26. října 2006
Říjnové zasedání expresního klubu Svazu spedice a logistiky České republiky (SSL) se jako hlavním tématem zabývalo problematikou mýtných poplatků. Jak se dopravci a speditéři vyrovnávají s problémy, které mýtné přinese, a co dělá SSL pro to, aby tyto problémy byly co nejmenší, o tom jsme hovořili s předsedou expresního klubu SSL (a jednatelem společnosti Bohemia Cargo) Janem Kučerou. „Lze srovnávat situaci na trhu kurýrních, expresních a balíkových služeb v České republice s děním ve světě?“ „Myslím, že situace u nás je hodně podobná situaci v západní Evropě. Probíhá řada fúzí a akvizic, začíná se mluvit o liberalizaci poštovního trhu a výkony a kvalita velkých hráčů trochu pokulhávají za slibovanou kvalitou a bombastickou reklamou. Vcelku však lze říci, že trh je (zejména ve velkých aglomeracích) dostatečně pokryt a zákazníci mají možnost výběru v kurýrních a balíkových službách stejně jako v expresních přepravních systémech.“ „Na co si speditéři obecně a poskytovatelé balíkových služeb nejvíce stěžují?“ „V současné době vyvstávají problémy s nedostatkem dopravních kapacit. Přitom to není tak dávno, co sami dopravci volali po přísnějších podmínkách pro udělování koncesí, aby se tak snížil počet kamionů. A hle, nyní je nedostatek aut, hlavně pro tuzemsko, a chybějí i některé typy vagonů na kolejích. K tomu lze přičíst začínající problémy s nedostatkem řidičů, novelu zákona o provozu na silnicích, zvyšující se nákladové vstupy, budoucí mýtné v ČR, potíže s dodržováním dodacích lhůt a další.“ „O čem jednalo říjnové zasedání expresního klubu SSL?“ „Jednou z nejdůležitějších otázek, které se ocitly na pořadu jednání, byla příprava na zavedení mýtného v ČR od příštího roku. U celokamionových zásilek je vliv na cenu vcelku jednoduše zjistitelný a doložitelný. Ovšem u malých zásilek, kterými se převážná část členů našeho klubu zabývá, je tento výpočet složitější. V rámci expresního klubu vznikla již v červnu pracovní skupina, která si dala za úkol zpracovat pomůcku – jakýsi sazebník mýtného, který by zákazníkům jednoduše a prokazatelně pomohl zjistit, kolik představuje u jejich malé zásilky – například u třicetikilogramového balíku – mýtné. Pracovní skupina se v uplynulých měsících scházela pravidelně a podařilo se jí nastavit do jednotlivých kritérií takové hodnoty, které odpovídají nejčastěji používané technologii (centrální překladiště), po-užívaným vozidlům, průměrnému vytížení kamionů, používaným silnicím a jejich zpoplatněným částem a podobně. Práce na sazebníku se chýlí ke konci a poté proběhne poslední doladění.“ V současné době vyvstávají problémy s nedostatkem dopravních kapacit „Mýtné je ovšem hodně složitá problematika, které zákazníci často dostatečně nerozumějí…“ „Sazebník také nebyl jediným úkolem, který si pracovní skupina vytyčila. Mezi dalšími úkoly jsou například osvěta pro zákazníky: chceme vysvětlovat, co vlastně mýtné je a jak je bude stát prostřednictvím dopravců a speditérů vybírat. Vedle řady článků do tisku jsme připravili také leták se základními informacemi pro naše klienty i dodavatele dopravních služeb. Studovali jsme také zahraniční zkušenosti, které poskytovatelé expresních a balíkových služeb získali v Rakousku a Německu při kalkulacích přepravného u malých zásilek a sběrné služby. Vybrali jsme rovněž nejčastější otázky kolem mýtného, které nám naši členové kladou, a připravili na ně odpovědi, jež mohou použít při jednáních se zákazníky i k informování širší veřejnosti. Některé věci se v průběhu naší práce měnily a podle toho jsme také museli reagovat. Na druhou stranu jsme velmi rádi, že v návrzích sazeb mýtného došlo ke změnám. Sjednocení na jednu průměrnou sazbu podle druhu komunikace je v duchu našich očekávání a návrhů a jsme rádi, že nové vedení ministerstva dopravy tímto způsobem k řešení problematiky přistoupilo.“ „Jaká další témata Expresní klub na svém zasedání probíral?“ „Členové obdrželi informace o zahraničních událostech a novinkách v oboru, například o nových logistických centrech v Praze a okolí, v Boru u Tachova a o přípravě výstavby v Mošnově. Na pořadu jednání se ocitly i nové akvizice a fúze – Geis na Slovensku a v Německu, ABX v Belgii, NYK ve Francii a pokles zisku žlutého obra, Německé pošty. Dále se hovořilo o starších událostech na českém trhu, o převzetí balíkové firmy PPL Německou poštou, respektive společností DHL, a o druhém poštovním operátorovi v tuzemsku pro komerční zásilky – TNT. Velmi důležité byly pro účastníky také informace z kongresu FIATA, který se konal v Číně, a z Evropské komise. Jako úder blesku zapůsobila informace o možném zrušení karnetu TIR, respektive dohody o jeho používání.“ „Budete se otázkami kolem mýtného a souvisejícími problémy zabývat i nadále?“ „Pracovní skupina svou činnost spojenou s mýtným ještě neskončila, protože existuje řada dalších otevřených věcí, které chceme pomoci řešit. Jedná se o balík drobnějších problémů, například promítnutí mýtného do ceny s DPH. Zákony 80/2006 a 137/2006 řeší povinnost provozovatelů vozidel uvádět do vyúčtování přepravného výši mýtného vztahující se k uvedené přepravě. Naše pomůcka – sazebník – by mohla u malých a sběrných zásilek pomoci a rádi se poučíme i u balíkového servisu České pošty. U celokamionových zásilek je vliv na cenu vcelku jednoduše zjistitelný a doložitelný, u malých zásilek je však výpočet složitější Expresní klub také doporučí představenstvu SSL rozšířit webové stránky svazu o téma mýtného a rozčlenit je do podskupin, jako například nákladová tabulka, základní informace, FAQ a podobně. Chceme tak umožnit zájemcům o mýtné přístup k podrobnějším informacím a zamezit možným dohadům o tom, že si speditéři pomocí mýtného zvyšují ceny. V závěru našeho jednání se podařilo výkonnému řediteli SSL Ing. Janu Eklovi spojit se telefonicky s náměstkem ministra dopravy Ing. Ondřejem Jaškem a proběhla krátká telefonická konference. Dozvěděli jsme se z ní, že prováděcí vyhláška k mýtnému je již navržena a probíhá meziresortní řízení. Dále jsme získali informaci, že DPH se nebude u mýtného počítat a kauce za jednotku OBU bude činit zhruba 1550 Kč. „Nevytvoří zavedení mýtného konfliktní situaci mezi přepravci, dopravci a jejich zákazníky?“ „Pevně věřím, že zákazníci pochopí speditéry. Ti organizují přepravy zásilek a musejí přenášet daň nařízenou státem ve formě mýtného do přepravného. Přál bych si, aby zavedení mýtného proběhlo podobně, jako tomu bylo v Rakousku a Německu, kde je převážná část přepravní veřejnosti plně akceptovala. Myslím, že nemůže být pochyb o tom, že mýtné se musí projevit v nákladech výrobce zboží a zaplatí ho pravděpodobně až ten, kdo stojí jako poslední v řadě, to jest spotřebitel. Byl bych také rád, aby se stát nebál říci svým občanům, že mýtné není prostředek k vyhnání kamionů ze silnic a že ani zákon neříká, že se mýtné musí použít na financování silnic a dálnic, ale že to je příjem do státního rozpočtu.“
Pavel Toman
