností a talentu může být využit vždy, což bude samozřejmě zvyšovat a diverzifikovat jejich šance na trhu práce. Koneckonců nemůžeme ignorovat skutečnost, že tyto nové trendy týkající se autonomních vozidel povedou v ne příliš vzdálené budoucnosti k efektivnější, bezpečnější a ekologičtější dopravě, protože sníží riziko lidské chyby a nevypočitatelné chování.“
Milan Frydryšek
