9. listopadu 2006
Všech třicet pět středisek nákladní dopravy (v němčině se nazývají Güterverkehrszentrum a označují se zkratkou GVZ) letos prošlo benchmarkingovým hodnocením pomocí metodického nástroje vyšetřování. Poměrně složitá metoda hodnocení, kterou vyvinul Institut ekonomiky námořní dopravy a logistiky (ISL) v Brémách v roce 2004, je založena na celkem 34 váhových kritériích rozdělených do jedenácti skupin a čtyř nadskupin. Vítězně z testu vyšlo GVZ Brémy, pro Českou republiku však mohou být inspirující i centra v Řezně (Regensburg) a v Norimberku, která se umístila na druhém, respektive sedmém místě. Přístav Norimberk-Roth (Hafen Nürnberg-Roth GmbH) byl založen v roce 1972. Leží na jihu města na kanálu Dunaj – Mohan, který měří 171 kilometrů, tvoří část 3500 kilometrů dlouhé vodní cesty od Severního moře k Černému moři a spojuje třináct zemí. Přístav samozřejmě disponuje napojením na železnici i na silnici včetně Ro-Ro rampy. Celý areál i s přístavem a logistickým centrem má rozlohu 337 hektarů; sídlí v něm 260 různých firem, které dohromady zaměstnávají asi 5300 pracovníků. GVZ vlastní z 80 procent Skupina bavorských přístavů, dalších 19 procent patří městu Norimberk a jedno procento městu Roth. Skupinu bavorských přístavů tvoří celkem šest spolupracujících přístavů, vedle přístavů Norimberk a Roth to jsou ještě přístavy Aschaffenburg, Bamberg, Pasov (Passau) a Řezno (Regensburg). Její hlavní sídlo je v Řezně. Pozemky v celém areálu nejsou k prodeji. Vlastní je bavorské přístavy, které je firmám pronajímají buď na dobu do třiceti let, nebo do padesáti let s možností dědičného stavebního práva a s daňovými výhodami. Firmy musí podnikat v oboru dopravy, logistiky či souvisejících oblastech. Přístav Norimberk byl vybudován na zelené louce. Je největším GVZ v jižním Německu a díky své strategické poloze se stal mimo jiné i branou pro dopravu do jihovýchodní Evropy. Letos v květnu bylo uprostřed areálu, v němž zůstává stále dostatek volných ploch pro další logistické firmy, dokončeno nové kontejnerové nádraží. Díky tomu bylo možné výrazně omezit provoz dosavadního kontejnerového nádraží ve městě. Pro výkon logistického centra je důležitá infrastruktura a poskytování služeb. V norimberském přístavu mají firmy velmi výhodné podmínky: poradenství, technická podpora, reklama, uvedení na trh – prezentace na veletrzích, jazykové vzdělávání, celní úřad, výhodné ceny za dodávky energií – všechny tyto služby se dodavatelům platí společně za celý areál. Všechny firmy si navzájem částečně konkurují, ale zároveň jsou nuceny i spolupracovat. Management GVZ musí být nestranný a neutrální. Neustálý rozvoj přístavu má i národohospodářský význam. Jedno pracovní místo v GVZ údajně vytváří dvě pracovní místa v okolí. Přes areál vedou veřejné komunikace, které vlastní město, se soukromými odbočkami do jednotlivých částí areálu. Přístav vlastní 36 kilometrů kolejí, pro vjezd musí mít každý dopravce licenci a bezpečnostní certifikát, které vydává správa přístavu. Na obzoru Čína Zajímavé jsou plány centra do budoucna; zahrnují mimo jiné vytvoření trimodálního kontejnerového nádraží a bimodálního překladiště s až třiceti vlaky denně do různých částí Evropy a zlepšení dopravního spojení s Čínou. Tomu přikládá správa přístavu velký význam. Přeprava lodí do Číny trvá asi třicet dnů a ani přeprava vlakem není o mnoho kratší (25 dnů). Cesta přes východní Evropu je komplikovaná, protože vlaky překračují několik hranic. Zdržení představuje i překlad na širokorozchodnou železnici. Při odstranění těchto zdržení by doprava trvala jen asi jedenáct dní. Letecká doprava, která cestu zvládne za pět dnů, je zase příliš drahá. Proto je současné zvyšování kapacity a zlepšování celních služeb prioritou, aby GVZ Norimberk bylo zhruba za čtyři roky centrem nákladní dopravy na nejvyšší evropské úrovni. V centru se ročně překládá přes devět milionů tun různého zboží (hnojiva, kámen, uhlí, půda, potraviny, krmiva a podobně). Z toho 77 procent přijede nákladními auty, 17 procent po železnici a šest procent lodí. Překládka kontejnerů se neustále zvyšuje – ze 17 tisíc TEU v roce 1999 přes 75 tisíc TEU v roce 2001 a 103 tisíce TEU v roce 2003 až na loňských 122 350 TEU. Přístav Řezno nejen s logistikou Přístav v Řezně, jehož součástí logistické centrum je, leží v jihovýchodní části města na Dunaji, má rozlohu 360 hektarů (z nich 160 ha zaujímá přístav) a pracuje v něm na dvě stě různých firem s 3500 zaměstnanci. Pouze zhruba polovina podniků pracuje v oblasti logistiky. Většina firem v areálu setrvává historicky, proto je obtížné jej přesně vymezit. Podobně jako Norimberk má i Řezno výhodnou polohu – je branou mezi východem a západem i mezi severem a jihem. Historie přístavu sahá až do roku 1910. V celém areálu GVZ jsou tři lokality: přístav, střed a jih. GVZ je díky tomu decentralizováno a to přináší konkurenci mezi GVZ přístav a GVZ Regensburg GmbH (střed a jih), což je iniciativa města nezávislá na přístavu. Zatímco přístav je ve vlastnictví bavorských přístavů a pronajímá pozemky, GVZ střed a jih vlastní z 86 procent město; zbylých čtrnáct procent patří Sdružení podpory logistiky nákladní dopravy Regensburg. Jeho cílem je hájit zájmy členů v nákladní dopravě včetně city logistiky, podporovat plánování a vývoj GVZ Regensburg. Pozemky v této části vybavené potřebnými sítěmi se firmám prodávají. Řezenský přístav je největší v Bavorsku, ročně se v něm překládá kolem sedmi milionů tun zboží (přepravovaného z 49 procent lodní, 11 procent železniční a 40 procent silniční dopravou). Lze ho dále rozdělit na západní, ropnou a východní část. Západní a východní část umožňuje trimodální překládku voda – silnice – železnice, v ropné části je úložiště a překládka ropných produktů. V přístavu se také nachází Ro-Ro rampa a od loňského roku také terminál Ro-La. V části střed je nejvíce volných ploch pro nové firmy a sídlí v ní převážně logistické firmy zaměřené na silniční dopravu. V jižní části se nachází například terminál kontejnerové dopravy silnice – železnice a celní úřad. Důležitou roli v city logistice hraje volné sdružení šesti spedic RegLog, které vzniklo z iniciativy nedaleké automobilky BMW v roce 1996. Cílem bylo minimalizovat zatížení centra dopravou a nedostatečné vytížení nákladních vozidel při dodávkách do centra. Spedice sdružené v RegLog mohou zásobovat město po celý den, zatímco ostatní jen ve vymezených časech. Organizace však není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát, některé komodity například do systému nezapadají (léky, textilie, potraviny a další), jiné zase mají vlastní distribuci. Přesto se ve městě od roku 1998 ušetřilo 20 tisíc kilometrů najetých při rozvážce zboží. Prakticky to funguje tak, že se zboží pro danou oblast soustředí ve skladu v části jih a je naloženo do jednoho až dvou nákladních vozidel, která je pak rozvážejí a zároveň z dané oblasti svážejí od zákazníků šesti spedic. V současné době má projekt efekt spíše ekologický než ekonomický, náklady zejména na elektronizaci systému přenosu a optimalizaci dat rostou a není jisté, zda RegLog šetří či nikoli. Jsou dvě příčiny, proč projekt stále existuje – BMW je velký promotor a kooperační systém funguje jako bezplatná reklama. Do rozvoje GVZ Řezno se v posledních letech významně investovalo, do budoucna je v plánu hlavně postupné osídlování volných ploch, zlepšování služeb a posilování orientace na střední a východní Evropu. Dvě ukázky odlišných přístupů GVZ nedaleko za českými hranicemi potvrzují, že ani v Německu neexistuje jednotný koncept na výstavbu takových center. Jakým směrem se vydají, záleží na vedení každého GVZ. I v České republice by určitě bylo možné vybudovat podobné areály veřejných logistických center, chybí však zejména politická vůle něco změnit.
Mgr. Aleš Krejza, Centrum dopravního výzkumu www.gvz-org.de
