31. října 2014
Nový model Mercedes-Benz Vito měl premiéru na konci července v Berlíně (viz DN 35/14). Výrobce jej představil jako všestranného profesionála mezi středně velkými dodávkami s celkovou hmotností od 2,5 do 3,2 tuny. Přímo v provozu jsme si ho pak mohli vyzkoušet před dvěma týdny při testovacích jízdách v okolí španělského Bilbaa.
Skříňové vito je k dispozici ve třech délkách karoserie, se třemi verzemi pohonu (s pohonem předních, zadních nebo všech kol) a jeho užitečná hmotnost je až 1369 kilogramů. Dva turbodiesely nabízejí celkem pět výkonových variant.
Nové Vito s pohonem předních kol a motorem uloženým vpředu napříč je koncipováno převážně pro jízdu bez přívěsu, maximální užitečnou hmotnost při nízké až střední celkové hmotnosti, s důrazem na co nejnižší náklady. Kompaktní čtyřválec se zdvihovým objemem 1,6 litru je k dispozici ve dvou výkonových provedeních: pro Vito 109 CDI s 65 kW (88 k) a pro Vito 111 CDI s 84 kW (114 k).
Při vysokých nárocích na jízdní výkony a vysoké zatížení, při vyšší celkové hmotnosti a pro náročný provoz s přívěsem je vhodnější nové Vito s pohonem zadních kol a čtyřválcem se zdvihovým objemem 2,15 litru, uloženým vpředu podélně. Tento model je k dispozici ve třech výkonových stupních: pro Vito 114 CDI s 100 kW (136 k), pro Vito 116 CDI s 120 kW (163 k) a pro Vito 119 BlueTEC s 140 kW (190 k). Vito 119 BlueTEC také zaujímá zvláštní po-stavení tím, že je prvním motorem Euro 6 v této třídě.
U verzí s pohonem zadních kol standardně zajišťuje přenos hnací síly šestistupňová mechanická převodovka. Samočinná převodovka 7G-Tronic Plus s kapalinovým měničem momentu je nabízena na přání pro modely Vito 114 CDI a Vito 116 CDI, zatímco pro modely Vito 119 BlueTEC a Vito 4 × 4 s pohonem všech kol se dodává standardně. Podle výrobce se jedná o jedinou sedmistupňovou samočinnou převodovku s kapalinovým měničem na světě dodávanou pro lehké užitkové vozy.
Různorodá testovací trasa
Trasa testovacích jízd byla vedena nejen městskou zástavbou a průmys-lovými zónami, ale i kopcovitým terénem s řadou serpentin. Mohli jsme si tak dobře sami ověřit, jak se chovají vozidla s předním či zadním pohonem a jak se na jízdních vlastnostech projevuje různý výkon motoru. Vyzkoušeli jsme celkem tři vozidla, skříňové vozidlo a mikrobus se zadním pohonem, s motory o výkonu 120 kW (163 k) a 140 kW (190 k) a automatickou převodovkou 7G-Tronic Plus, a dodávku s předním pohonem a motorem o výkonu 84 kW (114 k).
Rozdíl mezi silnějšími a slabší verzí byl patrný okamžitě, ať již co se týče akcelerace a záběru do kopců či hlučnosti v kabině. Navíc vozidlo se slabší motorizací bylo i podstatně skromněji vybaveno. Ovšem jeho cena je také nižší – a právě to byl důvod, proč výrobce uvedl na trh také tuto verzi; byl o ni zájem. Vozidla byla zatížena barely s kapalinou, takže jsme nemohli posoudit, jak by se chovala vozidla se zadním pohonem s odlehčenou zadní nápravou. Takto však seděla skvěle, odpružení bylo dimenzováno natolik přesně, že ve spojitosti se silnou motorizací jsme pouze díky pohledu do nákladového prostoru věděli, že jedeme s plně naloženou dodávkou. Navíc elektronické stabilizační systémy nám ani přes cílenou snahu nedovolily dostat vozidlo do smyku.
Co se týče interiéru vozidel, především u verzí se silnější motorizací odpovídal standardu, na který jsou uživatelé užitkových vozidel značky Mercedes-Benz zvyklí. Vše na svém místě, vše snadno a intuitivně dosažitelné, pohodlí pro osádku, dostatek prostoru na odkládání věcí i na palubní desce, prostě vito, které řidiči znají, ovšem v modernějším provedení.
Výroba ve Vitorii
První představení nové generace vita v Baskicku nebylo náhodné. Výrobní závod v baskické Vitorii, vzdálený jen zhruba hodinu jízdy od Bilbaa, je nejstarší továrnou pro výrobu dodávek v Evropě – vyrábějí se zde již šedesát let. V roce 1954 zde značka Auto Union zahájila výrobu vozidla F 89 L, o několik let později závod převzal tehdejší Daimler-Benz AG. S modely Vito a V-Class začala v roce 1995 pro závod nová éra, která nyní vstupuje do další fáze: první nová vozidla V-Class opustila výrobní linku na jaře, první nová vita v srpnu. Mimochodem, od roku 2003 zde bylo například vyrobeno již na 900 tisíc vozidel předchozí generace modelu Vito a Viano. Závod je umístěn v areálu o ploše 600 tisíc metrů čtverečních, z nichž 257 tisíc připadá na výrobní prostory. Pracuje zde zhruba 3500 zaměstnanců a denní kapacita ve dvousměnném provozu je 470 vozidel.
Příprava a na spuštění výroby nové generace vozidel byla důkladná a nákladná. Do závodu bylo investováno zhruba 190 milionů € a školení pracovníků trvalo kolem 300 tisíc hodin. Zárukou kvality produkce je Výrobní systém Mercedes-Benz, který je založen na osobní odpovědnosti každého zaměstnance a jeho nasazení ve výrobním procesu. Vysoká míra přesnosti je nezbytná již při výrobě karoserie, která se skládá ze zhruba 500 dílů. Výroba je z velké části automatizovaná, a to od svařování až po důkladnou povrchovou ochranu a lakování.
(lan)
