Energetická třída A se v logistice stane brzy novým standardem

25.1. - V pronájmu logistických a průmyslových nemovitostí se rýsuje nový trend. Nízké výdaje za energie a uhlíková stopa se stávají klíčovými kritérii při výběru dlouhodobého pronájmu. Standardem se začíná stávat energetická třída B a v horizontu několika let to bude třída A. Z pilotního projektu developera GLP vyplývá, že k největším energetickým ztrátám dochází nejčastěji plýtváním: zbytečným vytápěním a větráním hal. Áčkového standardu lze proto dosáhnout efektivnějším řízením spotřeby energií ve spojení s rekuperací, tepelnými čerpadly a střešní fotovoltaikou.

Nově otevřený GLP Park Brno Holubice zaznamenal významný úspěch při hodnocení energetické účinnosti. Část areálu dosáhla energetické třídy B. To je velmi dobré hodnocení, protože jen 20 % logistických a průmyslových budov v Česku a na Slovensku dosahuje tohoto standardu. V této třídě bude postaven i nový projekt Obchodní zóny GLP Bratislava v blízkosti bratislavského letiště.

„Třídy B se nám podařilo v Holubicích dosáhnout nadstandardní tepelnou izolací budov a využitím rekuperace. Náš cíl pro nové projekty je však ještě ambicióznější – dosáhnout v horizontu jednoho roku třídy A, a to kombinací kvalitního zateplení, rekuperace, tepelných čerpadel, střešní fotovoltaiky a inteligentního řízení spotřeby energií,“ řekl Aleš Růžička, technický ředitel GLP.

Inteligentní řízení spotřeby energií srazí náklady až o čtvrtinu

Právě zmiňovaný inteligentní management spotřeby energií se během pilotního provozu ukázal jako nejúčinnější nástroj pro snížení spotřeby, dokonce účinnější než rekuperace. GLP pro řízení spotřeby využívá svůj vlastní systém Smart Building Management (SAMBA), který mohou nájemci využívat pro optimalizaci svých provozů.

„Systém SAMBA monitoruje a graficky zobrazuje spotřebu energií, teploty v halách, otevírání nakládacích bran a využívání větrání, topných systémů, spotřebu vody a podobně. Nájemníci tak mají možnost přizpůsobit teploty reálnému využití hal. Rovněž může upozorňovat na potřebu výměny vzduchu a aktivovat rekuperaci v případě zvýšení koncentrace CO₂,“ uvedl Aleš Růžička.

Zbytečně se promrhá až 25 % energie

Systém tak jednoduše odhalí neefektivní využívání energií, jako jsou úniky tepla či nepřiměřené teploty vytápění. V pilotním projektu se za pomoci chytrých senzorů a měřičů sledoval běžný provoz v několika halách po dobu jednoho měsíce. Následně se naměřené hodnoty porovnaly se skutečnými potřebami a optimálním nastavením spotřeby.

Ukázalo se, že pouhým nastavením optimálních teplot a ventilace lze spotřebu energií snížit o 25 %. Aniž by si toho někdo všiml, ve sledovaných halách docházelo ke zbytečnému plýtvání a neefektivitám, zejména přetápění, přitom každý stupeň navíc znamená 7% zvýšení spotřeby elektřiny.

„Typicky se jednalo o současně zapnuté topení a větrání, zbytečné otevírání nakládacích bran. Některé prostory se bezdůvodně vytápěly až o 4 stupně více, než bylo třeba. Skladovací prostory, kde norma je 14 stupňů, byly například vytápěny na 19 a více stupňů, kancelářské prostory na 23 stupňů,“ shrnul zkušenosti z pilotního projektu Aleš Růžička.

Fotovoltaika na střechách pomůže dosáhnout třídy A

K dalšímu snížení spotřeby energií hodlá GLP využít střešní fotovoltaické panely v kombinaci s tepelnými čerpadly a rekuperací. Energetická třída A se tak stane v nových projektech brzy novým standardem.

„Plánujeme osadit přibližně 520 metrů čtverečních střešní plochy hal fotovoltaickými panely, čímž získáme výkon přibližně 150 kWp. Získanou energii využijeme pro chlazení a vytápění budov, což nám pomůže k dosažení energetické třídy A,“ doplnil Aleš Růžička.

Kombinace fotovoltaiky, tepelných čerpadel a rekuperace se plánuje i pro zmíněný nově vznikající projekt Obchodní zóny GLP Bratislava.

Řízení spotřeby ušetří více než rekuperace

Testování Smart Building Managementu prokázalo, že efektivním řízením provozu budov lze dosáhnout významných energetických úspor až v desítkách procent. Oproti předpokladu se ve skladových prostorech méně významně projevuje rekuperace. Důvodem je minimální potřeba výměny vzduchu ve velkých prostorech, než se kterou se v teoretických propočtech počítá.

„V rozlehlých halách se pohybuje minimum osob, takže není třeba tolik větrat. Výměnu vzduchu může automaticky řídit čidlo CO₂ v okamžiku zvýšení jeho hodnot. Rekuperace má mnohem větší význam při větrání kancelářských prostor. Ve skladech se více vyplatí monitorovat normou předepsanou teplotu prostor a úniky tepla nakládacími branami či ventilací,“ uzavřel Aleš Růžička.

(pav)

Foto: GLP