22. září 2014
Na konci srpna začalo další kolo hry o kompenzační fond pro Českou poštu. Státní poštovní podnik do fondu na úhradu tzv. základních poštovních služeb za loňský rok požaduje 1,7 miliardy Kč. Tato suma má poště uhradit náklady za povinné poskytování poštovních služeb po celém území České republiky – tedy i tam, kde jsou ztrátové. Potíž je ovšem v tom, kdo má tuto ztrátu zaplatit. Jenom někdo, nebo snad všichni?
Podle tvůrců poštovního zákona platného od roku 2013 budou do fondu posílat peníze firmy, které na poštovním trhu působí. Společně by se tak složily na letos splatnou sumu a stejně tak by se skládaly i v dalších letech, podle toho, co by pošta požadovala. Pro hospodaření menších i středně velkých podniků by ale každoroční mnohamilionová platba znamenala důkladný „zářez“, možná se závažnými důsledky. Dlužno podotknout, že na platbě do fondu se má podílet i Česká pošta samotná, a to zřejmě největší částkou.
Dotčeným firmám se toto řešení ani trochu nelíbí. Překvapeny byly zejména podniky, které provozují expresní přepravu balíkových zásilek (KEB) a domnívaly se, že se jich poskytování poštovních služeb vůbec netýká. Ovšem regulátor poštovních služeb, Český telekomunikační úřad, je jiného názoru a oznámil jim, že budou muset přispívat také. Firmy se pochopitelně chtějí bránit, jak – to se ještě uvidí.
Ale je tu ještě jedna věc. Jestliže dostupnost poštovních služeb na celém území státu je v celospolečenském zájmu, měla by se na dotování neekonomických provozů podílet celá společnost. Buď formou státní dotace, nebo třeba s účastí krajů. Pak by se ovšem dostala na pořad dne ještě další otázka: nedokázaly by některé jiné (soukromé) firmy poskytovat tyto základní služby levněji než státní podnik Česká pošta? Na místě by potom asi bylo vypsání výběrového řízení, ať už celostátního, nebo opět v rámci jednotlivých krajů…
Smutným výsledkem sporu o placení do kompenzačního fondu by také mohl být rostoucí tlak na omezování základních poštovních služeb. To by na řadě odlehlejších míst znamenalo jejich praktické zrušení a nedostupnost, zejména pro starší či zdravotně postižené osoby. Zvolili bychom toto řešení, kterému se v civilizovaném světě vyhýbají? Pro civilizaci je totiž potřebná dostupnost spojení mezi občany, státem a firmami i všemi navzájem. Za nějaký čas tohle zřejmě zcela vyřeší internet, ale v současnosti to stále není otázka příštího roku. Zbývají tedy poštovní služby: měly by být dostupné na celém území naší země, a to i finančně, proto také dotované, ovšem na základě výběrového řízení, a dotace placené z peněz celé společnosti.
