22. června 2023, Petr Rožek
„Jednotné okno“ pro celní operace, které zákonodárci EU přijali zhruba před rokem, je prý jen prvním krokem ke snížení byrokracie při dovozu a vývozu zboží. Portál pro digitální podávání všech potřebných celních informací pro řadu produktů se má do roku 2038 postupně stát součástí celní datové platformy EU (Customs Data Hub), která dokáže mnohem více. Podle legislativního návrhu předloženého Evropskou komisí bude platforma celních údajů „motorem“ reformované celní unie EU.
Speditéři, zasílatelé nebo prodejci budou mít možnost na nové platformě zadávat veškeré informace, které jsou nutné například pro dovoz kontejneru s tričky do EU: jako jsou informace o počtu kusů a materiálu, uzavření kupní smlouvy,
zúčastněných přepravních společnostech nebo osvědčení o zkouškách a případných požadovaných osvědčeních, například o původu a kvalitě bavlny nebo barev. Místo toho, aby dovozci museli zadávat informace několikrát do různých prohlášení, což je v současnosti vyžadováno, měly by mít různé orgány v EU přístup k informacím ze souboru údajů, které potřebují. Podle komise mohou úředníky podpořit adaptivní IT systémy a umělá inteligence.
Na rozdíl od „jednotného okna“ by platforma celních údajů EU měla být nakonec používána téměř pro všechny produkty a pro zpracování všech možných prohlášení. Cla a dávky jsou nyní pouze součástí cel, úředníci musí podle komise hlídat dodržování 348 unijních předpisů. Eurokomisař Paolo Gentiloni, který je zodpovědný za obchod a cla, jako příklady nových úkolů uvedl kontrolu sociálních standardů a odlesňování v dodavatelském řetězci, úpravu daně na hranicích EU pro bilanci CO₂ dováženého zboží nebo vymáhání sankcí vůči třetím zemím jako Rusko. „Jsme první na světě s naším přístupem k celnímu systému založenému na datech,“„ řekl Gentiloni. „Doufám, že to inspiruje ostatní,“ dodal.
První funkce datové platformy by měly být použitelné od roku 2028 a o 10 let později chce Komise jejich používání zavést jako povinné. Gentiloni hovořil o možných ročních úsporách pro dovozce v hodnotě 2,7 miliardy eur. 111 IT systémů vnitrostátních celních orgánů by se nakonec mělo stát nadbytečnými. Ty spolu mohou v současnosti komunikovat jen omezeně. Data pooling by měl umožnit výrazně lepší přehled o toku zboží a změnách v dodavatelských řetězcích. Datová platforma má být spravována novým celním orgánem EU, který bude řízen členskými státy. Jeho spuštění je naplánováno na 1. ledna 2028. Klíčovým úkolem bude podpora vnitrostátních celních úředníků při analýze rizik. Pokud například společnost dodává do Rotterdamu textilie, které obsahují alergenní látky, celníkům v Hamburku a Marseille lze rychle doporučit, aby zkontrolovali dodávky od stejné společnosti a stejné skupiny výrobků, uvedl vysoký úředník komise. Dalším úkolem celních orgánů EU by měla být koordinace mimořádných nebo prioritních operací, například pokud jsou někde potřeba posily, třeba kvůli ukrajinské válce v rumunském přístavu Constanza. Rozhodnutí o operacích a kontrolách by však mělo zůstat na členských státech. „Nevytváříme agenturu EU pro ochranu hranic Frontex pro celní záležitosti. Vyměňujeme si data,“ zdůrazňuje Gentiloni.
Prvními dovozci, kteří budou od roku 2028 používat novou platformu celních dat, jsou online prodejci, jako je Amazon. Tím chce komise uložit povinnost při prodeji zboží ze třetích zemí zákazníkům v EU hlásit daně a cla, vybírat je a platit orgánům EU. V důsledku toho by příjemci v EU již neměli řešit celní odbavení a neměli by nést žádné skryté náklady při nákupu online. Platformy by v budoucnu již nemusely podávat celní prohlášení pro každou zásilku zboží, ale musely by předávat pouze údaje o svých online prodejích. V elektronickém obchodování má být zrušeno osvobození od cla pro balíky v hodnotě nižší než 150 eur. Jejich počet v posledních letech exponenciálně narůstá. Podle Gentiloniho jich do EU ročně přichází asi 1 miliarda, z toho dvě třetiny z Číny. Takové balíky již tvořily 73 procent všech celních prohlášení. Osvobození od cla motivuje k distribuci zásilek zboží do několika menších balení a tím dále zvyšuje počet zásilek. Komise navíc odhaduje, že hodnota zboží je ve skutečnosti v 65 procentech případů vyšší než 150 eur. Zrušení osvobození od cla by zemím EU mohlo přinést roční dodatečné příjmy ve výši zhruba 1 miliardy eur. U zásilek nízké hodnoty Komise navrhuje v budoucnu uplatňovat pouze čtyři tarifní třídy. Sazby daně se pohybují od 5 procent například u hraček a deštníků až po 17 procent u bot. Podobný systém se již úspěšně používá v Kanadě.
Komise hodlá dále rozvíjet koncepci „oprávněného hospodářského subjektu“ (AEO). V budoucnu by finančně solventní společnosti, které jsou právně čisté a mají silnou kontrolu nad svými dodavatelskými řetězci, měly mít možnost získat status „Trust & Check dealera“. K tomu musí poskytnout platformě celních údajů EU informace o svých zásilkách v reálném čase a prokázat, že splňují všechny příslušné předpisy. Mezi slíbené výsady patří, že již není nutné podávat celní prohlášení pro všechny dodávky. Údaje pro pravidelně se opakující přepravy stačí zadat pouze jednou a nemusí se platit clo za každou zásilku. Mohou být vypláceny pravidelně. Od roku 2032 by také prodejci Trust & Check měli mít možnost zpracovávat veškeré transakce s celní správou v zemi EU, i když dovážejí zboží přes různé členské státy. V roce 2035 chce Komise prověřit, zda lze tuto možnost rozšířit na všechny maloobchodníky.
Navrhovaný zákon nyní půjde do Evropského parlamentu a členských států, které o něm rozhodnou. Tak teď už to jen stihnout…
Petr Rožek
Foto: red
