9. listopadu 2006
Speditéři a dopravní firmy hledají cesty, jak zmenšit dopad nových nákladů, které na ně po zavedení mýta od příštího roku dolehnou. O tom, jak se v této věci angažuje Svaz spedice a logistiky České republiky (SSL), jsme hovořili s předsedou svazu (a generálním ředitelem společnosti CS Expres) Ing. Martinem Drábkem. Při této příležitosti jsme se jej zeptali i na další aktuální vývoj v oboru. „Projevuje se podle vašeho názoru současná politická situace v České republice v oblasti spedice a dopravy? S jakými opatřeními by měla příští vláda přijít?“ „Současná nedobrá politická situace má samozřejmě negativní vliv na všechny oblasti, tedy i na spedici a dopravu. Zpožďuje se přijímání zákonů a novel. Za příklad může posloužit připravovaná novelizace silničního zákona – pokud k ní vůbec dojde – nebo zavedení mýtného. Zahájí se skutečně výběr mýtného ve stanoveném termínu, nebo budou příští rok ještě dálniční známky? To jsou otázky, na které dnes, dva měsíce před koncem roku, nedá nikdo jednoznačnou odpověď. Nová vláda by se v oblasti dopravy měla určitě zaměřit na generální plán dopravní infrastruktury. Je to dnes velmi vážný problém, který si zaslouží rychlé a nekompromisní řešení. Další závažnou problematikou je koncepce veřejných logistických center. Zatím se řešily průmyslové zóny a distribuční centra, ale logistika stála opodál a nikdo se jí koncepčně nevěnoval. Příslibem pro tuto oblast je aktivita CzechInvestu, který vnímá logistiku jako nepostradatelnou součást jak distribučních, tak průmyslových zón. Pokud chceme komplexnost a chceme odlehčit silnicím, neměla by nová vláda také zapomenout donutit železnici k aktivní cenové politice zejména na ,dlouhých‘ relacích, a to nejen zahraničních.“ „S jakými problémy se speditéři setkávají v souvislosti s novým silničním zákonem? Setkali jste se s potížemi například také ve vaší firmě CS Expres?“ „Nový silniční zákon, který platí od 1. července letošního roku, je typickou ukázkou úřednického zákona. Ministerský tým, který ho tvořil, bohužel nebral na vědomí připomínky podnikatelské sféry a to se nyní projevuje v podobě celé řady návrhů na změnové řízení. V naší firmě – a obecně u všech firem zabývajících se expresní přepravou kusových zásilek – se zákon negativně projevil hned po zavedení, a to prázdninovým zákazem jízd kamionů v pátek odpoledne a večer. Je potřeba si uvědomit, že expresní operátoři právě tuto dobu využívají k převozu zboží kamiony do centrálních překladišť a následně do dodejových destinací. Neděláme to proto, že nás baví převážet zboží, ale proto, že to trh a zákazník vyžaduje. A výsledek zákazu? Vůbec nezamezil jízdám kamionů; pouze je přesunul z dálnic a silnic první třídy na silnice druhé a třetí třídy, což je z hlediska bezpečnosti silničního provozu daleko horší varianta.“ „Jak se speditéři připravují na zavedení mýtného v silniční dopravě? Co to pro ně přinese a čeho se obávají?“ „Zavedení mýtného považuji za správné, pokud půjdou vybrané finanční prostředky na obnovu, údržbu a stavbu nové infrastruktury, kterou tak nutně potřebujeme. Velkým nedostatkem je však chybějící osvěta ze strany státních orgánů, a to nejen pro výrobní a obchodní sektor, ale i pro širokou veřejnost. Ne každý si uvědomuje, že mýto je státem určená daň. Bude přeúčtována jako zvláštní položka na faktuře od dopravce přes speditéra na zákazníka a ten ji samozřejmě promítne až do ceny výrobku. Stanovení mýtného u celovozových zásilek je celkem jednoduchá záležitost. Ani rozpočítání na zásilku u sběrných kamionů se nezdá být zvlášť obtížné. Komplikace nastávají u expresních kusových a balíkových zásilek, kdy se zásilka během cesty k příjemci několikrát překládá a střídavě se dopravuje zpoplatněnými a nezpoplatněnými vozidly po zpoplatněných a nezpoplatněných komunikacích. Rozpočítat pak cenu mýtného na konkrétní zásilku je téměř nemožné. Zde by měl stát stanovit pásmový ceník na výběr mýtného tak, jak tomu je v sousedním Rakousku, kde zákazník předem ví, jakou částku mýtného zaplatí za přepravu zásilky určité hmotnosti na určitou vzdálenost. Za pozitivní považuji fakt, že mýto uváděné jako zvláštní fakturační položku nebudou ve svých nákladech ,tlumit‘ dopravci nebo speditéři. To by již totiž nebylo možné. I tak stojíme všichni před problémem, jak utlumit nepřímé náklady, které dopravcům a speditérům zavedením mýta vzniknou (podle zahraničních zkušeností se jedná až o 12 procent vybraného mýtného) a jak řešit problematiku cash flow, protože speditéři i dopravci budou platit mýtné dříve než koncový zákazník. Svaz spedice a logistiky nestojí stranou těchto problémů. Vytvořili jsme pracovní tým, který aktivně spolupracuje s Dopravní univerzitou Pardubice na tvorbě takového ceníku. Jeho další činností je neméně důležitá osvěta, alespoň u zákazníků našich členských firem.“ „Jaké další aktuální úkoly stojí před SSL?“ „Úkoly Svazu spedice a logistiky pro další období stanovila jeho letošní valná hromada, která položila důraz na systematickou pomoc malým a středním firmám z oboru. Střední stav se ocitá pod tlakem velkých koncernů a o jeho situaci se začíná intenzivněji zajímat již i Evropská komise. Nám půjde o to, abychom byli více v obraze a věděli, co se na domácí i zahraniční půdě ve prospěch těchto firem nabízí. A nejen to – chtěli bychom, aby se malému a střednímu podnikání v dopravě, spedici a logistice dostávalo více pozornosti i od našich státních orgánů. Dalším důležitým aktuálním úkolem je aktivně se věnovat ochranným opatřením proti terorismu v dopravě a logistice i obecně kriminalitě a bezpečnosti dopravy a implementaci náročné směrnice Evropské komise o bezpečnosti v dodavatelských řetězcích. Z tohoto důvodu bude tato problematika přiřazena do náplně pracovní skupiny SSL pro jakost, která bude od ledna příštího roku fungovat jako pracovní skupina pro jakost a bezpečnost.“ „Souběžně s kongresem FIATA (viz DN 43/06) se v září v Šanghaji konal i veletrh Transport Logistic China. Co vás na něm zaujalo?“ „Veletrh Transport Logistic China v Šanghaji uspořádala mnichovská Messe München a nesl se zcela v německém duchu. To potvrzovala i účast 92 německých speditérských a logistických firem a vlastní motto veletrhu: Německo – spediční brána Evropy. Vedle tradičních velkých logistických podniků na veletrhu vystavovala celá řada podniků středního stavu. Přivedly je rostoucí dopravní objemy a nepokrytá potřeba kvalitních dopravních a logistických řešení v Číně. To vše otvírá speditérům a logistikům celou řadu obchodních příležitostí. Velmi nás proto potěšilo, že jsme mezi vystavovateli objevili i českou firmu Argo Bohemia, která se v záplavě německých firem neztratila ani nabídkou svých spedičních služeb, ani vlastní expozicí.“
Pavel Toman
