​Vícero států EU kritizuje návrh obchodování s emisními povolenkami v dopravě

8.10. - Zda obchodování s emisemi pro silniční provoz a budovy bude v EU zavedeno, není v žádném případě samozřejmostí. Mnoho ministrů životního prostředí v EU odpovědných za toto téma je k návrhu Evropské komise kritických. Mnoho z nich se obává, že občané, zejména ti s nižšími příjmy a z ekonomicky slabších členských států, budou příliš zatěžováni růstem cen pohonných hmot. Strach z prudkého růstu cen energií byl zmíněn také v první diskusi o balíčku EU pro ochranu klimatu „Fit for 55“ v Radě ministrů životního prostředí. Obzvláště velký odpor je v Polsku a Maďarsku.

Kritika však přišla také z Rumunska, Slovenska, České republiky, Malty, Lotyšska, Bulharska, Irska a Lucemburska a skeptická je také Francie. Podporovalo 7 zemí: Německo, Rakousko, Švédsko, Dánsko, Finsko, Nizozemsko a – s určitými výhradami - Chorvatsko. A 8 ministrů bylo nerozhodnutých, Itálie se v diskusi nevyjádřila. Legislativní návrhy komise nesplňují podmínky hlav států a předsedů vlád EU na snížení emisí CO₂ o 55 procent do roku 2030, uvedl polský státní tajemník pro životní prostředí Adam Guibourge-Czetwertynkski. "Pokud opravdu chceme větší omezení silničního provozu, můžeme začít jinde; například s balíčkem mobility,“ uvedl Guibourge-Czetwertynkski v narážce na kritiku Polska a dalších zemí, že pravidelná povinnost vracet kamiony každých 8 týdnů povede k prázdným jízdám škodlivým pro životní prostředí. Již podpora plynových technologií v přechodové fázi také není v souladu s požadavky vedoucích představitelů EU.

Východní členské státy se nedokážou vyrovnat s jednotnou cenou EU za emise CO₂ v silničním provozu a ve stavebnictví, argumentoval maďarský ministr odpovědný za politiku v oblasti klimatu Attila Steiner. „Rozdíly v mzdách a příjmech jsou mezi členskými státy prostě příliš velké.“ Podobně jako Polsko a Maďarsko i další země pochybují, zda plánovaný sociální fond EU, který má rozdělovat příjmy z nového obchodování s emisemi zpět těm, kterých se to týká zvláště, bude dostačující k tomu, aby se vyrovnala s takovým břemenem.

Spolková ministryně životního prostředí Svenja Schulze (SPD) je optimističtější. „Pro mě osobně je propojení ochrany klimatu a spravedlnosti velmi důležité,“ řekla. Federální vláda podporuje balíček na ochranu klimatu. Spolehlivé omezení emisí skleníkových plynů je důležité. „Kombinace regulačních a tržních nástrojů je klíčem k úspěchu,“ řekla Schulze. Rakouský ministr životního prostředí Leonore Gewessler (Zelení) k tomu zdůraznil, že rostoucí emise CO₂ z dopravy jsou „problémovým dítětem“ v ochraně klimatu. „Pokud kritizujeme jednu část legislativního balíčku, znamená to, že musíme být ambicióznější i jinde,“ řekla.

To zdůraznil také místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který je odpovědný za ochranu klimatu. "Musíme snížit emise z dopravy. Pokud máte lepší návrh, který dosáhne stejného cíle, Komise jej ráda přijme. Před občany by nemělo být zatajováno, že nezbytné změny – včetně odvětví dopravy - budou mít konkrétní důsledky. Úkolem politiky je zmírnit největší těžkosti. Ale bez obchodování s emisemi v silničním provozu neexistuje ani sociální klimatický fond,“ řekl Timmermans. Systém obchodování s emisemi se bude na současném růstu cen energií podílet jen ve velmi malé míře, maximálně do pětiny. „Musíme se postarat o problémy na energetickém trhu.“ Cena plynu má na cenu elektřiny osmkrát větší vliv než obchodování s emisemi, řekl Timmermans.

V Radě ministrů životního prostředí také existují kontroverzní postoje ohledně plánované přísnější mezní hodnoty CO₂ pro dodávkové vozy a automobily. Počet výslovných kritiků byl zde však výrazně nižší u Maďarska, Rumunska, České republiky, Bulharska a Malty. Osm ministrů se vyslovilo pro návrh umožnit registraci vozidel s nulovými emisemi pouze od roku 2035, což znamená dalekosáhlý odklon od spalovacího motoru. Švédsko, Dánsko, Nizozemsko, Rakousko a Lucembursko se dokonce vyslovily pro to, abychom s mezními hodnotami šli dále a posunuli konec spalovacího motoru do roku 2030. Mnoho ministrů se však k této záležitosti nevyjádřilo. Spolková ministryně životního prostředí Schulze uvedla: „Ambiciózní mezní hodnoty pro motorová vozidla a rozvoj infrastruktury pro alternativní paliva musí jít ruku v ruce.“

Zahrnutí námořní dopravy do obchodování s emisemi a plánovaných požadavků na udržitelnější námořní paliva je třeba ještě projednat se zeměmi, které jsou obzvláště postiženy: Kypr, Malta a Řecko. Maltský ministr kabinetu Clint Camilleri se ptal, jaké důsledky budou mít návrhy pro země, jejichž dodávky a ekonomiky jsou silně závislé na námořní dopravě. Zástupci z Francie a Nizozemska návrhy v zásadě podpořili, vyjádřili však obavy, že by majitelé lodí mohli přejít do přístavů třetích zemí.

SSL

Foto: Pixabay